Vítejte‎ > ‎

Zajímavosti


Povídáte si?

přidáno: 27. 5. 2014 0:21, autor: Klub Aktiv, z.s. České Budějovice   [ aktualizováno 23. 9. 2014 21:44 ]

Nejvíce si povídají a sdílejí zážitky důchodci žijící v páru


Praha – Čeští důchodci žijící v páru spolu komunikují v porovnání s ostatní populací nejčastěji, třetina z nich si spolu popovídá nejméně sedmkrát v týdnu nebo častěji. Ve čtvrtině domácností sdílejí své zážitky rodiče s dospělými dětmi a tudíž i dospělé děti žijící u rodičů. Téměř každý pátý Čech, i když žije ve vícečetné domácnosti, však přiznal, že si s ostatními členy rodiny skutečně popovídá jen jednou za týden nebo vůbec. Vyplývá to z průzkumu agentury ppm factum.

Lidé ve věku 15 až 85 let si spolu s ostatními členy rodiny opravdu v klidu popovídají a sdílejí své zážitky v průměru čtyřikrát za týden. Ženy jen mírně častěji než muži.

Zatímco u nejmladší kategorie 15 až 24 let je frekvence sdílení zážitků v rodině stejná u obou pohlaví, po pětadvacítce už si ženy v rámci rodiny s ostatními členy povídají podstatně častěji – asi 4,5 krát za týden, zatímco muži asi 3,3 krát za týden.

Situace se mění až po padesátce, kdy najednou ženy své sdílení v rámci rodiny omezují a muži naopak komunikaci směrem k rodinným příslušníkům zvyšují. Ve věku 55–64 let tedy komunikují obě pohlaví stejně, a to 3,5 krát za týden. Ženy si tuto frekvenci sdílení věcí směrem do rodiny drží stále na stejné úrovni, zatímco muži dále s rostoucím věkem komunikují častěji. Muži ve věku 65–85 let uvádějí, že si v rámci rodiny opravdu povídají dokonce 5,2 krát týdně.

Kromě lidí, kteří žijí samotní v domácnosti, spolu nejméně své zážitky s ostatními členy rodiny sdílejí lidé ve věku 55 až 64 let, kteří žijí v páru už bez dětí (29 procent), ale zcela překvapivě čtvrtina společně bydlících mladých dvojic ve věku do 34 let.

Míra sdílení svých radostí i starostí s blízkou rodinou je kromě jiného velmi úzce spjata s pocitem spokojenosti, méně už s pocitem štěstí. „Podstatně více spokojených lidí je mezi těmi, kteří jsou více propojení vzájemnou komunikací v bezprostředním osobním kontaktu, nikoliv tedy povrchně a útržkovitě přes sociální sítě, a sdílením toho, co se kolem nich děje," zjistil průzkum.

Průzkum se uskutečnil na počátku roku a zúčastnilo se ho 997 lidí ve věku 15 až 85 let.

Autor: ČTK

Konec tramvajím v Českých Budějovicích

přidáno: 2. 3. 2014 3:26, autor: Klub Aktiv, z.s. České Budějovice   [ aktualizováno 23. 9. 2014 21:42 ]

2. března 1950   
Město se roku 1907 rozhodlo pro výstavbu tramvajové sítě (i vzhledem k tomu, že trolejbusy byly teprve na počátku svého vývoje). Stavba tramvajových tratí o rozchodu 1000 mm, které byly jednokolejné s výhybnami, trvala zhruba rok – začalo se v roce 1908 a 24. srpna roku následujícího město získalo licenci pro provoz. 

Ve městě vedly dvě linky, označované L a P (a přezdívané také místními Langsam a Pomalu), právě podle předměstí, kde končily. Linka P však byla ukončena před železniční tratí, protože městu nebylo při výstavbě povoleno křížení tramvajové a železniční tratě.

S novým obdobím první republiky se postupně objevovaly plány na masivní rozvoj tramvajových tratí ve městě. K tomu však nedošlo, a tak v podstatě celá 20. léta zůstal provoz bez jediné změny. Až roku 1936 došlo k rekonstrukci kolejové křižovatky na náměstí Přemysla Otakara II., což umožnilo přímý provoz mezi Lineckým a Pražským předměstím. Téhož roku byl na Lineckém předměstí zrušen koncový úsek trati k Jižní zastávce, který byl nahrazen tratí k dnešní Erbenově ulici.

Během druhé světové války se v podstatě vůbec do tramvajového provozu v Českých Budějovicích nemohlo investovat a tak celý systém zastaral. Již roku 1946 padlo definitivní rozhodnutí nahradit jej trolejbusy. I v této době se objevovaly hlasy, které chtěly zachránit tramvajovou dopravu; vznikaly další studie na výstavbu nových tratí. To však vyslyšeno nebylo a během několika etap docházelo k postupné likvidaci tramvajového provozu. Nejprve se nahradil trolejbusy roku 1949 úsek mezi náměstím a nádražím, následně trať na Linecké (nyní již Krumlovské) předměstí a nakonec na začátku března roku 1950 i poslední, vedoucí z Pražského předměstí na náměstí. Tramvajová doprava tak ke 2. březnu 1950 ve městě zanikla.

(zdroj Wikipedie)

Světový den sociální spravedlnosti

přidáno: 14. 2. 2014 10:37, autor: Klub Aktiv, z.s. České Budějovice   [ aktualizováno 27. 8. 2014 9:21 ]

Na 62. zasedání Valného shromáždění OSN v listopadu 2007 byl vyhlášen 20. únor za Světový den sociální spravedlnosti. Sociální spravedlnost se zaměřuje na odstranění chudoby a na podporu sociální integrace. Sociální spravedlnost je založena na hodnotách spravedlnosti, rovnosti, respektování rozmanitosti, přístupu k sociální ochraně a uplatňování lidských práv ve všech oblastech života, včetně bezpečnosti při práci. Právě rovnost a solidarita představují základní hodnoty všech společností. Podle definice jsou sociálním vyloučením ohroženi lidé, kteří trpí hmotným nedostatkem nebo ročně pracují méně než 20 procent běžné pracovní doby. 


Zeleninová setkání

přidáno: 7. 2. 2014 6:25, autor: Klub Aktiv, z.s. České Budějovice   [ aktualizováno 27. 8. 2014 9:22 ]

Milí zeleninoví přátelé,
zima za okny a tenčící se zásoby mrkve ve sklepě vybízí k promýšlení blížící se zeleninové sezóny.
Ráda bych Vás spolu s Hankou Kýbusovou, která převzala péči o zeleninovou zahradu v Bemagru, pozvala na společné setkání a povídání o tom, jaké jsou naše možnosti a plány a jak co nejlépe vyjít vstříc Vašim přáním a potřebám.
Chceme nabízet pestřejší složení zeleninových tašek a také dbát na vnitřní kvalitu našich výpěstků.
Vyhovuje Vám systém tašek, jejich velikost, co chybí, co přebývá?
Osvědčila se odběrná místa? Mýt či nemýt zeleninu?
Chtěli byste se sami podílet na kompletování obsahu tašek, shromažďování objednávek, nebo distribuci ve Vašem okolí?
Vítali byste občasná víkendová setkání spojená například se sázením cibule, sběrem brambor a sklizní mrkve?
Pro setkání nabízíme tyto termíny v pohostinném prostředí v domě U Beránka v Krajinské č. 35:
 pondělí 10. února od 17.30
 středa 12. února od 17.30
Prosím napište mi, zda máte o setkání zájem a které dny se Vám hodí martina_filipova@centrum.cz. Podle  toho Vám pak potvrdím, které termíny se uskuteční.
Na setkání se těší Hanka Kýbusová a Martina Filipová

Více  zde a zde

Motto:

přidáno: 16. 10. 2013 23:16, autor: Klub Aktiv, z.s. České Budějovice   [ aktualizováno 27. 8. 2014 9:23 ]

 Pokud ti někdo řekne "Život je těžký".....ty se ho zeptej:....
"v porovnání s čím?!

Je velmi důležité si připomínat skutečnost, že přítomný okamžik je to největší bohatství které máme. Skutečnost, pro kterou je jediná adekvátní reakce – vděčnost

140 litrů vody na šálek kávy

přidáno: 29. 6. 2013 3:07, autor: Klub Aktiv, z.s. České Budějovice   [ aktualizováno 23. 9. 2014 21:44 ]

Málokdo ví, že jeden šálek kávy "stojí" v průměru 140 litrů vody, která je nutná k vypěstování plodů kávovníku. Veškerá tekutina, která se spotřebuje během procesu produkce výrobku nebo potravin a spotřebitelé se s ní přímo nesetkají, se nazývá virtuální voda. do zmíněných 140 litrů vody na šálek kávy není zahrnuta pouze voda spotřebovaná na zalití kávy či umytí šálku.
"Tento model má spotřebiteli ukázat, kolik vody je doopravdy použito na výrobu či zajištění produktu před tím, než se dostane až k němu domů," říká Markus Weiler z Institutu hydrologie Univerzity ve Freiburgu. S celosvětovým průměrem 18 925 litrů vody na kilogram kávy to tedy dělá 140 litrů na jeden šálek kávy. "Tato čísla mají lidem pomoci ohodnotit jednotlivé produkty a správně posoudit, s jakými možná i zbytečnými náklady je spojena jejich výroba," uvedl Weiler.
Obecně platí, že čím vyšší je spotřeba virtuální vody na výrobu šatů, vypěstování salátu nebo třeba zajištění kilogramu masa, tím problematičtější a ekologicky spornější produkt je.
Převzato z Magazínu 2000 záhad č. 6/2013

Fitcentrum pro ženy dnes a před 100 lety

přidáno: 28. 6. 2013 8:00, autor: Klub Aktiv, z.s. České Budějovice   [ aktualizováno 23. 9. 2014 21:47 ]

"Babi tak já se jedu projet na kole a potom jdu do fitka"
"Jen jeď děvenko, to za mých mladých let jsme nemohli. Kolo jsem sice měla, ale jezdila jsem jen na pole, nakoupit, k doktorovi nebo v neděli do kostela. Nikdy ne jen tak se projet"

Unikátní software promění iPhone v mobil pro seniory

přidáno: 27. 4. 2013 9:54, autor: Klub Aktiv, z.s. České Budějovice

Chytré telefony toho dnes již umějí opravdu hodně, ale nedokážou uspokojit všechny zákazníky. Především starší uživatelé si stěžují na titěrné písmo na dotykových obrazovkách a složité ovládání. Právě s těmito problémy by si měl poradit připravovaný software nazývaný Silverline Mobile od společnosti Newton Cirkus.

„Chceme na trhu vytvořit zcela novou kategorii. Silverline je projekt, který vytváří aplikace speciálně pro chytré telefony, aby je mohli používat i starší jedinci. Na vývoji programů jsme pracovali posledních 18 měsíců se seniory z různých koutů světa,“ uvedl Jason Aspes, jeden ze spoluzakladatelů projektu Silverline.


Aplikace pro seniory

FOTO: indiegogo.com

Jak sám přiznává, obslužný software je zatím v plenkách. Díky serveru Indiegogo.com, který nápadití jedinci využívají k hledání drobných investorů pro svůj projekt, se však tvůrcům podařilo získat 54 000 dolarů, tedy více než milión korun. Masové produkci tak již nic nebrání v cestě.

Silverline Mobile je zatím kompatibilní výhradně s iPhony. Místo klasického uživatelského prostředí od Applu se zobrazuje velice přehledná a intuitivní nabídka. Ta se skládá z pěti základních sekcí.
Chytré fotoalbum i zdravotní asistent


Nabídka Discover ukrývá fotoaparát i chytré fotoalbum, které pořízené snímky zobrazuje na mapě. „Je to skvělý způsob, jak je možné zdokumentovat každý den a pak jej moci komukoliv ukázat. Samozřejmě nebude chybět ani možnost sdílet informace na internetu s přáteli a rodinou,“ konstatoval Aspes.


Tvůrci plánují software prodávat také s použitými iPhony. Cena by neměla přesáhnout tři tisíce korun.

FOTO: Indiegogo.com

Well Being funguje jako zdravotní asistent. Pomáhá dodržovat správnou životosprávu a zároveň připomíná, kdy si majitel telefonu má vzít léky. Inspire pak přináší přehled vybraných zpráv a příběhů, Connect zase telefonní seznam včetně velkých fotografií i velkých číslic. Prostřednictvím záložky Emergency pak senioři mohou jedním tlačítkem v případě potřeby přivolat záchranáře nebo policii.

Software Silverline Mobile plánuje společnost Newton Cirkus nabízet za 19 USD (380 Kč). Pokud senioři budou chtít novinku zakoupit společně s telefonem, cena by neměla přesáhnout tři tisíce korun. Tento balíček však bude obsahovat pouze použitý iPhone 3GS. Přesné datum, kdy bude Silverline Mobile uveden do prodeje, tvůrci zatím neprozradili.

Jihočeská Thálie

přidáno: 15. 3. 2013 7:03, autor: Klub Aktiv, z.s. České Budějovice   [ aktualizováno 15. 3. 2013 7:11 ]

Ve středu 13. března se v Jihočeském divadle uskutečnilo slavnostní vyhlášení vítězů divadelních cen Jihočeská Thálie za rok 2012. Průvodní slovo patřilo oblíbeným hercům Věře Hlaváčkové a Martinovi Hruškovi. Program byl obohacen vystoupením baletu a také sólistů a sboru opery Jihočeského divadla.

Za mimořádné jevištní výkony se tradičně udělují ceny Stanislavy Součkové a Karla Rodena umělcům a umělkyním v oboru opera, činohra a balet, cena pro členy Malého divadla nese jméno Arnoštky a Matěje Kopeckých. Kromě nominací umělců vzešlých přímo z divadla jsou vždy napínavé - a pro mnohé umělce cennější - výsledky divácké ankety. V ní diváci mohli dát hlas svým oblíbeným hercům, zpěvákům, či tanečníkům. Mimo to diváci volili i nejoblíbenější inscenaci roku 2012. Ve spolupráci s Českým rozhlasem České Budějovice byla již tradičně udělena i cena za rozhlasové herectví.

Ceny Jihočeské Thálie za rok 2012 získali:

v oboru balet 
Cristina Porres Mormeneo za mimořádný jevištní výkon v roli Julie v inscenaci Romeo a Julie
Peter Rovó za mimořádný jevištní výkon v roli Merkucia v inscenaci Romeo a Julie 

v oboru činohra 
Věra Hlaváčková za mimořádný jevištní výkon v roli Pasquy v inscenaci Dekameron
Zdeněk Kupka za mimořádný jevištní výkon v roli kněze Bartolomea v inscenaci Dekameron

v oboru loutkohra 
Denisa Posekaná za mimořádný jevištní výkon v roli inspektorky Maixnerové v inscenaci Sto roků prázdnin

v oboru opera 
Jana Šrejma Kačírková za mimořádný jevištní výkon v roli Gildy v inscenaci Rigoletto
Alexandr Beň za mimořádný jevištní výkon v titulní roli Rigoletta v inscenaci Rigoletto


Další vyhlašované ceny:

Cenu Českého rozhlasu České Budějovice za rozhlasové herectví získala Taťána Kupcová

Cena Karla Rodena za mimořádný mužský jevištní výkon v divácké anketě patří Alexandrovi Beňovi

Cena Stanislavy Součkové za mimořádný ženský jevištní výkon v divácké anketě doputovala do rukou Jany Šrejmy 
   Kačírkové

• Cenu diváků za nejlepší inscenaci roku 2012 získala komedie Škola základ života (2. místo opera Rigoletto, 3. místo muzikál Hello Dolly!)
 

Tady a teď

přidáno: 20. 2. 2013 5:14, autor: Klub Aktiv, z.s. České Budějovice   [ aktualizováno 20. 2. 2013 5:20 ]

p
oprvé v životě jsem zjistila, že se už nemohu počítat mezi nejmladší
Ne, nemluvím o svém těle. 

I když… pokud se občas podívám do zrcadla, mohla bych upadat skoro do zoufalství!
Vrásky na obličeji, jizvy na těle, břicho, které trochu každý rok povyroste… 

Ale přesto není důvod před zrcadlem slzet. 
Protože teď mám přece fantastické kamarády, tichý a klidný život, dobré vzpomínky 
z minulosti. Nikdy bych neměnila své šedivé vlasy ani nic jiného za ploché břicho... 

Nebudu se trápit tím, že jsem někdy jedla příliš mnoho dobrot nebo že jsem si občas koupila něco, co pravděpodobně nikdy nepoužiji…

Dovolím si čas od času chovat se tak, jak se mi líbí, tvářit se na svět tak, jak ho cítím. Mnoho mých přátel a známých zemřelo dřív, než mohlo poznat svobodu, kterou věk přináší...

Koho například zajímá, že si čtu dlouho do noci, sedím u počítače nebo u televize, a pak mohu spát dlouho dopoledne?
Ano, někdy doma zpívám staré písničky z mládí... Ano, mohu se jít projít, kam se mi zlíbí... 
Prožívám vlastně období, kdy ještě hodně mohu, ale málo musím… 

Štěstím ve stáří je harmonie se sebou samým… 
Štěstím ve stáří je netrpět bolestí… 
Štěstím ve stáří je nesbírat věci, ale zážitky… 


Stáří patří k životu tak, jako k lesu patří i staré stromy. 
Mladé i staré stromy rostou pohromadě, nepřekážejí si, ale doplňují se. Ano, život přináší i bolestné chvíle, různé smutky a bouře. Bolest je něco, co patří k životu, a bránit se jí je dětinské. 
Bolest je prožitek a v něm je obsažen lidský úděl. Ve stáří se nám ale takové chvíle jeví daleko méně významné, protože vždy nakonec najdeme sílu se s nimi vyrovnat. 

Naším úkolem je žít ve stáří tak hezky a spokojeně, aby to bylo příkladem pro mladší lidi. 
Neskuhrat stále, ale intenzivně prožívat to, co nám život ještě poskytuje. 

Setkání s moudrým starým člověkem je obohacující. Musí ale být moudrý, nesmí to být tlachal… 
Život starého člověka se dá přirovnat ke galerii, v níž člověk prohlíží vše, co prožil. 
Byl-li život dobrý, jsou i obrazy uchované v jeho paměti (galerii) hezké. Žil-li mizerně, bez hlubšího zájmu o cokoliv, ani ta „galerie života“ není pak hezká. 

Na stáří je nejkrásnější ta svoboda! Teprve teď mohu říci ANO nebo NE. 
Nikdo mě už nehoní, pracovat mohu, ale také nemusím… 
Proto se nelitujme, že jsme staří. Je to výsada! Ti méně šťastní už tu nejsou… 

Pohoda, láska a hezké vztahy - to je odměna za dobrý život!
Být starý není žádná zásluha, ani přednost, ale být příjemný starý člověk – to je umění. 
Zatímco pro mladého člověka je měřítkem jeho možností vlastní tělo, pro staré lidi je tělo HRANICÍ možností...

Co mám tedy dělat dál? 

Je to snadné! 

Spoléhat na to, co ještě v mém těle funguje dobře!

Každé ráno si mohu vybrat:
Pamatovat si problémy a hořké chvilky v minulosti…anebo cítit vděčnost za každý krásný okamžik, který je mi dán ještě dnes! Nebudu tady žít navždy - dostatečný důvod, abych neztrácela čas pláčem a nářkem... 

Není také vhodné zabývat se příliš nemocemi. Někteří staří jsou na své nemoci dokonce pyšní a chlubí se jimi. Nemoc je jakousi omluvou za jejich špatnou náladu, vymáhají si tím ohledy okolí..

Jak málo je těch okamžiků, kdy se vzájemně s druhými potřebujeme, kdy jsme si blízcí, kdy se můžeme rukou dotknout a pohladit...

Kolik takových chvil mi ještě zbývá, kolik z nich jsem už propásla a nevyužila k tomu, abych druhého úsměvem potěšila a sama byla potěšena!?

Čas ve stáří už není „tichý a neměnný oceán“, ale spíše „pádící jezdec“.
Proto si času musí člověk ve stáří vážit víc než v mládí, kdy ho má dostatek a může leccos začít znova. 

Ve stáří nemůže být člověk repetent! 
Už má karty v rukou, musí tedy hrát co nejlíp: dobře, účelně, elegantně a nepromarnit žádnou příležitost ještě něco hezkého prožít a udělat…

A ještě pár slov o důchodu: 

Důchod přece není žádný milodar, který nám dávají mladší generace, ale část daní, které jsme celý život platili. Je to část naší mzdy, kterou jsme si nevybrali, ale ponechali ji státu.
Společnost naše peníze používala, investovala, měla z nich úrok. A nyní, ve stáří, nám je jako důchod po částkách vrací. 
Kdyby předchozí generace, předchozí politici s těmito penězi dobře zacházeli a dobře je investovali, měli by jich dnes dost. 
Pro sebe i pro nás staré. 
Není přece naše vina, že to neudělali! 

Šperk, hodnotný obraz, váza – zůstanou krásné, i když jsou staré… 

Bez stáří by náš život nebyl celý a bez smrti by nebyl ukončen… 

Převzato z internetu

1-10 of 20