Vítejte‎ > ‎Zajímavosti‎ > ‎

Mzdy -

přidáno: 24. 1. 2013 20:55, autor: Klub Aktiv, z.s. České Budějovice   [ aktualizováno 27. 8. 2014 9:25 ]

České mzdy proti zbytku Evropy. Nové porovnání států

Lucemburk, Praha - Nejvíce peněz za hodinu práce si v Evropské unii vydělají lidé v Dánsku. Nižší hodinovou mzdu než Česko pak má ještě osm členských států.

Vyplývá to z nově zveřejněných údajů Eurostatu, které vycházejí z průzkumu v roce 2010. Podobné porovnání provádí statistický úřad unie pouze jednou za čtyři roky.

Pokud bychom zohlednili kupní sílu, zůstanou na tom nejlépe Dánové. Česko zůstane deváté od konce - dostane se sice před Portugalsko, ale na druhou stranu jej předběhne Polsko.

Nízkou mzdu si domů nosí 17 procent obyvatel Evropské unie. Alespoň podle oficiální definice Eurostatu, kam spadají všichni, kdo vydělávají méně než dvě třetiny mediánu hodinového výdělku v národní ekonomice.

Nejvyšší podíl osob s nízkými mzdami mají Lotyšsko (27,8 procenta) a Litva (27,2 procenta). Nejlépe jsou na tom naopak ve Švédsku, kde na tamní poměry vydělává málo pouze 2,5 procenta obyvatel, ve Finsku (5,9 procenta) a ve Francii (6,1 procenta).

Medián, ne průměr

Následující tabulka neuvádí průměrné výdělky, nýbrž takzvané mediány, tedy prostřední hodnotu ze všech, pokud je seřadíme za sebou. Zjednodušeně řečeno tak jde z laického pohledu o "skutečný průměr", neovlivněný extrémně nízkými a především extrémně vysokými výjimkami.

V absolutním vyjádření má nejvyšší medián hodinového výdělku Dánsko (25 eur na hodinu), naopak nejhůře je na tom Bulharsko (1,50 eura).

Češi se nacházejí v dolní polovině tabulky. Jejich střední hodinová odměna činí 4,4 eura. Nízký výdělek má v Česku (podle definice Eurostatu, tedy méně než dvě třetiny mediánu) téměř pětina populace, konkrétně 18,2 procenta. 

Poslední sloupec tabulky pak ukazuje hodnotu přepočtenou na standard kupní síly (PPS). Jde o měřítko, které zohledňuje cenové rozdíly mezi státy. Za každou jednotku si spotřebitel ve všech zemích může dovolit stejné množství zboží a služeb - lépe se tedy daří těm, kteří mají jednotek více.

Hodinový výdělek v zemích Evropské unie

zeměmedián
(v eurech)
medián
muži
(v eurech)
medián
ženy
(v eurech)
podle kupní
síly (PPS)
Dánsko 2526,723,818,2
Irsko 18,319,317,316,3
Lucembursko 17,817,81814,9
Belgie 16,416,815,714,6
Finsko 161814,613,4
Německo 15,416,913,814,6
Nizozemsko 15,316,414,314
Švédsko 14,915,814,113
Francie 13,714,51312,1
Rakousko 1314,211,111,7
Velká Británie 12,614,111,213
Itálie 11,912,111,511,4
Kypr 9,410,6810,5
Španělsko 9,410,38,410,1
Malta 7,57,67,410,3
Slovinsko 7,27,17,38,6
Portugalsko 5,15,54,66,1
Česká republika 4,44,846,3
Estonsko 4,14,83,66
Polsko 44,13,86,6
Slovensko 3,94,23,65,8
Maďarsko 3,43,63,35,5
Lotyšsko 2,93,12,74,5
Litva 2,72,82,64,5
Rumunsko 221,93,8
Bulharsko 1,51,61,53,4
Zdroj: Eurostat, Aktuálně.cz

Šetření prováděl Eurostat ve všech podnicích, které zaměstnávají více než deset osob. Do výzkumu ale nejsou zahrnuti lidé, kteří pracují v zemědělství, lesnictví, v obraně a ve veřejné správě. Stejně tak úředníci nesledovali situaci v Řecku.

Stále dramaticky zaostáváme

Analytik Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance označuje výsledek České republiky za žalostný.

"Ukazuje, že medián za eurozónu je třikrát vyšší. Více než dvacet let od revoluce za západní Evropou v příjmech stále dramaticky zaostáváme a zaostávat budeme dál," uvádí ekonom. Je podle něj patrné, že se už Česko nepřibližuje Německu, ale Portugalsku.

Podle Michala Kozuba ze společnosti Home Credit odpovídá hodnota 4,40 eura za hodinu tomu, kde bylo Česko před deseti nebo patnácti lety. "Očekávání, že budeme mít za několik let stejné platy jako v Německu, jsou naivní a výrazně zkreslená," tvrdí analytik.

Podle Filipa Fyrbacha z GE Money Bank je důležitý spíše přepočet na standard kupní síly (PPS).

V něm si Češi oproti předchozímu porovnání z roku 2006 přilepšili - mohou si toho tedy nyní za své peníze koupit více. Kdy to bude stejné množství zboží a služeb jako na Západě, se ovšem Kozub odhadovat neodvažuje. "Rozhodně ne do patnácti let," říká.

Při hodnocení českého výdělku je podle Fyrbacha nutné vzít v úvahu také fakt, zda se výplata zvyšovala stejně rychle jako ceny.

"Ve třetím čtvrtletí minulého roku byl medián hrubé měsíční mzdy 21 184 korun. To je oproti stejnému období roku 2011 nárůst zhruba o 1,1 procenta. Spotřebitelské ceny ale vzrostly o 3,3 procenta," připomíná Fyrbach.

Nižší vzdělání, nižší mzda

V celé EU dostávaly největší výplatu osoby pracující ve financích, pojišťovnictví, informatice a v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, plynu a klimatizovaného vzduchu. Nejmenší odměnu mají naopak pracovníci v odvětví těžby a dobývání a v ubytovacích a stravovacích službách. Jak už jsme ale uvedli, do výzkumu nejsou zahrnuty zemědělství, lesnictví, oblast obrany a veřejné správy.

S výjimkou Lucemburska a Slovinska přitom platí, že ve všech zemích převažují mezi špatně placenými lidmi ženy. "Nízkou mzdu" jich má 21 procent, zatímco v případě mužů se jedná o 13,3 procenta.

Hůře jsou na tom v EU osoby se základním vzděláním - nízkou mzdu si odnáší domů 29 procent z nich. U osob s maturitou činí podíl 19,3 procenta a v případě vysokoškoláků 5,8 procenta.

Více se propouštělo

Během krize se situace nijak dramaticky nezhoršila - alespoň podle čísel.  Jedinců, kteří ve srovnání s ostatními vydělávali málo, bylo oproti roku 2006 jen o 0,2 procentního bodu více.

Situace se v tomto období dokonce v jedenácti státech zlepšila - včetně zadluženého Portugalska, Lotyšska a Maďarska. Podle Fyrbacha je to ale proto, že zde firmy jednoduše přestaly nabírat osoby, které by pracovaly za méně peněz, včetně mladých lidí a absolventů škol.

"V horších časech firmy předně propouštějí méně kvalifikovanou pracovní sílu - a ze statistiky tak vypadávají osoby s nejnižšími příjmy," vysvětluje Fyrbach, proč mizerně odměněných pracovníků na první pohled ubývá.

Comments