Cyklovýlet na Lomec 13.7.

přidáno: 12. 7. 2013 3:23, autor: Klub Aktiv, z.s. České Budějovice   [ aktualizováno 15. 7. 2013 5:07 ]
Vážení příznivci cyklistiky, 

zveme Vás na cyklovýlet na LOMEC v sobotu 13.7.
Sraz účastníků je v 9,00 hod. na cyklostezce pod Dlouhým mostem v Č. Budějovicích. 

Trasa cca 67 km, trvání cca 8 hodin, návrat do ČB v cca 17 hod. 

Č.B.,Bavorovice,Ohrada, Vondrov, Zliv, Zbudov, Novosedly, Nová Hospoda, Malovice, Lomec, Lomeček, Krtely, Netolice, Mahouš, Němčice, Radošovice, Dehtáře, Žabovřesky, Haklovy Dvory,  Č.B. 
Na trasu se můžete podívat zde: 
http://www.mapy.cz/s/7Sh8
 

Cyklovýlet Lomec 13.7.

Lomec patří mezi nejproslulejší poutní místa v jižních Čechách. Nachází se 5 km severně od Netolic, v katastru vesnice Nestanice v okrese Strakonice, na hranicích s prachatickým okresem.


Libějovice a celý okolní kraj, kde se nachází i Lomec, postupně patřily Malovcům (1352–1557), poté Rožmberkům (1557–1610), Janu Hraběti Zrinskému (1610–1612), Švamberkům (1612–1621), Buquoyům (1621–1801) a Schwarzenberkům (1801–1924). U vzniku zdejšího kostela stál šlechtický rod Buquoyů. Hrabě Karel Filip Buquoy si s sebou do Čech přivezl velkou rodinnou památku, věrnou kopii proslavené sošky Panny Marie de Foya. Hrabě byl o této sošce přesvědčen, že právě ona ho v roce 1685 uchránila při plavbě z Říma do Španělska před utonutím. Tehdy slíbil Bohu a Panně Marii, že pokud bude zachráněn, postaví na svém panství v Čechách kostel na důkaz vděčnosti, do něhož sošku umístí. Po návratu z plavby stačil hrabě pouze vyhledat vhodné místo pro stavbu kostela. Po jeho smrti se stavby ujal jeho syn hrabě Emanuel Buquoy. Výběr zdejší zalesněné lokality nebyl náhodný, Karel Buquoy měl v plánu vybudovat kolem budovy kostela anglický park, mezitím zemřel a svůj plán již nestihl uskutečnit.

Zdejší vrcholně barokní kostel je postaven po vzoru „španělských kaplí“. Základní kámen položil hrabě Emanuel roku 1692. Vlastní stavba byla zahájena až o dva roky později a zakrátko byla opět přerušena. Důvodem bylo založení kostela bez církevního povolení. Tím se stavba zpozdila o čtyři roky. Hrabě získal povolení až roku 1699 a mohlo se pokračovat ve stavbě. Roku 1704 byla stavba vysvěcena a kostel byl zasvěcen Jménu Panny Marie. Roku 1720 byla na severní straně kostela přistavěna sakristie, v roce 1735 se přistavěla rokoková kazatelna s figurálními reliéfy, schody na kazatelnu a také kůr.

Autoři tesařských a kamenických prací jsou známí. Dodnes však není známá osobnost architekta, donedávna byly práce připisovány J. Santinimu Aichlovi, ale dnešní odborníci se domnívají, že architektem by mohl být sám hrabě Emanuel Buquoy.

Comments