Pozvánka na koncert staré hudby 3.6.

přidáno: 2. 6. 2019 21:23, autor: Klub Aktiv, z.s. České Budějovice   [ aktualizováno 2. 6. 2019 21:27 ]


Hana Fleková - basová viola da gamba


Mélusine de Pas - basová viola da gamba


Jakub Michl - sopránová a basová viola da gamba,
umělecký vedoucí

www.motusharmonicus.cz


Harmonia concertans
Anglická harmonie sfér pro consort tří viol da gamba


Orlando Gibbons (1583 - 1625) - Fantasia Prima a 3

Orlando Gibbons (1583 - 1625) - Fantasia Tertia a 3

John Playford (1623 - 1687) - Duke of Norfolk or A Division to a Ground

Anthony Holborne (ca 1545 - 1602) - The Fruit of Love pro 2 basové gamby

Thomas Lupo (1571 - 1627) - Fantasia No. 15 pro 3 basové gamby

Vincenzo Ruffo (ca 1508 - 1587) - La Gamba in Basso e Soprano

Matthew Locke (ca 1621 - 1677) - Suite No. 6
(Pavan - Ayre - Courante -Saraband)

Giovanni Coperario (ca 1570 - 1626) - Fantasia a 3 (Meyer No. 9)

Tobias Hume (ca 1579 - 1645) - Love's Farewell (Musical Humours 1605)

Matthew Locke (ca 1621 - 1677) -Suite No. 7 in G
(Pavan - Ayre - Courante - Saraband)

Tobias Hume (ca 1579 - 1645) - Soldier's Galliard (Musical Humours 1605)

Thomas Lupo (1571 - 1627) - Fantasia a 3 No. 11

Thomas Lupo (1571 - 1627) - Fantasia a 3 No. 7

Orlando Gibbons (1583 - 1625) - Fantasia Seconda a 3





V programu Harmonia concertans vystoupí Mélusine de Pas, Hana Fleková a Jakub Michl ve formaci gambového consortu, tedy rodiny viol da gamba různých velikostí, jak tomu bylo zvykem v 16. a 17. století. Nejslavnější tradici pěstování gambového consortu si udržela až do konce 17. století Anglie. Angličtí měšťané a šlechtici často sami hráli na tyto nástroje a usedali za mlhavých deštivých večerů ke gambám, aby se ponořili do znějící harmonie consortu, ve které jsou si všichni hráči rovni a všechny hlasy rovnostářsky požívají stejného významu.


Motus Harmonicus

vznikl jako hudební soubor specializující se zpočátku převážně na hudbu 17. století. Od doby svého založení v roce 2010 se zájem jeho členů značně rozšířil směrem k hudbě středověku, renesance ale i lidové hudbě, rovněž však vzájemnému vztahu roviny hudby, slova, symbolu a mýtu. Pod uměleckým vedením Jakuba Michla a Isabelly Shaw se obsazení ansámblu proměňuje podle různých druhů programů, instrumentace i epochy hraného repertoáru.




Jakub Michl


hraje na violu da gamba. Je zakládajícím členem a uměleckým vedoucím ansámblu Motus Harmonicus. Doposud spolupracoval se soubory Musica Florea, In Cordis Ensemble, Czech Ensemble Baroque, Ensemble Damian, Solamente naturali, Les Traversées Baroques, Trinity College Consort of Viols, Greenwich Baroque, Ritornello, ad. Vyučuje též violu da gamba a historicky poučenou interpretaci staré hudby v Čechách i zahraničí.

Jakub Michl vystudoval violoncello na Pražské konzervatoři u Tomáše Strašila, hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, violu da gamba na Trinity College of Music v Londýně u Alison Crum a Vittoria Ghielmiho na Mozarteu v Salzburgu. Mimo to absolvoval mistrovské třídy a soukromé lekce s Jordi Savallem, Wielandem Kuijkenem, Marianne Müller, Hille Perl, Richardem Boothbym, Michaelem Brüssingem, Petrem Wagnerem, Reiko Ichise, Bruno Cocsetem, Irmtraud Hubatschek či Markem Štrynclem.


Je laureátem interpretační soutěže o sólový výstup s orchestrem Hudebního festivalu Znojmo v roce 2013. Svůj zájem o hudbu evropského středověku a hru na fidulu prohluboval na kurzech v Besalú (Medieval Music Besalú) a Vancouveru (Early Music Vancouver) u osobností jako Benjamin Bagby, Norbert Rodenkirchen, Alejandro Fernandez Peralta či Mauricio Molina.




Mélusine de Pas


začala svou hudební dráhu ve sboru Pages de la Maîtrise du Centre de Musique Baroque de Versailles pod vedením Oliviera Schneebeliho. Po zkušenosti s hudbou francouzského "Grand Siècle" pokračovala v Maîtrise de Notre-Dame de Paris pod vedením Nicole Corti a Lionel Sow. Témbr lehkého sopránu jí dovedl ke spolupráci s Hervé Niquetem (Le Concert Spirituel), Jean-Claudem Malgloirem či Bruno Boterfem (Ludus Modalis).

Paralelně se svým vokálním vzděláním absolvovala výuku violoncella, po které se zaměřila na violu da gamba. Byla přijata do třídy Christopha Coina na Conservatoire National Supérieur de Musique et de Danse de Paris a následně do třídy Philippa Pierlota na Conservatoire Royal de Bruxelles. Jako gambistka měla příležitost hrát v souborech Riccercar Consort či Collegium Marianum.

Zájem o dialog mezi kulturami ji vedl k iniciativě projektu v Sýrii (2007), jehož cílem bylo setkání orientální hudební tradice se starou evropskou hudbou. Ať už zpěvačka či gambistka se Mélusine účastní projektů, které propojují poučenou hudební interpretaci s divadlem. Spolupracuje se souborem Oneiroï (divadelní hry Métamorphos(é)es, Cabaret Baroque) nebo Compagnie Oghma(divadelní hra o životě Tobiase Huma). Mélusine de Pas je zakládající členkou souboru Lunaris, s nímž natočila CD s názvem Exode.




Hana Fleková


studovala hru na violoncello ve třídě prof. V. Moučky na pražské konzervatoři a později na AMU. Část studií strávila v Londýně, kde se věnovala hře na violu da gamba. V současné době se zabývá převážně autentickou interpretací barokní hudby, je členkou předních českých souborů Collegium Marianum, Collegium 1704 a Musica Florea, spolupracuje s dalšími tělesy, jako např. Ensemble Inègal a Ensemble Tourbillon. Podílí se na nahrávkách českých i zahraničních vydavatelských společností.


Naše hudba


Hudba je v současnosti pojímána zejména jako umění sloužící k poslechu. Zdá se tedy, že plní zcela estetickou funkci. Hudba ale nevznikala jako čisté umění. Od pradávna byla součástí obřadu a rituálu. Hudba byla od počátku médiem něčeho, co se vymykalo všední realitě a taková jako "absolutní" či "autonomní" nikdy neexistovala. Hudba plnila a dodnes plní řadu funkcí: Doprovází tanec, divadlo a obřad. Je nositelkou symbolu, sdělení či příběhu. Je katalyzátorem emocí. Léčí, uklidňuje a harmonizuje, či stimuluje energii a burcuje k aktivitě.

Umění je jednou z metod, jak poznávat svět a zejména sebe sama. Jinou takovou metodou je například věda. Všechny světové kultury mají umění, ale ne všechny mají vědu - protože ji nepotřebují. Otázka "Proč tvoříme umění?" je rovnítkem pro otázky "Kdo jsme?" nebo "Odkud přicházíme a kam směřujeme?". Řada lidí nepotřebuje ani tak hudbu, která je určena "pouze k poslechu", protože potřebuje být součástí obřadu, potřebuje příběh či sdělení, které hudba přináší a chce prožít emoce, pohyb při tanci, nebo naopak odvedení myšlenek k potřebnému soustředění na práci.

Naším cílem je pokusit se přinést hudbu do světa každodenní zkušenosti nikoli tak, aby před námi zazněla a opět odezněla, ale aby se propojila s tím, o čem lidé přemýšlí, jaké problémy řeší a jakými otázkami se zabývají. Taková hudba pak lidem umožní, podívat se na svět z jiného pohledu, jelikož věříme, že hudba je schopná měnit svět k lepšímu a pomáhat v proměnách, kterými lidé během svého života procházejí.
Comments