Selen

Selen byl odedávna považován za toxický prvek, teprve v r. 1957 byl odhalen jeho význam jako esenciálního stopového prvku, na němž závisí řada biochemických procesů v organismu vyšších živočichů. Nedostatečný přívod negativně ovlivňuje důležité fyziologické funkce (zvyšuje se riziko kardiomyopatie, kardiovaskulárních onemocnění i rakoviny). Suplementací lze přispět k profylaktickému i léčebnému účinku.
Výskyt a využitelnost
Selen je sice všudypřítomný (v zemské kůře je na 60. místě s koncentrací 50 – 200 μg/kg), ale v půdě je rozdělen velmi nerovnoměrně (v ornici kolísá obsah selenu mezi 0,1 až 1000 mg/kg). V rostlinných a zprostředkovaně i v živočišných potravinách se selen vyskytuje v množstvích odpovídajících jeho dostupnosti z půdy. Zatímco selen rozpuštěný v půdě nebo vázaný na iontoměniče (např. v humusu nebo v hlíně) je pro rostliny snadno dostupný, selen obsažený v minerálech a uzavřený v biologickém materiálu lze využít jen obtížně. Ve vlhkých alkalických půdách vytváří dobře využitelné rozpustné selenany, což může vést až k toxické akumulaci selenu v rostlinách. V suchých kyselých půdách se vyskytuje špatně rozpustný selenit železa. Elementární selen je velmi stabilní a v podstatě nevyužitelný.
Akumulace selenu závisí také na druhu rostliny. Zatímco např. v žampionech může být až 10 mg/g, v rajčatech, bramborách či karotce rostoucí ve stejně bohatých půdách nejvýše jen 6 mg/g.
Při suplementaci krmiva zvířat v regionech chudých na selen se využívají spíše organické než anorganické formy selenu. Využitelnost selenomethioninu nebo selenocysteinu je více než 90 %. Pro lidi je selen lépe využitelný z rostlinných (nejčastěji selenomethionin; využitelnost 80 – 100 %) než z živočišných potravin (nejčastěji selenocystein v mase, rybách a vnitřnostech; využitelnost ca 15 %). U smíšené stravy se počítá s využitelností 60 – 80 %.

Obsah selenu v potravinách (v Německu)
Potravina
Obsah selenu (μg/kg)
Hovězí maso
20 – 80
Drůbeží maso
30 – 100
Vepřové maso
50 – 150
Játra
50 – 200
Ledviny
500 – 2000
Ryby a měkkýši
200 – 500
Vejce
100 – 200
Mléko
5 – 20
Sýry
20 – 2000
Rostlinné oleje
méně než 5
Zelenina (brambory, lusky, celer)
10 - 30
Houby
20 – 100
Ovoce (jablka, banány, pomeranče)
méně než 10
Obiloviny
10 – 500
Ořechy
20 – 200
Para-ořechy, brazilské ořechy
2000 - 5000

Z údajů je zřejmé, že hlavním zdrojem selenu ve stravě je maso. Ideální by bylo, kdyby byl rovnocenný příjem selenu z živočišných a rostlinných zdrojů.

Převzato z : https://www.bezpecnostpotravin.cz/selen-zdroje-ucinky-a-zasobovani.aspx


Comments