ŽIDOVSKÉ HŘBITOVY MLUVÍ O ŽIVOTĚ , NE O SMRTI

1.10. 15h Komentované prohlídka židovského hřbitova
v Pekárenské ulici, Č. Budějovice

Vstupní brána na hřbitov, Pekárenská ulice

Židovský hřbitov
a pamětní síň

Pekárenská 251/79A, České Budějovice, 37004

Židovský hřbitov najdeme v ulici Pekárenská, obklopený průmyslovým areálem, na jehož vrátnici by měl být k vyzvednutí klíč od branky. K místu se dostaneme autobusem MHD Č. 12, který staví necelých 100 metrů odsud. Možné je dojet  autem, místa k zaparkování je tu dost. 

Hřbitov byl založen v roce 1867 v místě zvaném U Křížku a za druhé světové války byl vážně poškozen nacisty. Do dnešní doby se dochovalo asi 400 náhrobků.

Nejstarší skupinu zdejších náhrobků představují tradiční židovské stély, pozdější náhrobky odpovídají řemeslnému a výtvarnému standardu své doby. Náhrobní nápisy jsou převážně hebrejské a německé, výjimečně, hlavně u pohřbů po 1945, hebrejské a české.

Ve vstupním prostoru hřbitova se nachází památník souvěrců umučených v nacistických koncentračních táborech a padlých v boji proti nacismu. V jižní části hřbitova je pomník obětem 2. světové války ve tvaru tumby. Pískovcový památník s hebrejskými a českými nápisy vybudovala Židovská náboženská obec v Českých Budějovicích.

Hřbitov má rozlohu 6 453 m2 a jeho součástí je domek správce (hrobníka), který se zachoval a adaptoval na pamětní síň. Hřbitov je ve vlastnictví Židovské obce v Praze a celý jeho areál je památkově chráněn.

Židovský hřbitov v lokalitě U Křížku vznikl v roce 1867 po obnovení židovské obce v Českých Budějovicích. Hřbitov je od roku 1958 na seznamu kulturních památek ČR. 

V českých zemích Židé žijí více než tisíc let. Už od svého příchodu v 9. století pečlivě udržovali své tradice a zvyky, a židovské památky proto najdete téměř po celé České republice. Přestože většina židovských obcí zanikla kvůli holocaustu a za druhé světové války a komunistického režimu bylo zbořeno přibližně 175 synagog, řada památek přežila. Dnes po celém Česku naleznete asi 200 synagog a 370 židovských hřbitovů. Dávné tradice připomíná například městská část Prahy Josefov, Židovské město a Židovské muzeum, Památník Terezín a celá řada menších expozic a židovských čtvrtí. Z nich je nejlépe dochovaná židovská čtvrť Zámostí v Třebíči, díky své jedinečnosti zařazená na seznam Světového dědictví UNESCO.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/7-veci-ktere-nevite-o-zidovskych-tradicich-a-zvykl


JAROSLAV ACHAB HAIDLER

Jaroslav Achab Haidler, známější širší veřejnosti jako herec, se dlouhodobě věnuje mapování židovských hřbitovů v České republice. Hebrejské nápisy na náhrobcích katalogizuje a překládá, a odhaluje tak dosud neznámý slovesný poklad Českých zemí. 

Stojí za Kešetem – elektronickou databází českých a moravských židovských hřbitovů. 

Je také autorem populárně-naučné knihy "Židovské hřbitovy a pohřbívání" (2019).Dlouho očekávaná kniha popisuje židovské pohřbívání a hřbitovy v Čechách a na Moravě. Poeticky, ale výstižně vysvětluje epitafy, znaky a symboly, židovský způsob pohřbívání i tajemné verše na náhrobcích. Nechybí ani židovské příběhy, básně a anekdoty. Vše je seřazeno v sedmi kapitolách tzv. "židovské" sedmičky.

"Život není lehký, ale není složitý. Všechno má svůj smysl a souvislosti. Smrti se bát netřeba. Je přirozenou součástí života, stejně jako dospívání, první lásky a nakonec i zkušené zrání. Umírání, to už je horší oříšek…"

                                                              Jaroslav Achab Haidler  

J. A. Haidler Vás provede hebrejskými nápisy na budějovických macevách z 19. a 20. století, a to např. i těch dávno zapomenutých haličských.

V popředí vpravo pískovcový památník ve tvaru tumby s hebrejskými a českými nápisy vybudovala Židovská náboženská obec v Českých Budějovicích.

Judaismus je náboženství židovského národa a v současné době se odhaduje, že na světě žije přibližně až 17 milionů Židů. Judaismus je jedno z nejstarších monoteistických náboženství a je považováno za desáté největší náboženství na světě. Základním textem je Tóra, která zahrnuje filozofii a kulturu židovského národa. Tóra je součástí Talachu, také nazývaného hebrejskou Biblí, a obsahuje i další texty, postupy, teologická stanoviska a druhy organizace. Judaismus vznikl na Středním Východě během doby bronzové a měl a stále má silný vliv na křesťanství a islám.

Tak, jak mají různé národy či etnika charakteristické oděvy a tím se od sebe odlišují, tak i Židé mají své tradiční oděvy a doplňky. V současné době ale záleží, ke kterému stupni náboženské víry patří. V naší zemi žijí Židé, kteří se formují do různých proudů. Jsou to ultraortodoxní, méně ortodoxní nebo sekulární.

Ortodoxní Židé se oblékají konzervativně, resp.muži se oblékají do černého, nosí černý kabát, kalhoty, boty a klobouk. Košile nosí bílé. Jsou to ti "takoví klasičtí Židé", které můžete potkat hlavně na Starém Městě v Praze v blízkosti synagog. Ortodoxní Židé také nosí pejzy, jsou to takové dlouhé vlasy u uší.

Ultraortodoxní ženy nemají povoleno nosit kalhoty a ani krátké sukně, naopak se snaží zakrýt většinu částí těla /mimo obličej a dlaně/. Nosí dlouhé sukně, aby jim nebyla vidět kolena, v ideálním případě i kotníky. Pak ženy nosí převážně bílé halenky, ale aby jim nebyl vidět výstřih. Ženy se zkrátka mají oblékat mravně a nesmí vystavovat na odiv své vnady.

Ortodoxní také dodržují jeden z příkazů Tóry, který zakazuje nosit šaty ze směsi lnu a vlny, t.j. nesmí být vyrobeny ze smíšené látky. Zbožní Židé též dodržují biblický požadavek, a to nošení svazku třásní /cicit/ na čtyřech rozích oděvu. Židé proto pod košilí nosí čtyřrohou  součást oděvu  - čtyři cípy /arba kantof/ nebo malý modlitební plášť /talit katan/. Na všech čtyřech rozích jsou přesně podle předpisu a upevněné třásně mají připomínat, že musí dodržovat 613 pravidel Tóry. Třásně, které trčí z podkošile, jsou v barvě bílé.

Pro věřícího Žida je typické nošení pokrývky hlavy zvané jarmulka /kipa/, kterou Židé nosí jako úctu k Bohu. Její nošení je tradicí, nikoliv přikázáním, a záleží, jakou jarmulku si kdo vybere. Může být háčkovaná, sametová nebo různobarevná. Na slavnostní příležitosti  např. svatby se šijí speciální kipy a to většinou v barvě bílé nebo modré.

Ženy, jak jsem se již zmínila, se musí oblékat cudně. Do synagogy se nehodí chodit s odhalenými rameny a kolena musí být zakryta. V Izraeli u Zdi nářků také hodně žen zakrývá vlasy z respektu k místu, nicméně pravidla Tóry to nepřikazují. Ženy většinou po svatbě si vlasy zakrývají šátkem či plédem a některé si dokonce oholí hlavu a nosí paruky.

Nezbytná součást oděvu při modlitbách v synagoze jsou u mužů tality. Nosí se přes ramena či přes hlavu a používají se též modlitební řemínky zvané tfilin.

Při svátku Jom kipur se nosí i kitl, což je jednoduchý bílý oblek symbolizující čistotu a pomíjivost lidského života.

Doufám, že jsem Vám v krátkosti přiblížila zajímavosti ze života židovské komunity. V příštím vyprávění se budu snažit přiblížit tradice stravování /kašrut/. Jedná se o soubor pravidel, které určují jaké jsou v judaismu povoleny či zakázány.  

Shalom

 Použitá literatura : Newman Jakov, Sivan G. - Judaismus od A-Z