Přednášející: Gabriela Končitíková – lektorka, spisovatelka, autorka knih o Baťově odkazu a ředitelka Nadace Tomáše Bati
Objevte nadčasovou filozofii, která stála u zrodu jedné z nejvýraznějších podnikatelských legend. Baťovský přístup k životu i práci staví na jednoduchém, ale silném principu: začít u sebe. Propojuje osobní rozvoj, budování vztahů, profesní růst i odpovědnost vůči společnosti.
Tomáš Baťa věřil, že skutečná hodnota vzniká tam, kde se potkává poctivá práce, odvaha a morální odpovědnost.
Tato filozofie je to univerzální návod na spokojený a naplněný život, který může využít každý — bez ohledu na profesi, věk nebo životní směřování.
Přijďte se inspirovat příběhy, principy i konkrétními příklady jejich využití v dnešní praxi – ať už v osobním životě, týmu nebo podnikání.
Tomáš Baťa (3. dubna 1876, Zlín – 12. července 1932, Otrokovice) byl světoznámý československý podnikatel, vizionář a „král obuvi“, který vybudoval globální obuvnické impérium. Spolu se sourozenci Antonínem a Annou založil v roce 1894 ve Zlíně obuvnickou firmu Firma Baťa, ze které díky revolučním metodám řízení vytvořil celosvětový kolos. Působil také jako dlouholetý starosta Zlína, který nechal kompletně přestavět na moderní funkcionalistické město v zahradách. Tragicky zahynul při letecké nehodě svého osobního letadla Junkers F 13 v Otrokovicích. [1, 2, 3, 4, 5]
Klíčové pilíře Baťova systému
Samospráva dílen: Každé oddělení fungovalo jako samostatná profitabilní jednotka.
Účast na zisku: Dělníci byli motivováni přímým podílem na hospodářských výsledcích.
Baťovské ceny: Legendární cenová strategie využívající částky končící devítkou (99 Kč).
Pásová výroba: Rychlé zavedení mechanizovaných linek a Taylorových principů efektivity.
Rozvoj města Zlína
Zahradní město: Výstavba typických cihlových čtvrtí a rodinných domků pro zaměstnance.
Školství a zdravotnictví: Založení specializované Baťovy školy práce a moderní nemocnice.
Veřejný činitel: Z pozice starosta Zlína (1923–1932) transformoval zaostalou obec v průmyslové centrum.
Odkaz a pokračování impéria
Po tragické smrti Tomáše Bati v roce 1932 převzal vedení firmy jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. V zahraniční expanzi později úspěšně pokračoval syn zakladatele, Tomáš Baťa mladší, z kanadského Toronta. Historii, myšlenky a tradice zakladatele dnes uchovává a rozvíjí Nadace Tomáše Bati sídlící v původní Baťově vile ve Zlíně. [1, 2, 3, 4]