Lesní mravenci ( Formica spp .) jsou hmyz, který vytváří mohyly a vyskytuje se v lesích mírného a boreálního pásma. Jako klíčové druhy hrají zásadní roli v rovnováze ekosystému tím, že regulují populace hmyzu, šíří semena a zlepšují zdraví půdy.
Mravenci formica (MBF), kteří si staví mohyly, čelí rostoucímu úbytku a lokálnímu vymírání v důsledku fragmentace stanovišť, změny klimatu, měnících se postupů hospodaření a přeměny přirozených travních porostů na intenzivní zemědělskou půdu. Komplexní posouzení jejich populačních trendů a stavu ohrožení v celé Evropě však stále chybí.
Trávíte rádi čas v přírodě, ať už na túrách, procházkách nebo výletech se psem? Vezměte si s sebou telefon a dávejte pozor na hnízda červených dřevěných mravenců! Našli jste hnízdo? Pozorujte mravence, pořiďte několik fotografií a odpovězte na několik jednoduchých otázek v našem průzkumu. Bude zaznamenána poloha GPS, která pomůže vědcům zmapovat jejich rozšíření. Odešlete svá pozorování a staňte se součástí celoevropského monitoringu lesních mravenců. Váš příspěvek pomůže vědcům dozvědět se více o tomto fascinujícím hmyzu a jeho biotopech.
Je jich mnoho, mají ukrutnou sílu a spolupracují v obrovském společenství. Přijďte 1. 8. na Semenec a zjistíte, že mravenci nejsou jen černí a rezaví. Umějí spolu komunikovat, vyrážet na lov, mapovat terén, ale i vést války a zotročovat jiné mravence. O další nečekané zajímavosti se s vámi podělí mladý myrmekolog František Xaver Pulkrábek.
František Xaver Pulkrábek je student Zoologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Již během svého bakalářského studia se stal mravenčím odborníkem. Při přednáškách zaujme posluchače příklady originálních životních strategiích mravenců.
Místo konání: Přírodovědné muzeum Semenec, Týn nad Vltavou,
Aby mohli mravenci takovéto stavby postavit, musí být neuvěřitelně silní. Proto mravenec unese až 20x násobek své váhy. To je stejné, jako kdyby lidé uzvedli malé osobní auto!
Druh Atta žije ve Střední a Jižní Americe. Svou potravu získává tak, že v okolí hnízda najde a ukousne kusy listů, které přinese do hnízda. Tam dělnice jednotlivé listy rozkoušou na jemnou hmotu. Na této hmotě mravenci pěstují houbu, kterou následně jedí.
Stejně jako se my lidé staráme o krávy, které nám dávají mléko, tak se i mravenci starají o mšice, které jim na oplátku dávají medový nektar. To můžeme vidět i u nás na českých zahradách.