• 2.3. 2026, Mgr. Adéla Dvořáková  

Schönburgové na Červené Lhotě a jejich cesty za poznáním  

Přednáška nabídne poutavý vhled do cestovních zvyklostí rodiny Schönburg-Hartenstein, jež v první polovině 20. století sídlila na zámku Červená Lhota. Ústřední postavou bude princ Johann Schönburg, diplomat ve službách Rakousko-Uherska, který vedle pracovních misí podnikal i soukromé výpravy za poznáním. V zámeckých fondech se dochovaly tři cestovatelské deníky, v nichž princ Johann zaznamenal své cesty do Svaté země, Egypta a na Kavkaz, které podnikl spolu s manželkou Sofií. Během přednášky se vydáme v jejich stopách, zasadíme jejich cesty do širšího historického kontextu a nahlédneme také do mobiliárních fondů zámku, kde se dodnes nacházejí autentické suvenýry z těchto výprav.

• 16.3. 2026, Mgr. Milena Hajná, Ph.D., M.A.

Když služba měla styl, šlechtické dvory a livreje od 17. do 20. století

Podobně jako císařský dvůr měli i aristokraté na svých sídlech početný personál. Ke skupině livrejovaných služebníků patřila pážata, komorníci, lokajové, portýři, kočí, jezdci, kurýři, poslové, lovci, lesnický personál, hudebníci či osobní gardisté. Jejich stejnokroje obvykle vycházely z rodových barev pána a podtrhovaly prestiž šlechtického domu. Oděv tak jasně vymezoval hierarchii, reprezentoval majetek i společenské postavení a současně spoluutvářel slavnostní i každodenní atmosféru šlechtického sídla. Posluchači se dozvědí, jak se livreje proměňovaly v průběhu tří staletí, jak odrážely dobovou módu i politické a společenské změny. Přednáška nabídne pohled na služebnictvo nejen jako na anonymní součást šlechtického provozu, ale jako na důležitý prvek reprezentace, který spoluutvářel obraz moci, prestiže a stylu své doby.

30.3. 2026, Mgr. Petr Pavelec, Ph.D.

Památky Bhútánu očima jihočeského památkáře 

Pohled na specifika ochrany památek v Bhútánu ve srovnání s jihočeskou tradicí.

Bhútánské království na úpatí Himaláje zůstává i ve 21. století tajemnou zemí s fascinující historií a památkami. Jak vznikaly a jak se vyvíjely tamější pevnostní kláštery (Dzongy),  buddhistické chrámy (Lhakhangy) nebo jiné památky a jak tato země „hřmícího draka“ obstojí ve srovnání s krásami jižních Čech, to bude tématem této cestovatelsko-památkářské přednášky.

Dzongy: Bhútánské pevnosti a kláštery, které slouží jako administrativní i náboženská centra.

Lhakhangy: Tradiční buddhistické chrámy a svatyně.

• 13.4. 2026, Ing. Roman Dáňa

Byt posledních majitelů na zámku v Telči jako připomínka jejich cestovatelských zážitků

Od roku 2025 probíhá na zámku Telč postupná rekonstrukce interiérů bytu posledních majitelů. V první etapě byly obnoveny přípravna jídel (tzv. servírka), jídelna a průjezd, kde byl nově instalován historický automobil Tatra 17. Opravy se dočkala také toaleta a šatna. Všem místnostem byla navrácena podoba odpovídající 30. letům 20. století - byly obnoveny původní výmalby a na základě dochovaných fotografií a inventářů byl do interiérů vrácen autentický mobiliář. Zásadní proměnou prošel zámecký salon. Podle dochovaných fragmentů zde byly zhotoveny věrné kopie původních látkových tapet a prostor se opět stal reprezentativním centrem společenského života. Nová instalace navíc propojuje podobu salonu s cestovatelskými aktivitami posledních majitelů a představuje jejich zálibu v objevování světa prostřednictvím dochovaných předmětů, suvenýrů a osobních vzpomínek. Přednáška přiblíží nejen samotný proces obnovy, ale také širší historické souvislosti a každodenní život aristokratické rodiny v meziválečném období.

• 27.4. 2026, Mgr. Peter Chvojka, Ph.D.

Nový život výletní restaurace Rudolfov u Jindřichova Hradce

Památkově chráněný objekt na pravém břehu řeky Nežárky, jenž po desetiletí patřil k oblíbeným cílům vycházek obyvatel i návštěvníků města Jindřichův Hradec, doslova vstal z popela. Náročná rekonstrukce vrátila této výjimečné stavbě její důstojnost i původní kouzlo. Restauraci nechal v roce 1862 vystavět majitel jindřichohradeckého panství hrabě Černín a pojmenoval ji po svém synovi Rudolfovi. Autorem návrhu byl významný český architekt Josef Zítek, tvůrce Národní divadlo, Rudolfina či kolonády v Karlovy Vary. Přednáška představí historii této výletní restaurace, okolnosti jejího vzniku i proměny v průběhu času. Zároveň nabídne jedinečný pohled do zákulisí současné obnovy – od stavebně-historického průzkumu přes restaurátorské práce až po hledání nové funkce pro historický objekt.

• 11.5. 2026, Mgr. Vladimír Tregl

Ferdinand d’Este na cestě kolem světa a zámek Zákupy

Zámek v Zákupech, který prochází v posledních letech velkou rekonstrukcí, má za sebou bohatou historii. V roce 1900 se například v tamější zámecké kapli uskutečnil skandální nerovnorodý sňatek rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este s „pouhou“ hraběnkou Žofií Chotkovou. Vznešený ženich ještě před svatbou strávil téměř rok na cestě kolem světa, mimo jiné také proto, aby se vyléčil z tuberkulózy. To vše, a ještě mnohé jiné, bude tématem přednášky zákupského kastelána Vladimíra Tregla. 

Kde: přednáškový sál Národního památkového ústavu - územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích, Senovážné náměstí 6, České Budějovice

Vstup zdarma. 

• 3. 3. 2025, Mgr. Petr Pavelec, Ph.D., Národní památkový ústav

Srdce Vltavy – zmizelá krajina pod hladinou Lipna

V září 2021 vzbudila velkou pozornost zpráva o významném objevu vědců z Katedry geomatiky stavební fakulty ČVUT. Pomocí sonarového průzkumu se jim podařilo pod hladinou lipenského jezera mezi Horní Planou a Pihlovem zachytit meandr řeky, známý jako Srdce Vltavy. Tento objev nejen zjitřil nostalgii milovníků staré řeky, ale také znovu připomněl historický a kulturní význam tohoto místa. Krajina, která byla nejprve zasažena poválečným vysídlením německého obyvatelstva a následně fyzicky i vizuálně překryta vodní hladinou Lipna v roce 1959, tak opět vstoupila do veřejného povědomí. Srdce Vltavy však nebylo jen přírodním fenoménem – po staletí inspirovalo malíře a básníky, kteří v jeho klikatých zákrutech nacházeli jedinečnou krásu a symboliku plynutí času. Přijďte si poslechnout vyprávění Petra Pavelce o zmizelé krajině, její historii, uměleckém odkazu a paměti.

• 17. 3. 2025, Mgr. Jaromír Florian, Ph.D.

Plavení dřeva na Novohradsku ve světle meziválečných plavebních programů a reliktů dochovaných v krajině

Splavování dřeva mělo na Novohradsku staletou tradici. Dřevo z pohraničních lesních hvozdů bylo plaveno po místních vodotečích. Dřevoplavební osu tvořily Pohořský potok, říčka Černá a řeka Malše. Ve vyšších polohách ovšem pro tuto aktivitu nebyl dostatek vody ani příhodné profily toků. Majitelé panství – Buquoyové – tento problém vyřešili účelovým nadlepšováním průtoku podle projektu J. F. Riemera, který pomocí důmyslného systému vodních nádrží (klauz) a úprav toků umožnil splavování volného polenového dřeva i dlouhé kulatiny svázané do vorů, což z novohradské soustavy činí evropský unikát. Buquoyové tento technologicky vyspělý systém využívali od konce 18. století až do druhé světové války. Přednáška posluchačům představí plavební soustavu, organizaci plavení dřeva, primárně krátkého polenového, a stav zachování jednotlivých dřevoplavebních objektů.

• 31. 3. 2025, Ing. arch. Ondřej Ševců, Národní památkový ústav

Svatý Jan Nepomucký - český národní světec, patron plavců, mostů i gondoliérů. Legendy, mýty a skutečný příběh.

Sv. Jan Nepomucký je nejznámější a nejpopulárnější český národní světec, jehož sochy v typickém postoji můžeme najít nejen po celé Evropě, ale i v poměrně exotických končinách. Jeho skutečný život je bytostně spojen s obdobím vlády Václava IV. a jeho tragická smrt má úzkou souvislost s řekou Vltavou, Karlovým mostem a dalšími reáliemi. Jan z Nepomuku se stal legendou o hodně dříve, než proběhlo jeho svatořečení a jeho socha byla první, která v roce 1683 ozdobila zábradlí Karlova mostu. Co je pravda a co legenda a co všechno víme o tomto vpravdě národním světci?

• 14. 4. 2025, Michal Plavec, Národní technické muzeum v Praze

Vltava jako důležitá obchodní stezka

Vltava sloužila jako významná dopravní tepna již od 11. století, kdy se v Podskalí vybíralo mýto z vorů pro vyšehradskou kapitulu. Plavba dřeva z jižních Čech byla klíčová pro rozvoj pražských měst. S nástupem Habsburků na český trůn se změnily obchodní toky a po řece se začala dopravovat také sůl ze Solné komory. Na konci 20. let 19. století se přidala přeprava grafitu z jižních Čech po Labi a Vltavě až do Hamburku a Velké Británie, kde sloužil jako mazadlo parních strojů. Rozvoj říční dopravy však komplikovala špatná splavnost Vltavy směrem k Labi, což od roku 1841 omezovalo i osobní paroplavbu – cestující museli být přepraveni po souši až do Obříství. Teprve výstavba hořínsko-vraňanského kanálu v prvním desetiletí 20. století situaci výrazně zlepšila. Přednáška posluchačům přiblíží historický význam Vltavy jako obchodní stezky, vývoj hlavních přepravovaných komodit a technologické změny, které ovlivnily říční dopravu na počátku 20. století.

• 28. 4. 2025, Mgr. Dr. Phil. Viktor Velek, Ph.D. Ostravská univerzita Fakulta umění

„Řeka nám píseň bude hrát“ aneb Vltava hudbou zachycená

• 5. 5. 2025, Mgr. Petr Pavelec, Ph.D., Národní památkový ústav ČB

Počátky kláštera ve Vyšším Brodě - legenda a skutečnost

K založení kláštera ve Vyšším Brodě se vážou dvě legendy, které vysvětlují vznik tohoto významného místa. Jedna z nich vypráví o Vokovi z Rožmberka, který při přechodu vltavského brodu málem utonul. Druhá popisuje boj mezi dobrem a zlem, kdy se ďábel snažil zabránit výstavbě kláštera. V těchto příbězích se odrážejí střípky reálné historie, které ovlivnily kulturní a duchovní povědomí o vzniku kláštera. Promítly se nejen do lidového vyprávění, ale také do výtvarného umění. Kolik pravdy se však v těchto legendách skrývá a jaké byly skutečné počátky vyšebrodského kláštera, odhalí přednáška Petra Pavelce.

Kde: přednáškový sál Národního památkového ústavu - územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích, Senovážné náměstí 6, České Budějovice

Vstup zdarma. 

Těšíme se na Vaši účast!

Přednáškový cyklus je součástí projektu Vltava slavná & splavná 2025.

Národní památkový ústav v Českých Budějovicích pořádá 33. veřejný přednáškový cyklus v podzimním termínu.

Přednášky probíhají v přednáškovém sále Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích na Senovážném náměstí 6 od  17 hodin, Vstup je volný.

Národní památkový ústav v Českých Budějovicích pořádá veřejný přednáškový cyklus v jarním a podzimním termínu.

Přednáškový cyklus pořádá územní památková správa NPÚ v Českých Budějovicích ve spolupráci s územním odborným pracovištěm NPÚ v Českých Budějovicích.  Cílem přednáškového cyklu je představovat laické i odborné veřejnosti kulturní dědictví v jeho různorodosti, kráse a inspirativní síle. Přednášky jsou zaměřeny na témata z dokumentace, výzkumu a ochrany památek. Přednášejí odborní pracovníci Národního památkového ústavu a renomovaní vědci z jiných institucí.

Přednášky probíhají v přednáškovém sále Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích na Senovážném náměstí 6 se začátkem v 17 hodin, vstup je volný.