Akademické půlhodinky od 16 hodin ve Wortnerově domě AJG

Přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii

Wortnerově domě, U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Akademické půlhodinky 23. cyklus 7.10. - 25.11. 2026

Pestrou směs zajímavých témat z nejrůznějších vědních oborů přináší dvacátý přednáškový cyklus Akademické půlhodinky, který společně připravují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V celkem sedmi přednáškách představují odborníci z obou institucí výsledky své výzkumné práce a další zajímavosti ze světa současné vědy.

Program 23. cyklu

7.10. Miroslav Lapka: Land-Art stále živý. Hledání nových příležitostí pro udržitelnost místa

14.10. Lukáš Drag: Vzácní brouci Šumavy

21. 10. Oldřich Nedvěd: 20 000 mil pod mořem za faunou Clarion-Clippertonovy zóny

4. 11. Petr Znachor: Nebezpečné sinicové nárosty a psí otravy na Lipně

11. 11. Petr Kolban: Domácí násilí a jak se mu bránit - „Odsuzuji, ale nesoudím“

18. 11. Zuzana Pavlíčková: Kdo žije v našem střevě? Příběh prvoka Blastocystis

25. 11. Jaromír Beneš: Víno pod mikroskopem - archeobotanika římského vinařství u Ochridského jezera

Anotace přednášek

7.10. Miroslav Lapka: Land-Art stále živý. Hledání nových příležitostí pro udržitelnost místa

Tato přednáška navazuje na téma Land-Art prezentované před dvěma lety. Land-Art jako umělecký protest proti galeriím a exkluzivitě umění a proti odcizení díla od přírody se rozvinul do mnoha dnešních podob. Základní étos protestu a respektu k přírodě však zůstává. Přednášející prof. PhDr. Miroslav Lapka, CSc., představí ikonická díla Land-Artu, a jeho pokračování v originálních podmínkách areálu Svachovka na golfovém hřišti, kde se začíná projekt propojení krajiny a umění a návštěvníků mimo golf realizovat. Pokusíme se odpovědět na otázku, do jaké míry jde o udržitelnost.

14.10. Lukáš Drag: Vzácní brouci Šumavy

Pokles biodiverzity hmyzu je jedním ze zásadních problémů současné ochrany přírody. Výjimkou

nejsou ani saproxyličtí brouci vázaní na staré stromy a mrtvé dřevo, kteří tvoří ekologicky významnou, ale ohroženou složku naší přírody. V této přednášce si představíme několik pozoruhodných zástupců této relativně široké skupiny, se kterými se lze setkat především v NP Šumava a Bavorský les. Zároveň se podíváme se na to, jak v současné krajině prospívají či neprospívají, a které kroky a opatření mohou vést ke zlepšení stavu jejich prostředí a tím i k podpoře jejich populací.

RNDr. Lukáš Drag, Ph.D., je vedoucím Laboratoře ekologie a genetiky pro ochranu přírody na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Ve svém výzkumu se zabývá především ochranářsky významnými druhy brouků vázanými na staré stromy a mrtvé dřevo. Zaměřuje se na studium jejich nároků na prostředí, mobility a schopnosti se šířit, i na genetickou diverzitu a příbuznost jednotlivých populací. Podílí se na několika výzkumných projektech, mezi které patří i přeshraniční spolupráce podporující biodiverzitu brouků na Šumavě a v Bavorském lese.

21. 10. Oldřich Nedvěd: 20 000 mil pod mořem za faunou Clarion-Clippertonovy zóny

Stejně, jako Verneův Nautilus, se i my vydáme prozkoumávat mořské dno, a to konkrétně pozoruhodnou faunu hlubin Tichého oceánu. Zajímá Vás kupříkladu, jakou barvu mají hlubokomořští živočichové? Anebo co žije na vraku Titaniku? Přijďte si poslechnout přednášku o Clarion-Clippertonově zóně, která je v současnosti ohrožena hlubokomořskou těžbou.

4. 11. Petr Znachor: Nebezpečné sinicové nárosty a psí otravy na Lipně

Na konci května 2026 došlo u Lipna k několika akutním otravám psů, z nichž některé skončily úhynem. Případ ukázal, že riziko spojené se sinicemi nemusí mít podobu známého zeleného vodního květu, ale může se skrývat v lokálních nárostech a nahromaděné biomase v mělké pobřežní zóně. Přednáška vysvětlí, co jsou bentické sinice, proč mohou být nebezpečné hlavně pro psy a jaké důkazy vedly k objasnění lipenského případu. Ukážeme terénní nálezy, mikroskopické snímky, výsledky chemických analýz i příklady podobných událostí ze zahraničí. Cílem je věcně vysvětlit, co se na Lipně pravděpodobně stalo, a ukázat, jak podobným rizikům lépe předcházet.

Doc. RNDr. Petr Znachor, Ph.D., pracuje v Hydrobiologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Zabývá se výzkumem fytoplanktonu (tj. řasy, sinice, prvoci) ve vodních nádržích. Sleduje, jak se vyvíjejí společenstva těchto mikroorganismů v čase, jak na ně působí počasí, znečištění a další vlivy. Pracuje také s dlouhodobými údaji o vodních nádržích, z nichž lze vyvodit, jak se vodní ekosystémy mění v důsledku globálního oteplování i lidských vlivů.

11. 11. Petr Kolban: Domácí násilí a jak se mu bránit - „Odsuzuji, ale nesoudím“

18. 11. Zuzana Pavlíčková: Kdo žije v našem střevě? Příběh prvoka Blastocystis

Blastocystis je mikroskopický prvok, kterého můžeme najít ve střevech mnoha lidí i zvířat. Dlouho byl považován především za parazita, dnes se ale na jeho přítomnost vědci dívají mnohem komplexněji. Co vlastně o Blastocystis víme? Jak se může lišit mezi jednotlivými lidmi a jak souvisí se střevním mikrobiomem? Přednáška přiblíží tohoto pozoruhodného obyvatele našeho střeva a ukáže, proč jednoduché rozdělení na „škodlivé“ a „prospěšné“ mikroorganismy nemusí vždy fungovat.

RNDr. Zuzana Pavlíčková, Ph.D., působí v Biologickém centru AV ČR, kde se věnuje výzkumu střevních prvoků, především rodu Blastocystis. Ve své práci zkoumá jejich roli ve střevním prostředí a vztah ke střevnímu mikrobiomu, včetně toho, jak může jejich přítomnost souviset se zdravím člověka.

25. 11. Jaromír Beneš: Víno pod mikroskopem - archeobotanika římského vinařství u Ochridského jezera

Co mohou zuhelnatělé pecky a dřevo vinné révy prozradit o výrobě vína v římské době? Přednáška představí mezinárodní archeologický výzkum venkovské zemědělské usedlosti St. Petkina Niva v Severní Makedonii, kde byly objeveny přímé doklady místního vinařství ze 3. – 4. století našeho letopočtu. Jihočeská univerzita se zde podílela na terénním výzkumu Univerzity Karlovy a prováděla klíčové analýzy. Posluchači se dozvědí:

• jak archeobotanika rozpoznává pěstovanou vinnou révu,

• proč bylo velké dolium natřeno borovým dehtem,

• jak se datují stopy římského vinařství,

• co nálezy vypovídají o tehdejší krajině kolem Ochridského jezera.

Akademické půlhodinky 22. cyklus

Program 22. cyklu Akademických půlhodinek:

4. 3. Jiří Kubásek: Hlenky - krásky inteligentní

11. 3. Petr Blabolil: Živé klenoty pod hladinou aneb jak se vrací ryby na Šumavu

18. 3. Václav Kučera: Jak využít moderní technologii v rybářství - řízený chov ryb a jeho budoucnost

25. 3. Martin Kolísko: Vzestup genomiky - jak se dnes čte a překládá genetická informace

1. 4. Pavel Smetana: Kvalita potravin - na co se soustředit

8. 4. Jiří Tůma: Proč potřebujeme lesní mravence

15. 4. Pavel Kozák: Raci, jak je (ne)znáte: putování světem a návrat k našim vodám

Anotace přednášek

4. 3. Jiří Kubásek: Hlenky - krásky inteligentní

Srdečně vás zveme na úvodní přednášku z 22. cyklu Akademické půlhodinky, pořádaného Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Přednášku s názvem Hlenky – krásky inteligentní přednese Jiří Kubásek z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Přednáška přiblíží hlenky – pozoruhodné mikroorganismy stojící na rozhraní rostlinné a živočišné říše, které nejsou ani rostlinami, ani živočichy, ani houbami, a představí jejich neobvyklý způsob života i chování.
Akce se uskuteční 4. 3. 2026 od 16:00 do 17:00 ve Wortnerově domě v Alšově jihočeské galerii, U Černé věže 22, České Budějovice.

11. 3. 2026 Petr Blabolil: Živé klenoty pod hladinou aneb jak se vrací ryby na Šumavu

Šumavské potoky a říčky bývaly plné života. Křehkou rovnováhu však rozvrátily kyselé deště, které sužovaly Šumavu od padesátých let 20. století, extrémně změnily chemismus vody a život v jezerech i tocích. Z vrcholových částí pohoří dokonce vodní organismy včetně ryb vymizely. Jak to pod hladinou šumavských vod vypadá dnes? Přednáška představí výsledky unikátního výzkumu jihočeských hydrobiologů, kteří během posledních tří let sledovali rybí obsádku na 251 lokalitách na české i bavorské straně Šumavy. Kam se ryby vrátily, kde naopak stále chybí a co jejich přítomnost vypovídá o stavu šumavské přírody, prozradí hlavní autor výzkumu Petr Blabolil z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity.

RNDr. Petr Blabolil, Ph.D., působí na Přírodovědecké fakultě JU a Hydrobiologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Zabývá se výzkumem rybích společenstev v tekoucích a stojatých vodách střední Evropy. Využívá široké spektrum metod ke zjištění výskytu ryb a parametrů prostředí. Aktuálně je řešitelem projektu Interreg Bavorsko-Česko „Živé klenoty pod vodní hladinou Šumavy“.

18. 3. Václav Kučera: Jak využít moderní technologii v rybářství - řízený chov ryb a jeho budoucnost

Moderní technologie v rybářství umožňují řízený chov ryb prostřednictvím senzorů, automatizovaného krmení, monitoringu kvality vody a využití dat pro optimalizaci růstu i zdraví ryb. Budoucnost tohoto odvětví spočívá v udržitelnější produkci, vyšší efektivitě a schopnosti reagovat na klimatické změny i rostoucí poptávku po rybích produktech.

25. 3. 2026 Martin Kolísko: Vzestup genomiky - jak se dnes čte a překládá genetická informace

Jak se „čte“ DNA neboli genetická informace? Jak se z miliard přečtených kousků skládá celý genom? A proč to vlastně děláme? Na tyto a další otázky odpoví přednáška Martina Kolíska z Biologického centra AV ČR. Genomika se zabývá čtením a strukturou genetické informace – na úrovni jednotlivců, biologických druhů i celých společenstev. Přednáška nabídne srozumitelný úvod do světa moderní genomiky. V laických termínech představí historii i základní principy metod, které nám umožňují „číst“ DNA pomocí tzv. sekvenování. Ukáže, jak se z obrovského množství krátkých úseků skládají celé genomy a proč jde o práci s daty v doslova astronomickém rozsahu. Na konkrétních příkladech také ukáže, jak tyto metody mění moderní medicínu, pomáhají porozumět ekologii mikroorganismů a umožňují nahlédnout do evoluční historie života na Zemi.

Mgr. Martin Kolísko, Ph.D., je vedoucím výzkumným pracovníkem Laboratoře diverzity a genomiky prvoků na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Zabývá se diverzitou a evolucí mikrobiálních organizmů. Používá moderní nástroje sekvenování DNA pro studium evoluce parazitismu: jak se z volně žijícího organizmu stává parazit/patogen a jak se při tom mění jeho genom.

8. 4. 2026 Jiří Tůma: Proč potřebujeme lesní mravence

Lesní mravence zná asi každý. Jejich ochraně a výzkumu se v posledních desetiletích věnovala velká pozornost. S moderními metodami se však otevírají zcela nové cesty ke studiu nejen mravenčích kolonií samotných, ale i celé plejády na nich závisejících živočichů. A to od těch nejmenších, jako jsou například mikroskopické želvušky, až po tetřevy. Proč potřebujeme mravence, co jim škodí a co víme o superkolonii na Kleti? To se dozvíte na přednášce Jiřího Tůmy z Biologického centra AV ČR, který s vědci z celé Evropy připravuje v mezinárodním projektu MonitAnt plán, jak s pomocí veřejnosti lépe zaznamenávat výskyt těchto mravenců a jejich spolubydlících a návštěvníků.

Mgr. Jiří Tůma, PhD., je biolog působící na Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Vystudoval obor Biologie ekosystémů na Jihočeské Univerzitě. Věnuje se půdní fauně - zejména ekologii mravenců a termitů a ekosystémovým funkcím, které tyto dvě skupiny vykonávají v současném měnícím se prostředí.

Akademické půlhodinky 21. cyklus

Program

15.10. Jan Kubečka: Lipno - dočkáme se návratu ztraceného rybářského ráje?

22.10. Vendula Moravcová: Brownfieldy: druhý život opuštěných míst

29.10. Jan Kamiš: Mýty a fakta o klíšťatech

5.11. Jaroslav Šetek: Život v konzumní společnosti a krizích počátku 3. dekády 21. století

12.11. Dalibor Kodrík: Včelí jed – jak funguje a proč nás včelí bodnutí tak bolí

19.11. Martina Hrušková: Novinky v laické první pomoci (základní postupy, výzkum, virtuální realita)

26.11. Aleš Bezděk: Invazní hmyz

Anotace přednášek

15.10. Jan Kubečka: Lipno - dočkáme se návratu ztraceného rybářského ráje?

Nádrž Lipno byla mezi lety 1970 a 2000 známa vysokými úlovky candáta. Kolem roku 2005 nastal k zármutku rybářů prudký pád úlovků. Od té doby se zejména Český rybářský svaz snaží o návrat starých dobrých časů. Další vývoj ukázal, že vrátit žádoucí stav není ani snadné ani rychlé. V průběhu dalších let se vystřídalo několik úprav pravidel rybolovu, které přinesly částečné zlepšení úlovků, ale návrat starých dobrých časů, kdy si z Lipna odnášel candáty skoro každý a téměř v neomezené míře, se nedostavil.

Rozpory a problémy jsou hybatelem pokroku. Candátí krize a její pomalé zažehnání vedla k nebývale podrobnému vědeckému sledování rybích společenstev nádrže. Populačnímu doplňku a dynamice candáta na Lipně dnes rozumíme podstatně lépe než v předchozích obdobích. Podařilo se odhalit příčiny candátí krize i slibné známky zlepšení stavu. Životní cyklus a chování candáta je mnohem zajímavější, než jsme tušili. V přednášce se zamyslíme nad současným stavem, možnostmi i potenciálními výzvami, které candáty i další rybí obyvatele čekají v blízké budoucnosti.

Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc., působí v Hydrobiologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Zabývá se výzkumem rybích společenstev v nádržích a jezerech – jejich reprodukcí, potravními vztahy, migrací i chováním. Využívá sonarovou techniku a hydroakustiku, zkoumá vliv energetických děl na vodní organismy a věnuje se i problematice rybářského managementu a populační dynamiky ryb. Organizuje také dlouhodobý monitoring rybí obsádky Lipna, který s několika přerušeními probíhá od roku 2008.

22.10. Vendula Moravcová: Brownfieldy: druhý život opuštěných míst

Co se skrývá za prázdnými továrnami, opuštěnými statky či nevyužívanými vojenskými areály? Přednáška vysvětlí, proč tato místa nazýváme brownfieldy, jaké výzvy přinášejí a jaké nové možnosti mohou nabídnout. Součástí budou i zajímavé příklady jejich proměny v živá a užitečná místa.

29.10. Jan Kamiš: Mýty a fakta o klíšťatech

Téměř každý z nás se už s klíštětem setkal. Je otravné, mnohým připadá nechutné, a navíc může přenášet nebezpečné mikroorganismy. Tento nenápadný roztoč sám o sobě člověku neškodí, ale je významným přenašečem řady patogenů, které mohou vyvolat závažná onemocnění.

Během staletí soužití s člověkem se o klíšťatech rozšířila řada mýtů a polopravd. Skáčou ze stromů? Umějí létat? Najdeme je jen v lese a pouze v létě? Stačí repelent k úplné ochraně? A opravdu platí, že pokud se po přisátí neobjeví na kůži červený flek, nemusíme mít obavy?

Na tyto a mnohé další otázky odpoví přednáška, která se opře o vědecky ověřená fakta. Zazní praktické rady, jak klíště správně odstranit a bezpečně zlikvidovat, i informace o tom, za jakých podmínek dochází k přenosu patogenů na člověka. Dozvíte se také, co by si měl každý návštěvník přírody pamatovat, pokud se chce klíšťatům a jimi přenášeným virům a bakteriím vyhnout.

RNDr. Jan Kamiš pracuje v Laboratoři arbovirologie na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Zabývá se ekoepidemiologií zoonotických patogenů člověka, které cirkulují mezi klíšťaty, komáry či hlodavci. V laboratoři se specializuje na hledání virů a bakterií pomocí metod molekulární biologie. V současné době se podílí na několika výzkumných projektech, zejména na studii „Klíšťata ve městě“, tedy výskytu klíšťat a jimi přenášených bakterií v městských parcích.

5.11. Jaroslav Šetek: Život v konzumní společnosti a krizích počátku 3. dekády 21. století

Přednáška odhaluje, jak konzumní způsob života formuje naše hodnoty, rozhodnutí a každodenní návyky v době současných ekonomických, ekologických a sociálních krizí. Zaměřuje se na fenomény jako „hladový vlk“, „chamtivý lovec“ či extrémní individualismus a ukazuje, jak mohou ovlivnit naši odolnost vůči turbulentnímu světu. Diskuse nabídne inspiraci pro udržitelnější, odpovědnější a vyrovnanější život v dynamické době.

12.11. Dalibor Kodrík: Včelí jed – jak funguje a proč tak bolí

Včelí bodnutí zažila většina z nás. Je to nepříjemná zkušenost, ale včelí jed je velmi zajímavá substance, která působí jako sofistikovaná chemická zbraň, kterou včela účinně používá k útoku či obraně. A jak vlastně působí jed na člověka? Proč nás včelí píchnutí tak bolí? A proč včela po píchnutí ponechává žihadlo s částí zadečku v ráně a sama při tom hyne? Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět uvedená přednáška.

Prof. RNDr. Dalibor Kodrík, CSc., je vedoucím Oddělení biochemie a fyziologie na Entomologickému ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Ve svém výzkumu se zabývá hmyzí endokrinologií, kde se specializuje na hormony, které řídí obranné reakce proti stresu. Ze stresorů studuje hlavně účinek syntetických a přírodních toxinů a jedů. V poslední době se zaměřuje hlavně na včelí jed a včelu.

19.11. Martina Hrušková: Novinky v laické první pomoci (základní postupy, výzkum, virtuální realita)

Ve vyhrazeném čase budou představeny základní postupy laické první pomoci podle aktuálních doporučení Evropské resuscitační rady (2025) a novější poznatky výzkumu. Účastníci budou mít možnost vyzkoušet si první pomoc ve virtuální realitě (Virtual Lab) a zjistit účinnost resuscitace s využitím aplikace QCPR (Laerdal).

26.11. Aleš Bezděk – Invazní hmyz

Invazní hmyz jsou druhy, které se kvůli lidské činnosti dostaly mimo svůj původní areál výskytu – a v novém prostředí se jim výborně daří. Rychle se šíří, mohou mít negativní vliv na rovnováhu v ekosystémech a leckdy škodí rostlinám i zvířatům. V této krátké přednášce si představíme pět invazních druhů hmyzu, které už se v České republice zabydlely nebo si k nám brzy najdou cestu. Jsou to nápadné druhy, které v přírodě pozná každý laik.

Ing. Aleš Bezděk, Ph.D., pracuje v Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR a částečně působí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Zabývá se taxonomií a nomenklaturou brouků nadčeledi Scarabaeoidea a dále také invazním hmyzem a identifikací fragmentů brouků v archeologickém a egyptologickém výzkumu. Aktivně se věnuje popularizaci vědy, organizuje entomologické exkurze pro školy a širokou veřejnost. Přes 15 let působí ve výboru České společnosti entomologické a od roku 2024 je jejím předsedou.

Akademické půlhodinky 20. cyklus

Program

5. 3. Michal Žurovec: Hmyz zblízka aneb proč jsme rádi, že jsou malí

12. 3. Ondřej Doskočil: Mocní a nemocní, aneb o právech pacientů v současném zdravotnictví

19. 3. Klára Řeháková: Hojivá síla vod - jak jezera oživují zničenou těžební krajinu

26. 3. Vendula Moravcová: Bochnatka americká - nenápadný vetřelec, který mění vody!

2. 4. Michal Baka: Na stopě nemoci - molekulární detektivka v našem těle

9. 4. Ondřej Chvojka: Co přinesla dálnice aneb archeologické výzkumy dálnice D3 na Českobudějovicku

16.4. Roman Kuchta: Záhadný případ nákazy tasemnicí z Lipna

Anotace

5.3. Michal Žurovec: Hmyz zblízka aneb proč jsme rádi, že jsou malí

Hmyz je nejpočetnější skupinou živočichů na Zemi – vědci odhadují, že existuje více než 5 milionů druhů! Jeho fascinující evoluční příběh začal před více než 400 miliony let, kdy se předkové hmyzu oddělili od širší skupiny šestinohých. Jako jedni z prvních postupně kolonizovali souš a rozrůznili se do obrovské rozmanitosti, kterou známe dnes. Klíčovými body v jejich historii byl vznik letu a vývoj různých forem proměny – od nedokonalé po dokonalou. Dnes díky moderním molekulárním analýzám a fosilním záznamům známe jejich detailní vývojový strom i s časovými milníky. Přednáška vás provede tímto úchvatným příběhem a pomocí makrosnímků z výstavy Hmyzí tváře odhalí krásu i tajemství těchto drobných, ale nepostradatelných obyvatel naší planety. Připravte se na evoluční cestu plnou překvapivých faktů a pohledů do světa hmyzu, který je neodmyslitelnou součástí přírody Země.

Prof. RNDr. Michal Žurovec, CSc., je pracovníkem Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Č.B. Zabývá se studiem hmyzu z hlediska molekulární biologie a genetiky. Je hlavním autorem fotografické výstavy Hmyzí tváře, která bude až do konce srpna k vidění v Jihočeském muzeu.

12. 3. Ondřej Doskočil: Mocní a nemocní, aneb o právech pacientů v současném zdravotnictví

Medicína se ve 20. století hodně změnila díky pokroku v biomedicínských technologiích, diagnostických metodách a terapeutických postupech. S tím vzrostla potřeba lékařských specializací, protože už bylo nemožné, aby každý lékař ovládal všechny oblasti medicíny. Tento pokrok měl ale i svou negativní stránku v podobě dehumanizace medicíny. To vedlo k rozvoji hnutí za práva pacientů a změně vztahů mezi pacienty a lékaři. Dřívější přístup, kdy lékař rozhodoval a pacient jen poslouchal, se proměnil v rovnocennější vztah, kde oba mohou o léčbě rozhodovat společně. Dnes už rozhodování není jen v rukou lékaře. Jak tedy pacienti ovlivňují rozhodování o své léčbě? Může pacient odmítnout léčbu? Co znamená autonomie pacienta a informovaný souhlas? Jak funguje zástupné rozhodování? Na jaké informace má pacient nárok?

19.3. Klára Řeháková: Hojivá síla vod - jak jezera oživují zničenou těžební krajinu

Zjizvenou krajinu po těžbě hnědého uhlí dokáže voda proměnit v oázu života. Zatopením opuštěných dolů v západních a severních Čechách vznikají nová důlní jezera, z nichž příroda samovolně vytváří plnohodnotné ekosystémy kypící životem. Jejich vývoj sledujeme takřka v přímém přenosu od úplného prvopočátku. Fascinující roli v tomto procesu hrají vodní řasy. V přednášce si ukážeme, jak husté „řasové louky“ na dně jezer řídí koloběh živin a pomáhají udržet čistotu vody. Dozvíte se také, jak tyto mikroskopické organismy dokážou z vody odstraňovat těžké kovy, zbytky léčiv a další škodliviny.

RNDr. Klára Řeháková, Ph.D., z Biologického centra AV ČR se svými kolegy studuje ekologii řas a sinic v různých ekosystémech po celém světě. V posledních letech se zaměřuje na důlní jezera Milada, Most a Medard, kde studuje roli nárostových řas, jejich schopnost vázat živiny a jejich potenciál čistit vodu od nebezpečných látek a podpořit ekologickou stabilitu důlních jezer. Tento výzkum má nejen vědecký, ale i praktický význam – důlní jezera se v budoucnu stanou přírodními klenoty ideálními pro rekreaci, rybolov a další aktivity.

26. 3. Vendula Moravcová: Bochnatka americká - nenápadný vetřelec, který mění vody!

Seznamte se s invazní bochnatkou a jejím vlivem na vodní prostředí.

2.4. Michal Baka: Na stopě nemoci - molekulární detektivka v našem těle

Naše tělo neustále zanechává jemné molekulární stopy, které vypovídají o probíhajících procesech. Když se naruší rovnováha v organizmu nebo začne rozvoj onemocnění, začíná v těle probíhat intenzivní oxidativní stres. Ten není příčinou, ale spíše průvodním jevem a důsledkem tohoto narušení. Při oxidativním stresu vznikají specifické molekulární stopy - reaktivní aldehydy. Tyto molekuly jsou jako mikroskopičtí posli, kteří nám mohou včas prozradit skryté děje v těle ještě před prvními viditelnými příznaky. Výzkum ukazuje, že tyto molekuly mohou fungovat jako varovné signály pro širokou škálu onemocnění - od běžného zánětu přes zápal plic až po rakovinu kůže. Dokonce i u geneticky podmíněných nemocí, jako je leukémie nebo svalová dystrofie, nacházíme jejich charakteristické stopy. Současná věda však zatím naráží na překážku - nemáme metodu, která by dokázala zachytit a změřit všechny typy těchto důležitých molekul najednou. Náš výzkum směřuje k průlomu - vyvíjíme metodu, která by z jediné kapky krve dokázala odhalit začínající onemocnění ještě před propuknutím prvních příznaků.

Ing. Michal Baka je doktorandem v Laboratoři metabolomiky a biochemie na Biologickém centru AV ČR. Zabývá se výzkumem reaktivních aldehydů v lidském těle. Jak tyto aldehydy vznikají, jakým způsobem je můžeme stanovit a hlavně, co nám ukáží.

9. 4. Ondřej Chvojka: Co přinesla dálnice aneb archeologické výzkumy dálnice D3 na Českobudějovicku

V letech 2013 až 2024 probíhaly archeologické výzkumy v celé trase nově budované dálnice D3 na Českobudějovicku, při nichž bylo objeveno a prozkoumáno mnoho velmi zajímavých archeologických lokalit, které mění náš pohled na nejstarší osídlení tohoto regionu. Výsledky těch nejzajímavějších archeologických výzkumů (např. sídliště ze starší doby bronzové u Borku, mohyly ze střední doby bronzové a z doby železné u Plava, sídliště Keltů a Germánů u Bošilce nebo průzkum Eliášovy štoly u Úsilného) budou představeny formou krátké prezentace.

16.4. Roman Kuchta– Záhadný případ nákazy tasemnicí z Lipna

Škulovci jsou známé tasemnice, které parazitují na člověku i zvířatech a vyskytují se ohniskově v Evropě, Asii i Americe. Až donedávna však neexistovaly žádné důkazy o jejich přirozeném výskytu v České republice. To se změnilo vloni, když se nakazil mladý muž po konzumaci kaviáru ze syrových jiker štiky ulovené na Lipně. Jaké druhy tasemnic mohou napadnout člověka, kde se s nimi můžeme setkat a jaké riziko nákazy nám hrozí? Přijďte si poslechnout fascinující zajímavosti o těchto největších lidských parazitech.

RNDr. Roman Kuchta, Ph.D., je vědeckým pracovníkem laboratoře helmintologie na Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Zabývá se studiem parazitických červů (helmintů), zejména pak systematikou, biologií a fylogenezí tasemnic. Na Ostravské univerzitě a Jihočeské univerzitě přednáší parazitologii a helmintologii.

Přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii - Wortnerově domě, U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Pestrou směs zajímavých témat z nejrůznějších vědních oborů přináší osmnáctý přednáškový cyklus Akademické půlhodinky, který společně připravují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V celkem osmi přednáškách představují odborníci z obou institucí výsledky své výzkumné práce a další zajímavosti ze světa současné vědy.

Přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii - Wortnerově domě, U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Program

9.10. Petr Kolban: Soudce, ten tvrdej chleba má

16.10. Aleš Buček: Termiti a paraziti - proč zkoumáme hmyz, který u nás nežije

23.10. Martina Hrušková: Otazníky pěstounství

30.10. Václav Brabec: Odhalování funkce biologických hodin pomocí genového inženýrství

6. 11. Pavel Král: Angličtí diplomaté a zpravodajci v českých zemích v době č. stavovského povstání (1618-1620)

13.11. Jan Kamiš: Klíšťata ve Stromovce - kde číhá skutečné riziko nákazy?

20.11. Martina Hrušková: Novinky v první pomoci a účinnost resuscitace

27.11. Ivan Kulich: Rychlé reakce pomalých rostlin

Anotace přednášek

9.10. Petr Kolban: Soudce, ten tvrdej chleba má

Nečekejte soudce Alexandra nebo soudkyni Barbaru. Povídání o krásách a úskalích neobvyklé profese.
Můžete se ptát na vše co vás zajímá.

Petr Kolban studoval právo na Karlově univerzitě a ve finských Helsinkách, reprezentoval Českou republiku před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku a na celoevropských justičních soutěžích, absolvoval stáž u Eurojust, Aktuálně se na pozici soudce okresního soudu věnuje trestním kauzám, příležitostně připravuje studenty doučováním na zkoušky a státnice z jednotlivých právních odvětví.

16.10. Aleš Buček: Termiti a paraziti - proč zkoumáme hmyz, který u nás nežije

Pokud bychom zvážili všechny suchozemské živočichy na Zemi (hmyz, ptáky, savce atd.), zhruba 10 % této hmotnosti by připadlo na termity, což je srovnatelné s hmotností celého lidstva. Toto tvrzení může být těžko uvěřitelné, zejména pro obyvatele Česka, kteří za nejbližší příležitostí pozorovat termity musí do Slovinska či Chorvatska, a na vlastní oči více z nás vidělo například delfína než termita. Termiti jsou však extrémně početní v tropických i subtropických oblastech a jsou zde nenahraditelní pro efektivní recyklaci odumřelé rostlinné hmoty a dalších živin, a tím pádem udržují tyto přírodní prostředí funkční. V přednášce se nejen dozvíte více o životě termitů, ale také k čemu je dobré studovat termití geny a termití fosilie, jak studium termitích střev může pomoci při konstrukci bioreaktorů, nebo jak studium termitích parazitů může pomoci pochopit základní evoluční principy, které utvářejí veškerý život kolem nás.

Mgr. Aleš Buček, Ph.D., vede Laboratoř symbiózy hmyzu na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Zabývá se především evolucí termitů a jejich symbiontů.

23.10. Martina Hrušková: Otazníky pěstounství

Pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné péče, tedy nastupuje tam, kde se o nezletilé dítě nemohou z různých důvodů starat jeho vlastní rodiče. V rámci akademické půlhodinky si představíme, o jaké důvody se jedná, jaké formy pěstounské péče rozlišujeme, jaké hlavní otázky a potíže řeší pěstouni i jejich svěřené děti, a jak je to s kontaktem s jejich biologickou rodinnou.

30.10. Václav Brabec: Odhalování funkce biologických hodin pomocí genového inženýrství

Jak fungují biologické (cirkadiánní) hodiny, které ovlivňují metabolismus, aktivitu, ale i imunitní odpověď člověka i zvířat? Jak je můžeme studovat pomocí reverzní genetiky a nejnovějších metod genového inženýrství, jako je technologie CRISPR-Cas9? A proč bychom octomilce, nenápadnému hmyzu, měli postavit sochu jako skvělému biologickému modelu? Přijďte si na přednášku nastavit své vnitřní hodiny na správný čas a možná i zjistit, jak si poradit s jet-lag a rychleji se aklimatizovat v nové časové zóně.

Václav Brabec získal za svou práci o biologických hodinách třetí místo v kategorii nejlepších diplomových prací Ceny Wernera von Siemense za rok 2023. Ve své práci se věnoval genetické podstatě biologickýho hodin a jejich vlivu na člověka i zvířata. Při svém výzkumu použil i moderní metodu genetických nůžek CRISPR-Cas9.

6. 11. Pavel Král: Angličtí diplomaté a zpravodajci v českých zemích v době českého stavovského povstání (1618-1620)

České stavovské povstání (1618-1620) bylo první konfliktem Třicetileté války. Čeští politikové hledali podporu ve válce s Habsburky v zahraničí, mimo jiné také u anglického královského dvora. Anglický panovník však spíše preferoval mírové řešení a za tímto účelem do střední Evropy vypravil několik vyslanců a agentů, aby jednali jeho jménem. Přednáška představí průběh těchto výprav a osobnosti, které se jich zúčastnily.

13.11. Jan Kamiš: Klíšťata ve Stromovce - kde číhá skutečné riziko nákazy?

Českobudějovický lesopark Stromovka představuje významnou rekreační zónou pro řadu volnočasových aktivit. Ačkoliv většina z nás má výskyt klíšťat spojen především s návštěvou lesa, klíšťata se mohou vyskytovat i v městské zeleni. Zde představují zvýšené riziko pro zdraví veřejnosti, protože jsou tato místa lidmi hojně navštěvována. Při návštěvě parku navíc obvykle neuplatňujeme preventivní opatření, která běžně používáme při návštěvě lesa (repelenty, vhodné oblečení či prohlédnutí se po návratu). Cílem projektu „Klíšťata ve městě“ je zjistit, zda a jak moc se ve vybraných parcích a lesoparcích krajských měst České republiky vyskytují klíšťata a klíšťaty přenášené bakterie, a zhodnotit reálné riziko infekce, které klíšťata mohou pro návštěvníky parků představovat. Přednáška bude věnována především riziku nákazy pro člověka ve Stromovce, ve které každý měsíc v roce monitorujeme aktivitu klíšťat na šesti vybraných plochách. Nasbíraná klíšťata poté u nás v Laboratoři arbovirologie vyšetřujeme na přítomnost bakterií, mimo jiné způsobujících například Lymeskou boreliózu. Nebude chybět ani představení aplikace Klíšťapka, ve které je v současné době možné na mapě sledovat aktuální aktivitu klíšťat, ale v budoucnu bude také možné nahlásit přisáté klíště, a pomoci tak s realizací projektu.

20.11. Martina Hrušková: Novinky v první pomoci a účinnost resuscitace

Přednáška je určena pro širokou veřejnost, tedy laiky-nezdravotníky. Ve vyhrazeném čase budou představeny základní postupy laické první pomoci podle doporučení Evropské resuscitační rady z roku 2021 a nejnovější poznatky výzkumu. Účastníci budou mít možnost vyzkoušet si na figurínách užití defibrilátoru a zjistit účinnost resuscitace s využitím aplikace QCPR Classroom.

27.11. Ivan Kulich: Rychlé reakce pomalých rostlin

I když se nám rostliny jeví velmi pomalé, buňky si mezi sebou povídají docela rychle. Kořen rostliny do 6 minut zaregistruje že byl otočen a od 7 minut se otáčí dolů. Do 10 vteřin zaregistruje nepřítele, jako třeba housenku ukusující list, a ještě rychleji zareaguje na mechanický stres jako ohyb stonku. O čem a jak si buňky povídají a co se stane, když je umlčíme?

Mgr. Ivan Kulich, Ph.D., vede Laboratoř buněčné morfogeneze na Biologickém centru AV ČR. Zabývá se výzkumem vývoje a růstu rostlinných buněk a také vnějšími i vnitřními faktory, které vývoj rostlin ovlivňují.

Přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii - Wortnerově domě, U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Program

6. 3. 2024 Vojta Kolář: Potápník dvojčárý - víme, jak ho zachránit před vyhynutím?

13. 3. 2024 Jana Moravcová: Proměny české krajiny v mapách

20. 3. 2024 Ondřej Lenz: Spiderman, mutanti a mimozemšťané, aneb DNA ve filmu a v realitě

27. 3. 2024 Miloslav Lapka: Land Art - Umění, které inspiruje k návratu do přírody

3. 4. 2024 Michal Perlík: Sršeň asijská a čmelák klamavý - dva příklady hmyzu s rozdílnou reputací

10. 4. 2024 Martin Šeda: Jak kvalitní je pitná voda v ČR?

17. 4. 2024 Marie Šimková: Gemmoterapie – medicína pupenů

24. 4. 2024 Martina Hrušková: Mediace jako funkční nástroj řešení konfliktů v rodinách

Anotace přednášek

6. 3. Vojta Kolář: Potápník dvojčárý - víme, jak ho zachránit před vyhynutím?

Potápník dvojčárý je náš jediný (dosud) žijící zástupce z vodních brouků chráněný zákonem a také celoevropsky v rámci NATURA 2000. Tento brouk byl u nás ještě v 60. letech minulého století relativně hojný a vyskytoval se v nížinných oblastech celé republiky. Pravděpodobně kvůli zintenzivnění rybničního hospodaření u nás na většině území ale vyhynul. V 90. letech byla objevena pouze malá populace na rybníku Vizír na Třeboňsku a postupně v průběhu přibližně třiceti let následovaly další. Máme naději na jeho záchranu? Jaké prostředí tento krasavec preferuje a jaký je jeho význam jako "deštníku" v kontextu ochrany přírody? A jak se liší genetická diverzita napříč Evropou? Přijďte se s námi dozvědět odpovědi na tyto otázky i to, jak můžeme zachránit tento jedinečný klenot našich vod pro budoucí generace.

13. 3. Jana Moravcová: Proměny české krajiny v mapách

V průběhu staletí si lidé napříč celým světem uvědomovali, že ke svým aktivitám potřebují často krajinu ve svém okolí nebo ve vzdálenějších místech více či méně věrně zachytit na obraze v podobě mapy. V Čechách i na Moravě se mapová tvorba vyvíjela ve srovnání celosvětového měřítka poněkud pomaleji ale o to krásnější ukázky zachycení krajiny můžeme v mapách najít. Tento příspěvek směřuje k ukázce proměn české krajiny a jejího zobrazení v mapovém díle v průběhu několika minulých století. Podíváme se na možnosti rekonstrukce dávno zaniklých míst prostřednictvím historických map v konfrontaci s reálným obrazem krajiny.

20. 3. Ondřej Lenz Spiderman, mutanti a mimozemšťané - aneb DNA ve filmu a v realitě

Anotace: Ve filmu je vše snadné - stačí pár mutací DNA a rázem můžete fandit celé skupině superhrdinů. Nebo taky nejrůznějším krvežíznivým monstrům, pokud dáváte přednost hororům. Mohl by ale radioaktivní pavouk opravdu udělat z Petera Parkera Spidermana, genX vytvořit Mutanty (X-men), fúze s muší DNA proměnit člověka v obrovskou mouchu, nebo umělý chromozom mimozemšťanů navodit superschopnosti jako v Doomovi? Měli by vůbec mimozemšťané DNA? Pojďme na chvíli nakouknout pod pokličku genetice superhrdinů (a superoblud), a porovnat realitu s filmovou fikci. Nebo to zas až taková fikce není..?

27. 3. Miloslav Lapka: Land Art - Umění, které inspiruje k návratu do přírody

Land art nebo-li krajinné umění nabízí pohled na krajinu jako na předmět umění. Nikoli pasivní, ale krajina sama se stává médiem, nositelem uměleckého sdělení. Land art je o revoltě vymanit se z galerií, z vlastnických vztahů, z akademických ateliérů a diskusí přímo k přírodě a ke krajině. Lze však tuto hodnotu krajiny ocenit ekonomicky? Existují metody, které to dokáží? Existuje stabilita výsledků těchto oceňování? Jejich objektivita?

3. 4. Michal Perlík: Sršeň asijská a čmelák klamavý - dva příklady hmyzu s rozdílnou reputací

Přijďte se něco dozvědět o dvou vzácných druzích hmyzu s velmi odlišnou veřejnou image. Sršeň asijská, nebezpečný invazní druh původem z jihovýchodní Asie, se u nás už jednou objevila, ale vždy byla, zejména v očích včelařů, velkým strašákem. Čmelák klamavý je kriticky ohrožený původní druh naší přírody, kterém se u nás, na rozdíl od většiny Evropy překvapivě daří, a to i ve městech. Oba druhy jsou vzácné, ale jen jeden budí silné emoce, zatímco druhý veřejnému zájmu uniká. Jak se oba druhy vyrovnávají s vlivem člověka a naopak, jaký vliv mají na člověka? To vše a mnohem víc se dozvíte na naší přednášce, kde prozkoumáme jejich způsob života i jejich obraz v médiích.

10. 4. Martin Šeda: Jak kvalitní je pitná voda v ČR?

Jaká je kvalita vody z kohoutku v České republice? Je lepší než balená? Dá se pít denně bez obav? Proč je chlórovaná? Jsou v ní zbytky chemikálií, pesticidů, hnojiv, léků či dokonce mikroplastů? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte na Akademické půlhodince. Přednášet Vám bude Martin Šeda, vedoucí Katedry aplikované chemie na Fakultě zemědělské a technologické v Českých Budějovicích.

17. 4. Marie Šimková: Gemmoterapie – medicína pupenů

Gemmoterapie je mladým odvětvím fytoterapie, které k přípravě extraktů-tinktur využívá zárodečné tkáně rostlin, především pupeny a mladé výhonky stromů a keřů. Tyto tkáně se sbírají na jaře v době intenzivního buněčného dělení a obsahují velmi účinné látky, které čistí, regenerují, povzbuzují a léčí lidský organismus. Díky svému silnému účinku se používají ve velmi malém množství. Mají nezastupitelnou úlohu v posilování imunity, odstraňují počáteční stadia onemocnění, léčí akutní i chronická onemocnění, a to bez vedlejších účinků. Gemmoterapeutické přípravky je navíc poměrně snadné připravit a nemají nežádoucí účinky.

24. 4. Martina Hrušková: Mediace jako funkční nástroj řešení konfliktů v rodinách

Page updated

Google Sites

Report abuse