Akademické půlhodinky

Přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii - Wortnerově domě, U Černé věže 22 v Českých Budějovicích.

Vstup je zdarma.

Akademické půlhodinky 20. cyklus

Pestrou směs zajímavých témat z nejrůznějších vědních oborů přináší dvacátý přednáškový cyklus Akademické půlhodinky, který společně připravují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V celkem sedmi přednáškách představují odborníci z obou institucí výsledky své výzkumné práce a další zajímavosti ze světa současné vědy.

Program

5. 3. Michal Žurovec: Hmyz zblízka aneb proč jsme rádi, že jsou malí

12. 3. Ondřej Doskočil: Mocní a nemocní, aneb o právech pacientů v současném zdravotnictví

19. 3. Klára Řeháková: Hojivá síla vod - jak jezera oživují zničenou těžební krajinu

26. 3. Vendula Moravcová: Bochnatka americká - nenápadný vetřelec, který mění vody!

2. 4. Michal Baka: Na stopě nemoci - molekulární detektivka v našem těle

9. 4. Ondřej Chvojka: Co přinesla dálnice aneb archeologické výzkumy dálnice D3 na Českobudějovicku

16.4. Roman Kuchta: Záhadný případ nákazy tasemnicí z Lipna

Anotace

5.3. Michal Žurovec: Hmyz zblízka aneb proč jsme rádi, že jsou malí

Hmyz je nejpočetnější skupinou živočichů na Zemi – vědci odhadují, že existuje více než 5 milionů druhů! Jeho fascinující evoluční příběh začal před více než 400 miliony let, kdy se předkové hmyzu oddělili od širší skupiny šestinohých. Jako jedni z prvních postupně kolonizovali souš a rozrůznili se do obrovské rozmanitosti, kterou známe dnes. Klíčovými body v jejich historii byl vznik letu a vývoj různých forem proměny – od nedokonalé po dokonalou. Dnes díky moderním molekulárním analýzám a fosilním záznamům známe jejich detailní vývojový strom i s časovými milníky. Přednáška vás provede tímto úchvatným příběhem a pomocí makrosnímků z výstavy Hmyzí tváře odhalí krásu i tajemství těchto drobných, ale nepostradatelných obyvatel naší planety. Připravte se na evoluční cestu plnou překvapivých faktů a pohledů do světa hmyzu, který je neodmyslitelnou součástí přírody Země.

Prof. RNDr. Michal Žurovec, CSc., je pracovníkem Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Č.B. Zabývá se studiem hmyzu z hlediska molekulární biologie a genetiky. Je hlavním autorem fotografické výstavy Hmyzí tváře, která bude až do konce srpna k vidění v Jihočeském muzeu.

12. 3. Ondřej Doskočil: Mocní a nemocní, aneb o právech pacientů v současném zdravotnictví

Medicína se ve 20. století hodně změnila díky pokroku v biomedicínských technologiích, diagnostických metodách a terapeutických postupech. S tím vzrostla potřeba lékařských specializací, protože už bylo nemožné, aby každý lékař ovládal všechny oblasti medicíny. Tento pokrok měl ale i svou negativní stránku v podobě dehumanizace medicíny. To vedlo k rozvoji hnutí za práva pacientů a změně vztahů mezi pacienty a lékaři. Dřívější přístup, kdy lékař rozhodoval a pacient jen poslouchal, se proměnil v rovnocennější vztah, kde oba mohou o léčbě rozhodovat společně. Dnes už rozhodování není jen v rukou lékaře. Jak tedy pacienti ovlivňují rozhodování o své léčbě? Může pacient odmítnout léčbu? Co znamená autonomie pacienta a informovaný souhlas? Jak funguje zástupné rozhodování? Na jaké informace má pacient nárok?

19.3. Klára Řeháková: Hojivá síla vod - jak jezera oživují zničenou těžební krajinu

Zjizvenou krajinu po těžbě hnědého uhlí dokáže voda proměnit v oázu života. Zatopením opuštěných dolů v západních a severních Čechách vznikají nová důlní jezera, z nichž příroda samovolně vytváří plnohodnotné ekosystémy kypící životem. Jejich vývoj sledujeme takřka v přímém přenosu od úplného prvopočátku. Fascinující roli v tomto procesu hrají vodní řasy. V přednášce si ukážeme, jak husté „řasové louky“ na dně jezer řídí koloběh živin a pomáhají udržet čistotu vody. Dozvíte se také, jak tyto mikroskopické organismy dokážou z vody odstraňovat těžké kovy, zbytky léčiv a další škodliviny.

RNDr. Klára Řeháková, Ph.D., z Biologického centra AV ČR se svými kolegy studuje ekologii řas a sinic v různých ekosystémech po celém světě. V posledních letech se zaměřuje na důlní jezera Milada, Most a Medard, kde studuje roli nárostových řas, jejich schopnost vázat živiny a jejich potenciál čistit vodu od nebezpečných látek a podpořit ekologickou stabilitu důlních jezer. Tento výzkum má nejen vědecký, ale i praktický význam – důlní jezera se v budoucnu stanou přírodními klenoty ideálními pro rekreaci, rybolov a další aktivity.

26. 3. Vendula Moravcová: Bochnatka americká - nenápadný vetřelec, který mění vody!

Seznamte se s invazní bochnatkou a jejím vlivem na vodní prostředí.

2.4. Michal Baka: Na stopě nemoci - molekulární detektivka v našem těle

Naše tělo neustále zanechává jemné molekulární stopy, které vypovídají o probíhajících procesech. Když se naruší rovnováha v organizmu nebo začne rozvoj onemocnění, začíná v těle probíhat intenzivní oxidativní stres. Ten není příčinou, ale spíše průvodním jevem a důsledkem tohoto narušení. Při oxidativním stresu vznikají specifické molekulární stopy - reaktivní aldehydy. Tyto molekuly jsou jako mikroskopičtí posli, kteří nám mohou včas prozradit skryté děje v těle ještě před prvními viditelnými příznaky. Výzkum ukazuje, že tyto molekuly mohou fungovat jako varovné signály pro širokou škálu onemocnění - od běžného zánětu přes zápal plic až po rakovinu kůže. Dokonce i u geneticky podmíněných nemocí, jako je leukémie nebo svalová dystrofie, nacházíme jejich charakteristické stopy. Současná věda však zatím naráží na překážku - nemáme metodu, která by dokázala zachytit a změřit všechny typy těchto důležitých molekul najednou. Náš výzkum směřuje k průlomu - vyvíjíme metodu, která by z jediné kapky krve dokázala odhalit začínající onemocnění ještě před propuknutím prvních příznaků.

Ing. Michal Baka je doktorandem v Laboratoři metabolomiky a biochemie na Biologickém centru AV ČR. Zabývá se výzkumem reaktivních aldehydů v lidském těle. Jak tyto aldehydy vznikají, jakým způsobem je můžeme stanovit a hlavně, co nám ukáží.

9. 4. Ondřej Chvojka: Co přinesla dálnice aneb archeologické výzkumy dálnice D3 na Českobudějovicku

V letech 2013 až 2024 probíhaly archeologické výzkumy v celé trase nově budované dálnice D3 na Českobudějovicku, při nichž bylo objeveno a prozkoumáno mnoho velmi zajímavých archeologických lokalit, které mění náš pohled na nejstarší osídlení tohoto regionu. Výsledky těch nejzajímavějších archeologických výzkumů (např. sídliště ze starší doby bronzové u Borku, mohyly ze střední doby bronzové a z doby železné u Plava, sídliště Keltů a Germánů u Bošilce nebo průzkum Eliášovy štoly u Úsilného) budou představeny formou krátké prezentace.

16.4. Roman Kuchta– Záhadný případ nákazy tasemnicí z Lipna

Škulovci jsou známé tasemnice, které parazitují na člověku i zvířatech a vyskytují se ohniskově v Evropě, Asii i Americe. Až donedávna však neexistovaly žádné důkazy o jejich přirozeném výskytu v České republice. To se změnilo vloni, když se nakazil mladý muž po konzumaci kaviáru ze syrových jiker štiky ulovené na Lipně. Jaké druhy tasemnic mohou napadnout člověka, kde se s nimi můžeme setkat a jaké riziko nákazy nám hrozí? Přijďte si poslechnout fascinující zajímavosti o těchto největších lidských parazitech.

RNDr. Roman Kuchta, Ph.D., je vědeckým pracovníkem laboratoře helmintologie na Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Zabývá se studiem parazitických červů (helmintů), zejména pak systematikou, biologií a fylogenezí tasemnic. Na Ostravské univerzitě a Jihočeské univerzitě přednáší parazitologii a helmintologii.

Přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii - Wortnerově domě, U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Pestrou směs zajímavých témat z nejrůznějších vědních oborů přináší osmnáctý přednáškový cyklus Akademické půlhodinky, který společně připravují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V celkem osmi přednáškách představují odborníci z obou institucí výsledky své výzkumné práce a další zajímavosti ze světa současné vědy.

Přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii - Wortnerově domě, U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Program

9.10. Petr Kolban: Soudce, ten tvrdej chleba má

16.10. Aleš Buček: Termiti a paraziti - proč zkoumáme hmyz, který u nás nežije

23.10. Martina Hrušková: Otazníky pěstounství

30.10. Václav Brabec: Odhalování funkce biologických hodin pomocí genového inženýrství

6. 11. Pavel Král: Angličtí diplomaté a zpravodajci v českých zemích v době č. stavovského povstání (1618-1620)

13.11. Jan Kamiš: Klíšťata ve Stromovce - kde číhá skutečné riziko nákazy?

20.11. Martina Hrušková: Novinky v první pomoci a účinnost resuscitace

27.11. Ivan Kulich: Rychlé reakce pomalých rostlin

Anotace přednášek

9.10. Petr Kolban: Soudce, ten tvrdej chleba má

Nečekejte soudce Alexandra nebo soudkyni Barbaru. Povídání o krásách a úskalích neobvyklé profese.
Můžete se ptát na vše co vás zajímá.

Petr Kolban studoval právo na Karlově univerzitě a ve finských Helsinkách, reprezentoval Českou republiku před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku a na celoevropských justičních soutěžích, absolvoval stáž u Eurojust, Aktuálně se na pozici soudce okresního soudu věnuje trestním kauzám, příležitostně připravuje studenty doučováním na zkoušky a státnice z jednotlivých právních odvětví.

16.10. Aleš Buček: Termiti a paraziti - proč zkoumáme hmyz, který u nás nežije

Pokud bychom zvážili všechny suchozemské živočichy na Zemi (hmyz, ptáky, savce atd.), zhruba 10 % této hmotnosti by připadlo na termity, což je srovnatelné s hmotností celého lidstva. Toto tvrzení může být těžko uvěřitelné, zejména pro obyvatele Česka, kteří za nejbližší příležitostí pozorovat termity musí do Slovinska či Chorvatska, a na vlastní oči více z nás vidělo například delfína než termita. Termiti jsou však extrémně početní v tropických i subtropických oblastech a jsou zde nenahraditelní pro efektivní recyklaci odumřelé rostlinné hmoty a dalších živin, a tím pádem udržují tyto přírodní prostředí funkční. V přednášce se nejen dozvíte více o životě termitů, ale také k čemu je dobré studovat termití geny a termití fosilie, jak studium termitích střev může pomoci při konstrukci bioreaktorů, nebo jak studium termitích parazitů může pomoci pochopit základní evoluční principy, které utvářejí veškerý život kolem nás.

Mgr. Aleš Buček, Ph.D., vede Laboratoř symbiózy hmyzu na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Zabývá se především evolucí termitů a jejich symbiontů.

23.10. Martina Hrušková: Otazníky pěstounství

Pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné péče, tedy nastupuje tam, kde se o nezletilé dítě nemohou z různých důvodů starat jeho vlastní rodiče. V rámci akademické půlhodinky si představíme, o jaké důvody se jedná, jaké formy pěstounské péče rozlišujeme, jaké hlavní otázky a potíže řeší pěstouni i jejich svěřené děti, a jak je to s kontaktem s jejich biologickou rodinnou.

30.10. Václav Brabec: Odhalování funkce biologických hodin pomocí genového inženýrství

Jak fungují biologické (cirkadiánní) hodiny, které ovlivňují metabolismus, aktivitu, ale i imunitní odpověď člověka i zvířat? Jak je můžeme studovat pomocí reverzní genetiky a nejnovějších metod genového inženýrství, jako je technologie CRISPR-Cas9? A proč bychom octomilce, nenápadnému hmyzu, měli postavit sochu jako skvělému biologickému modelu? Přijďte si na přednášku nastavit své vnitřní hodiny na správný čas a možná i zjistit, jak si poradit s jet-lag a rychleji se aklimatizovat v nové časové zóně.

Václav Brabec získal za svou práci o biologických hodinách třetí místo v kategorii nejlepších diplomových prací Ceny Wernera von Siemense za rok 2023. Ve své práci se věnoval genetické podstatě biologickýho hodin a jejich vlivu na člověka i zvířata. Při svém výzkumu použil i moderní metodu genetických nůžek CRISPR-Cas9.

6. 11. Pavel Král: Angličtí diplomaté a zpravodajci v českých zemích v době českého stavovského povstání (1618-1620)

České stavovské povstání (1618-1620) bylo první konfliktem Třicetileté války. Čeští politikové hledali podporu ve válce s Habsburky v zahraničí, mimo jiné také u anglického královského dvora. Anglický panovník však spíše preferoval mírové řešení a za tímto účelem do střední Evropy vypravil několik vyslanců a agentů, aby jednali jeho jménem. Přednáška představí průběh těchto výprav a osobnosti, které se jich zúčastnily.

13.11. Jan Kamiš: Klíšťata ve Stromovce - kde číhá skutečné riziko nákazy?

Českobudějovický lesopark Stromovka představuje významnou rekreační zónou pro řadu volnočasových aktivit. Ačkoliv většina z nás má výskyt klíšťat spojen především s návštěvou lesa, klíšťata se mohou vyskytovat i v městské zeleni. Zde představují zvýšené riziko pro zdraví veřejnosti, protože jsou tato místa lidmi hojně navštěvována. Při návštěvě parku navíc obvykle neuplatňujeme preventivní opatření, která běžně používáme při návštěvě lesa (repelenty, vhodné oblečení či prohlédnutí se po návratu). Cílem projektu „Klíšťata ve městě“ je zjistit, zda a jak moc se ve vybraných parcích a lesoparcích krajských měst České republiky vyskytují klíšťata a klíšťaty přenášené bakterie, a zhodnotit reálné riziko infekce, které klíšťata mohou pro návštěvníky parků představovat. Přednáška bude věnována především riziku nákazy pro člověka ve Stromovce, ve které každý měsíc v roce monitorujeme aktivitu klíšťat na šesti vybraných plochách. Nasbíraná klíšťata poté u nás v Laboratoři arbovirologie vyšetřujeme na přítomnost bakterií, mimo jiné způsobujících například Lymeskou boreliózu. Nebude chybět ani představení aplikace Klíšťapka, ve které je v současné době možné na mapě sledovat aktuální aktivitu klíšťat, ale v budoucnu bude také možné nahlásit přisáté klíště, a pomoci tak s realizací projektu.

RNDr. Jan Kamiš pracuje v Laboratoři arbovirologie na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Zabývá se ekoepidemiologií zoonotických patogenů člověka, které cirkulují mezi klíšťaty, komáry či hlodavci. V laboratoři se specializuje na hledání virů a bakterií pomocí metod molekulární biologie. V současné době se podílí na několika výzkumných projektech, zejména na studii „Klíšťata ve městě“, tedy výskytu klíšťat a jimi přenášených bakterií v městských parcích.

20.11. Martina Hrušková: Novinky v první pomoci a účinnost resuscitace

Přednáška je určena pro širokou veřejnost, tedy laiky-nezdravotníky. Ve vyhrazeném čase budou představeny základní postupy laické první pomoci podle doporučení Evropské resuscitační rady z roku 2021 a nejnovější poznatky výzkumu. Účastníci budou mít možnost vyzkoušet si na figurínách užití defibrilátoru a zjistit účinnost resuscitace s využitím aplikace QCPR Classroom.

27.11. Ivan Kulich: Rychlé reakce pomalých rostlin

I když se nám rostliny jeví velmi pomalé, buňky si mezi sebou povídají docela rychle. Kořen rostliny do 6 minut zaregistruje že byl otočen a od 7 minut se otáčí dolů. Do 10 vteřin zaregistruje nepřítele, jako třeba housenku ukusující list, a ještě rychleji zareaguje na mechanický stres jako ohyb stonku. O čem a jak si buňky povídají a co se stane, když je umlčíme?

Mgr. Ivan Kulich, Ph.D., vede Laboratoř buněčné morfogeneze na Biologickém centru AV ČR. Zabývá se výzkumem vývoje a růstu rostlinných buněk a také vnějšími i vnitřními faktory, které vývoj rostlin ovlivňují.

Přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii - Wortnerově domě, U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Program

6. 3. 2024 Vojta Kolář: Potápník dvojčárý - víme, jak ho zachránit před vyhynutím?

13. 3. 2024 Jana Moravcová: Proměny české krajiny v mapách

20. 3. 2024 Ondřej Lenz: Spiderman, mutanti a mimozemšťané, aneb DNA ve filmu a v realitě

27. 3. 2024 Miloslav Lapka: Land Art - Umění, které inspiruje k návratu do přírody

3. 4. 2024 Michal Perlík: Sršeň asijská a čmelák klamavý - dva příklady hmyzu s rozdílnou reputací

10. 4. 2024 Martin Šeda: Jak kvalitní je pitná voda v ČR?

17. 4. 2024 Marie Šimková: Gemmoterapie – medicína pupenů

24. 4. 2024 Martina Hrušková: Mediace jako funkční nástroj řešení konfliktů v rodinách

Anotace přednášek

6. 3. Vojta Kolář: Potápník dvojčárý - víme, jak ho zachránit před vyhynutím?

Potápník dvojčárý je náš jediný (dosud) žijící zástupce z vodních brouků chráněný zákonem a také celoevropsky v rámci NATURA 2000. Tento brouk byl u nás ještě v 60. letech minulého století relativně hojný a vyskytoval se v nížinných oblastech celé republiky. Pravděpodobně kvůli zintenzivnění rybničního hospodaření u nás na většině území ale vyhynul. V 90. letech byla objevena pouze malá populace na rybníku Vizír na Třeboňsku a postupně v průběhu přibližně třiceti let následovaly další. Máme naději na jeho záchranu? Jaké prostředí tento krasavec preferuje a jaký je jeho význam jako "deštníku" v kontextu ochrany přírody? A jak se liší genetická diverzita napříč Evropou? Přijďte se s námi dozvědět odpovědi na tyto otázky i to, jak můžeme zachránit tento jedinečný klenot našich vod pro budoucí generace.

13. 3. Jana Moravcová: Proměny české krajiny v mapách

V průběhu staletí si lidé napříč celým světem uvědomovali, že ke svým aktivitám potřebují často krajinu ve svém okolí nebo ve vzdálenějších místech více či méně věrně zachytit na obraze v podobě mapy. V Čechách i na Moravě se mapová tvorba vyvíjela ve srovnání celosvětového měřítka poněkud pomaleji ale o to krásnější ukázky zachycení krajiny můžeme v mapách najít. Tento příspěvek směřuje k ukázce proměn české krajiny a jejího zobrazení v mapovém díle v průběhu několika minulých století. Podíváme se na možnosti rekonstrukce dávno zaniklých míst prostřednictvím historických map v konfrontaci s reálným obrazem krajiny.

20. 3. Ondřej Lenz Spiderman, mutanti a mimozemšťané - aneb DNA ve filmu a v realitě

Anotace: Ve filmu je vše snadné - stačí pár mutací DNA a rázem můžete fandit celé skupině superhrdinů. Nebo taky nejrůznějším krvežíznivým monstrům, pokud dáváte přednost hororům. Mohl by ale radioaktivní pavouk opravdu udělat z Petera Parkera Spidermana, genX vytvořit Mutanty (X-men), fúze s muší DNA proměnit člověka v obrovskou mouchu, nebo umělý chromozom mimozemšťanů navodit superschopnosti jako v Doomovi? Měli by vůbec mimozemšťané DNA? Pojďme na chvíli nakouknout pod pokličku genetice superhrdinů (a superoblud), a porovnat realitu s filmovou fikci. Nebo to zas až taková fikce není..?

27. 3. Miloslav Lapka: Land Art - Umění, které inspiruje k návratu do přírody

Land art nebo-li krajinné umění nabízí pohled na krajinu jako na předmět umění. Nikoli pasivní, ale krajina sama se stává médiem, nositelem uměleckého sdělení. Land art je o revoltě vymanit se z galerií, z vlastnických vztahů, z akademických ateliérů a diskusí přímo k přírodě a ke krajině. Lze však tuto hodnotu krajiny ocenit ekonomicky? Existují metody, které to dokáží? Existuje stabilita výsledků těchto oceňování? Jejich objektivita?

3. 4. Michal Perlík: Sršeň asijská a čmelák klamavý - dva příklady hmyzu s rozdílnou reputací

Přijďte se něco dozvědět o dvou vzácných druzích hmyzu s velmi odlišnou veřejnou image. Sršeň asijská, nebezpečný invazní druh původem z jihovýchodní Asie, se u nás už jednou objevila, ale vždy byla, zejména v očích včelařů, velkým strašákem. Čmelák klamavý je kriticky ohrožený původní druh naší přírody, kterém se u nás, na rozdíl od většiny Evropy překvapivě daří, a to i ve městech. Oba druhy jsou vzácné, ale jen jeden budí silné emoce, zatímco druhý veřejnému zájmu uniká. Jak se oba druhy vyrovnávají s vlivem člověka a naopak, jaký vliv mají na člověka? To vše a mnohem víc se dozvíte na naší přednášce, kde prozkoumáme jejich způsob života i jejich obraz v médiích.

10. 4. Martin Šeda: Jak kvalitní je pitná voda v ČR?

Jaká je kvalita vody z kohoutku v České republice? Je lepší než balená? Dá se pít denně bez obav? Proč je chlórovaná? Jsou v ní zbytky chemikálií, pesticidů, hnojiv, léků či dokonce mikroplastů? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte na Akademické půlhodince. Přednášet Vám bude Martin Šeda, vedoucí Katedry aplikované chemie na Fakultě zemědělské a technologické v Českých Budějovicích.

17. 4. Marie Šimková: Gemmoterapie – medicína pupenů

Gemmoterapie je mladým odvětvím fytoterapie, které k přípravě extraktů-tinktur využívá zárodečné tkáně rostlin, především pupeny a mladé výhonky stromů a keřů. Tyto tkáně se sbírají na jaře v době intenzivního buněčného dělení a obsahují velmi účinné látky, které čistí, regenerují, povzbuzují a léčí lidský organismus. Díky svému silnému účinku se používají ve velmi malém množství. Mají nezastupitelnou úlohu v posilování imunity, odstraňují počáteční stadia onemocnění, léčí akutní i chronická onemocnění, a to bez vedlejších účinků. Gemmoterapeutické přípravky je navíc poměrně snadné připravit a nemají nežádoucí účinky.

24. 4. Martina Hrušková: Mediace jako funkční nástroj řešení konfliktů v rodinách

Page updated

Google Sites

Report abuse