Program

15.10. Jan Kubečka: Lipno - dočkáme se návratu ztraceného rybářského ráje?

22.10. Vendula Moravcová: Brownfieldy: druhý život opuštěných míst

29.10. Jan Kamiš: Mýty a fakta o klíšťatech

5.11. Jaroslav Šetek: Život v konzumní společnosti a krizích počátku 3. dekády 21. století

12.11. Dalibor Kodrík: Včelí jed – jak funguje a proč nás včelí bodnutí tak bolí

19.11. Martina Hrušková: Novinky v laické první pomoci (základní postupy, výzkum, virtuální realita)

26.11. Aleš Bezděk: Invazní hmyz

29.10. Jan Kamiš: Mýty a fakta o klíšťatech

Téměř každý z nás se už s klíštětem setkal. Je otravné, mnohým připadá nechutné, a navíc může přenášet nebezpečné mikroorganismy. Tento nenápadný roztoč sám o sobě člověku neškodí, ale je významným přenašečem řady patogenů, které mohou vyvolat závažná onemocnění.

Během staletí soužití s člověkem se o klíšťatech rozšířila řada mýtů a polopravd. Skáčou ze stromů? Umějí létat? Najdeme je jen v lese a pouze v létě? Stačí repelent k úplné ochraně? A opravdu platí, že pokud se po přisátí neobjeví na kůži červený flek, nemusíme mít obavy?

Na tyto a mnohé další otázky odpoví přednáška, která se opře o vědecky ověřená fakta. Zazní praktické rady, jak klíště správně odstranit a bezpečně zlikvidovat, i informace o tom, za jakých podmínek dochází k přenosu patogenů na člověka. Dozvíte se také, co by si měl každý návštěvník přírody pamatovat, pokud se chce klíšťatům a jimi přenášeným virům a bakteriím vyhnout.

RNDr. Jan Kamiš pracuje v Laboratoři arbovirologie na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Zabývá se ekoepidemiologií zoonotických patogenů člověka, které cirkulují mezi klíšťaty, komáry či hlodavci. V laboratoři se specializuje na hledání virů a bakterií pomocí metod molekulární biologie. V současné době se podílí na několika výzkumných projektech, zejména na studii „Klíšťata ve městě“, tedy výskytu klíšťat a jimi přenášených bakterií v městských parcích.

5.11. Jaroslav Šetek: Život v konzumní společnosti a krizích počátku 3. dekády 21. století

Přednáška odhaluje, jak konzumní způsob života formuje naše hodnoty, rozhodnutí a každodenní návyky v době současných ekonomických, ekologických a sociálních krizí. Zaměřuje se na fenomény jako „hladový vlk“, „chamtivý lovec“ či extrémní individualismus a ukazuje, jak mohou ovlivnit naši odolnost vůči turbulentnímu světu. Diskuse nabídne inspiraci pro udržitelnější, odpovědnější a vyrovnanější život v dynamické době.

12.11. Dalibor Kodrík: Včelí jed – jak funguje a proč tak bolí

Včelí bodnutí zažila většina z nás. Je to nepříjemná zkušenost, ale včelí jed je velmi zajímavá substance, která působí jako sofistikovaná chemická zbraň, kterou včela účinně používá k útoku či obraně. A jak vlastně působí jed na člověka? Proč nás včelí píchnutí tak bolí? A proč včela po píchnutí ponechává žihadlo s částí zadečku v ráně a sama při tom hyne? Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět uvedená přednáška.

Prof. RNDr. Dalibor Kodrík, CSc., je vedoucím Oddělení biochemie a fyziologie na Entomologickému ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Ve svém výzkumu se zabývá hmyzí endokrinologií, kde se specializuje na hormony, které řídí obranné reakce proti stresu. Ze stresorů studuje hlavně účinek syntetických a přírodních toxinů a jedů. V poslední době se zaměřuje hlavně na včelí jed a včelu.

19.11. Martina Hrušková: Novinky v laické první pomoci (základní postupy, výzkum, virtuální realita)

Ve vyhrazeném čase budou představeny základní postupy laické první pomoci podle aktuálních doporučení Evropské resuscitační rady (2025) a novější poznatky výzkumu. Účastníci budou mít možnost vyzkoušet si první pomoc ve virtuální realitě (Virtual Lab) a zjistit účinnost resuscitace s využitím aplikace QCPR (Laerdal).

26.11. Aleš Bezděk – Invazní hmyz

Invazní hmyz jsou druhy, které se kvůli lidské činnosti dostaly mimo svůj původní areál výskytu – a v novém prostředí se jim výborně daří. Rychle se šíří, mohou mít negativní vliv na rovnováhu v ekosystémech a leckdy škodí rostlinám i zvířatům. V této krátké přednášce si představíme pět invazních druhů hmyzu, které už se v České republice zabydlely nebo si k nám brzy najdou cestu. Jsou to nápadné druhy, které v přírodě pozná každý laik.

Ing. Aleš Bezděk, Ph.D., pracuje v Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR a částečně působí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Zabývá se taxonomií a nomenklaturou brouků nadčeledi Scarabaeoidea a dále také invazním hmyzem a identifikací fragmentů brouků v archeologickém a egyptologickém výzkumu. Aktivně se věnuje popularizaci vědy, organizuje entomologické exkurze pro školy a širokou veřejnost. Přes 15 let působí ve výboru České společnosti entomologické a od roku 2024 je jejím předsedou.

Akademické půlhodinky 20. cyklus

Program

5. 3. Michal Žurovec: Hmyz zblízka aneb proč jsme rádi, že jsou malí

12. 3. Ondřej Doskočil: Mocní a nemocní, aneb o právech pacientů v současném zdravotnictví 

19. 3. Klára Řeháková: Hojivá síla vod - jak jezera oživují zničenou těžební krajinu

26. 3. Vendula Moravcová: Bochnatka americká - nenápadný vetřelec, který mění vody!

2. 4. Michal Baka: Na stopě nemoci - molekulární detektivka v našem těle

9. 4. Ondřej Chvojka: Co přinesla dálnice aneb archeologické výzkumy dálnice D3 na Českobudějovicku

16.4. Roman Kuchta: Záhadný případ nákazy tasemnicí z Lipna

Přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii - Wortnerově domě, U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Pestrou směs zajímavých témat z nejrůznějších vědních oborů přináší osmnáctý přednáškový cyklus Akademické půlhodinky, který společně připravují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V celkem osmi přednáškách představují odborníci z obou institucí výsledky své výzkumné práce a další zajímavosti ze světa současné vědy. 

 Přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii - Wortnerově domě, U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Program

9.10. Petr Kolban: Soudce, ten tvrdej chleba má

16.10. Aleš Buček: Termiti a paraziti - proč zkoumáme hmyz, který u nás nežije

23.10. Martina Hrušková: Otazníky pěstounství

30.10. Václav Brabec: Odhalování funkce biologických hodin pomocí genového inženýrství

6. 11. Pavel Král: Angličtí diplomaté a zpravodajci v českých zemích v době č. stavovského povstání (1618-1620)

13.11. Jan Kamiš: Klíšťata ve Stromovce - kde číhá skutečné riziko nákazy?

20.11. Martina Hrušková: Novinky v první pomoci a účinnost resuscitace

27.11. Ivan Kulich: Rychlé reakce pomalých rostlin

Anotace přednášek

 9.10. Petr Kolban: Soudce, ten tvrdej chleba má

Nečekejte soudce Alexandra nebo soudkyni Barbaru. Povídání o krásách a úskalích neobvyklé profese.
Můžete se ptát na vše co vás zajímá.

Petr Kolban studoval právo na Karlově univerzitě a ve finských Helsinkách, reprezentoval Českou republiku před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku a na celoevropských justičních soutěžích, absolvoval stáž u Eurojust, Aktuálně se na pozici soudce okresního soudu věnuje trestním kauzám, příležitostně připravuje studenty doučováním na zkoušky a státnice z jednotlivých právních odvětví.
 

16.10. Aleš Buček: Termiti a paraziti - proč zkoumáme hmyz, který u nás nežije

Pokud bychom zvážili všechny suchozemské živočichy na Zemi (hmyz, ptáky, savce atd.), zhruba 10 % této hmotnosti by připadlo na termity, což je srovnatelné s hmotností celého lidstva. Toto tvrzení může být těžko uvěřitelné, zejména pro obyvatele Česka, kteří za nejbližší příležitostí pozorovat termity musí do Slovinska či Chorvatska, a na vlastní oči více z nás vidělo například delfína než termita. Termiti jsou však extrémně početní v tropických i subtropických oblastech a jsou zde nenahraditelní pro efektivní recyklaci odumřelé rostlinné hmoty a dalších živin, a tím pádem udržují tyto přírodní prostředí funkční. V přednášce se nejen dozvíte více o životě termitů, ale také k čemu je dobré studovat termití geny a termití fosilie, jak studium termitích střev může pomoci při konstrukci bioreaktorů, nebo jak studium termitích parazitů může pomoci pochopit základní evoluční principy, které utvářejí veškerý život kolem nás.

Mgr. Aleš Buček, Ph.D., vede Laboratoř symbiózy hmyzu na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Zabývá se především evolucí termitů a jejich symbiontů.

 23.10.   Martina Hrušková: Otazníky pěstounství

Pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné péče, tedy nastupuje tam, kde se o nezletilé dítě nemohou z různých důvodů starat jeho vlastní rodiče. V rámci akademické půlhodinky si představíme, o jaké důvody se jedná, jaké formy pěstounské péče rozlišujeme, jaké hlavní otázky a potíže řeší pěstouni i jejich svěřené děti, a jak je to s kontaktem s jejich biologickou rodinnou.

 30.10. Václav Brabec: Odhalování funkce biologických hodin pomocí genového inženýrství

Jak fungují biologické (cirkadiánní) hodiny, které ovlivňují metabolismus, aktivitu, ale i imunitní odpověď člověka i zvířat? Jak je můžeme studovat pomocí reverzní genetiky a nejnovějších metod genového inženýrství, jako je technologie CRISPR-Cas9? A proč bychom octomilce, nenápadnému hmyzu, měli postavit sochu jako skvělému biologickému modelu? Přijďte si na přednášku nastavit své vnitřní hodiny na správný čas a možná i zjistit, jak si poradit s jet-lag a rychleji se aklimatizovat v nové časové zóně.

Václav Brabec získal za svou práci o biologických hodinách třetí místo v kategorii nejlepších diplomových prací Ceny Wernera von Siemense za rok 2023. Ve své práci se věnoval genetické podstatě biologickýho hodin a jejich vlivu na člověka i zvířata. Při svém výzkumu použil i moderní metodu genetických nůžek CRISPR-Cas9.

 6. 11.    Pavel Král: Angličtí diplomaté a zpravodajci v českých zemích v době českého stavovského povstání (1618-1620)

České stavovské povstání (1618-1620) bylo první konfliktem Třicetileté války. Čeští politikové hledali podporu ve válce s Habsburky v zahraničí, mimo jiné také u anglického královského dvora. Anglický panovník však spíše preferoval mírové řešení a za tímto účelem do střední Evropy vypravil několik vyslanců a agentů, aby jednali jeho jménem. Přednáška představí průběh těchto výprav a osobnosti, které se jich zúčastnily.

 13.11.  Jan Kamiš: Klíšťata ve Stromovce - kde číhá skutečné riziko nákazy?

Českobudějovický lesopark Stromovka představuje významnou rekreační zónou pro řadu volnočasových aktivit. Ačkoliv většina z nás má výskyt klíšťat spojen především s návštěvou lesa, klíšťata se mohou vyskytovat i v městské zeleni. Zde představují zvýšené riziko pro zdraví veřejnosti, protože jsou tato místa lidmi hojně navštěvována. Při návštěvě parku navíc obvykle neuplatňujeme preventivní opatření, která běžně používáme při návštěvě lesa (repelenty, vhodné oblečení či prohlédnutí se po návratu). Cílem projektu „Klíšťata ve městě“ je zjistit, zda a jak moc se ve vybraných parcích a lesoparcích krajských měst České republiky vyskytují klíšťata a klíšťaty přenášené bakterie, a zhodnotit reálné riziko infekce, které klíšťata mohou pro návštěvníky parků představovat. Přednáška bude věnována především riziku nákazy pro člověka ve Stromovce, ve které každý měsíc v roce monitorujeme aktivitu klíšťat na šesti vybraných plochách. Nasbíraná klíšťata poté u nás v Laboratoři arbovirologie vyšetřujeme na přítomnost bakterií, mimo jiné způsobujících například Lymeskou boreliózu. Nebude chybět ani představení aplikace Klíšťapka, ve které je v současné době možné na mapě sledovat aktuální aktivitu klíšťat, ale v budoucnu bude také možné nahlásit přisáté klíště, a pomoci tak s realizací projektu.

RNDr. Jan Kamiš pracuje v Laboratoři arbovirologie na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Zabývá se ekoepidemiologií zoonotických patogenů člověka, které cirkulují mezi klíšťaty, komáry či hlodavci. V laboratoři se specializuje na hledání virů a bakterií pomocí metod molekulární biologie. V současné době se podílí na několika výzkumných projektech, zejména na studii „Klíšťata ve městě“, tedy výskytu klíšťat a jimi přenášených bakterií v městských parcích.

 20.11.   Martina Hrušková: Novinky v první pomoci a účinnost resuscitace

Přednáška je určena pro širokou veřejnost, tedy laiky-nezdravotníky. Ve vyhrazeném čase budou představeny základní postupy laické první pomoci podle doporučení Evropské resuscitační rady z roku 2021 a nejnovější poznatky výzkumu. Účastníci budou mít možnost vyzkoušet si na figurínách užití defibrilátoru a zjistit účinnost resuscitace s využitím aplikace QCPR Classroom.

 27.11. Ivan Kulich: Rychlé reakce pomalých rostlin

I když se nám rostliny jeví velmi pomalé, buňky si mezi sebou povídají docela rychle. Kořen rostliny do 6 minut zaregistruje že byl otočen a od 7 minut se otáčí dolů. Do 10 vteřin zaregistruje nepřítele, jako třeba housenku ukusující list, a ještě rychleji zareaguje na mechanický stres jako ohyb stonku. O čem a jak si buňky povídají a co se stane, když je umlčíme?

Mgr. Ivan Kulich, Ph.D., vede Laboratoř buněčné morfogeneze na Biologickém centru AV ČR. Zabývá se výzkumem vývoje a růstu rostlinných buněk a také vnějšími i vnitřními faktory, které vývoj rostlin ovlivňují.