Wolfgang Amadeus Mozart

„Moji Pražané mi rozumějí“ je snad nejslavnější Mozartův citát, kterým vyjádřil svoji náklonost k českým zemím a k Čechům. Právě pro ně složil u příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem operu o císaři Titovi.

Mozart komponoval operu o římském císaři Titovi souběžně s Kouzelnou flétnou. Vznikla na staré libreto Pietra Metastasia, které Mozart nechal upravit Caterinem Mazzolou. Operu u Mozarta objednal impresário pražské operní scény Domenico Guardasoni pro slavnosti spojené s korunovací Leopolda II. za českého krále. Opera zazněla poprvé 6. září 1791 v pražském Stavovském divadle. Pro svou mistrovskou hudbu, která posouvá do pozadí poněkud schématický děj z Říma z roku 79 n. l., je stále uváděna na světových operních scénách. Přestože se plzeňská opera pravidelně věnuje opernímu odkazu W. A. Mozarta, v soupisu uvedených Mistrových oper od roku 1865 bychom ji marně hledali. Po Idomeneovi tak plzeňská opera splácí svůj dluh velkému skladateli, z jehož rozsáhlé operní tvorby zde řada děl ještě nebyla uvedena.

Slavné pohádkové poetické drama českého spisovatele a dramatika Julia Zeyera z roku 1896 mělo svou divadelní premiéru o dva roky později v Národním divadle v Praze. Od té doby se na českých scénách objevuje pravidelně. Příběh lásky dvou mladých lidí ze znepřátelených rodin má kořeny ve slovenské lidové pohádce. V krutosti a syrovosti, která je tomuto dílu také vlastní, připomíná pohádky bratří Grimmů, některými dějovými prvky se podobá Shakespearově nejslavnější tragédii Romeo a Julie, námět hry je však ještě starší a celosvětově rozšířený... Julius Zeyer vdechl tomuto dílu tak krásné básnické hodnoty, že nikdo jiný než český divák nemůže více a lépe Radúzovi a Mahuleně porozumět.