Zřícenina hrad Helfenburk

Hrad Helfenburk asi 7 km od Bavorova patří svou rozlohou 1,27 ha mezi největší zříceniny v České republice. Dobře zachovaný je obranný systém soustavy dělových a obranných bašt. Součástí zříceniny jsou i zbytky rozlehlého dvoulodního paláce.

Hrad postavili Rožmberkové v 14. století na ochranu Bavorova. Ve 30. letech minulého století se hrad dostal pod správu turistů z Volyně, kteří začali pozůstatky Helfenburku postupně opravovat. V 90. letech minulého století byla zřícenina převedena na obec Bavorov. Dominantu tvoří zachovaná kruhová Velká věž, vysoká 18 metrů. I druhá menší strážní věž zůstala zachována. Jak zjistíte na místě, obhlédnout se dá i obranný systém včetně bašt. K rozpoznání jsou také zbytky rozlehlého dvoulodního paláce. Zřícenina je rozlehlá, doslova impozantní a má velmi romantický charakter. Chvílemi si můžete připadat jako v bludišti.

Součástí hradu je kruhová Velká věž

Můžete vystoupat do větší kruhové věže, která se zachovala natolik, že slouží turistům jako hradní rozhledna. Výhled z ní je opravdu ohromující. Uvidíte Písecké hory s Velkým Mehelníkem, městečko Vodňany, Novohradské hory, Blanský les s Kletí, rozeznáte i šumavské vrcholky - Chlum, Libín, Bobík, Boubín. Dohlédnete i na Brdy.

Přístupná je i Malá věž

Také na menší věž můžete vystoupat. 

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/hrad-helfenburg

Historie Šumavské bylinné

Šumavské bylinné s logem tří hříbků původně pochází z vimperské lékárny dr. Budínského, který při jeho přípravě vycházel z letitých receptů šumavských německých babiček. V roce 1897 podle nich pro své pacienty vytvořil nápoj s příznivými účinky na zažívání. Vznikl tak dnes již proslulý bylinný elixír. Obsahuje výtažky 22 vybraných druhů šumavských bylin a cizokrajného koření, které mu dávají nezaměnitelnou vůni a chuť. Původně se macerovalo ve sladovém víně, ovšem koncem 40. let se byliny začaly louhovat již nikoli v maltózovém, nýbrž v jablečném víně. Nápoj má 18 % alkoholu.

Někteří stále vzpomínají na jeho specifickou chuť a účinky, které pamatují z obsahu lahví vimperského, sušického a nakrátko i blatenského provozu, jež v součtu produkovaly Šumavské bylinné zhruba 45 let, než v roce 1995 jeho výroba zanikla. Jiní o něm slyšeli jako o lehkém legálním halucinogenu a ti nejmladší se s ním nyní opětovně seznamují díky tomu, že jsme Šumavské bylinné po téměř 25 letech vakua vzkřísili. Od roku 2022 jsme jeho výrobu obnovili v nedaleké Volyni. zdroj: https://www.mykoprodukta.cz/o-nas.html

Tvrz Volyně 

Volyně hrála ve formování středověkého osídlení významnou roli, ve 13. století byla centrem újezdu Pražské kapituly a procházela přes ní obchodní stezka spojující Podunají s centem Čech. V areálu nynější tvrze ve Volyni, kde sídlí městské muzeum, bylo četnými výkopy a výzkumy (1912-1913 J. V. Želízko, 1924 J. Kretší, 1974-1976 A. Hejna, A. Beneš, P. Břicháček, 2017-dosud M. Pták) doloženo osídlení minimálně od 12. století. Zachyceno bylo mladohradištní pohřebiště, starší fáze panského sídla ze 13. století, detailně byl postihnut stavební vývoj tvrze a jejího zázemí. Během výzkumů bylo získáno značné množství nálezů, část je vystavena v suterénu tvrze, kde je k vidění i zdivo starší stavební fáze. Nálezy z loňské sezony, kdy bylo v souvislosti s celkovou rekonstrukcí zázemí tvrze zkoumáno torzo sídliště z 12. – 13. století. Vrcholně středověké i novověké situace související s prostorem tvrze a přiléhajícího kostela Všech Svatých, hřbitova a fary, jsou vystaveny v přízemí tvrze. V rámci akce Archeologické léto budou zájemcům prezentovány též další, jinak v depozitáři uložené, nálezy a dokumenty související s výzkumem v prostoru volyňské tvrze. Součástí prohlídky bude též ,,experimentální“ hrnčířské a cihlářské pracoviště.

Státní zámek Vimperk

Vimperský hrad byl založen kolem poloviny 13. století nejspíše králem Přemyslem Otakarem II. jako strážní pevnost nad prastarou stezkou vedoucí z Bavorska do Čech. Počátkem 60. let 13. století jej král železný a zlatý propůjčuje v léno rodu Janoviců. V této době je hrad pevností s obytnou věží, palácem a obvodovou hradbou.

Janovicové spravují panství nejpozději do roku 1370, kdy z neznámých důvodů propadá jejich majetek královské koruně. Po několika letech, kdy je hrad zástavním majetkem jednoho z pražských měšťanů, se na delší dobu ocitá v rukou Kaplířů ze Sulevic. Do 15. století pak vstupuje jako rozsáhlý hrad s dvojicí vysokých věží, rozvinutým opevněním a několika paláci.

Vznik Haselburgu

V neklidném 15. století Kaplíři ze Sulevic reagují na rozvoj dělostřelby dalšími opevňovacími pracemi – vzniká předsunuté opevnění Haselburg a hrad je spojen s nově opevněným městem v jeden dobře hájitelný celek.

Renesanční přestavby

Přes Malovce z Chýnova se v 16. století dostává do rukou mocných Rožmberků. Snad již v průběhu tohoto století začíná postupná přestavba hradu v pohodlný zámek.

S jistotou víme, že na počátku 17. století kupují panství Novohradští z Kolovrat a proměňují zámek ve své rodové sídlo. Volf Novohradský z Kolovrat s manželkou Juditou, rozenou ze Šternberka, a jejich syn Jáchym stojí jako stavebníci za rozsáhlými renesančními úpravami Horního zámku a vybudováním renesančního Dolního zámku ve tvaru písmenu „U“. V jejich rukou se zámek proměňuje v reprezentativní sídlo s výjimečnou uměleckou výzdobou. Rozsáhlá stavební činnost Novohradských z Kolovrat však vede k zadlužení a nakonec i ke ztrátě majetku.

Zdroj: https://zamek-vimperk.cz/cs/historie

Dendrologická zahrada - arboretum Vimperk

Arboretum ve Vimperku bylo založeno v roce 1959 na ploše 1,1ha. Nachází se uprostřed města v blízkosti vimperského zámku. Dříve arboretum sloužilo zejména pro výuku žáků lesnické školy, dnes je otevřeno pro veřejnost.

Arboretum ve Vimperku se rozkládá na mírném severovýchodním svahu, za jižní hranicí pozemku je komunikace s částečně prořídlou alejí vzrostlých lip a jírovců, za severovýchodní stranou pozemku je urnový háj a dělící pruh od komunikace. Dříve arboretum sloužilo zejména pro výuku žáků lesnické školy, dnes je otevřeno pro veřejnost. Pro svoji polohu v centru města a návazností na areál bývalého letního kina, kde je dětské hřiště, je vyhledávaným místem procházek a odpočinku místních obyvatel i mnohých návštěvníků města. Arboretum bylo vyhlášeno významným krajinným prvkem. Hlavním důvodem registrace je jeho historická, ale i botanická hodnota.

V arboretu je mnoho místních i cizokrajných druhů dřevin např. jedle bělokorá, kavkazská, ojíněná, obrovská, modřín japonský, smrk ztepilý, pichlavý, omorika, východní, borovice jeffreyova, kryptomerie japonská, jinan dvoulaločný, tis červený, jedlovec kanadský, dub letní, habr obecný, lípa americká, lapina jasanolistá, mnoho druhů javorů: javor polní-babyka, horský-klen, mléčný-mléč, dlanitolistý, jasanolistý, cukrový, a mnoho keřů: zimolez obecný, čimišník stromovitý, hloh jednosemenný, rhododendrony, tavolníky, tavoly, šeříky, kaliny atd.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/dendrologicka-zahrada-vimperk

Archeopark Netolice

Základ nedokončeného archeoparku vznikl na místě akropole bývalého přemyslovského kastelánského hradu, připomínaného již v Kosmově kronice k roku 981. Všechny práce, které proněhly, byly prováděny archeologicky doloženými dobovými technikami, s ověřováním si původních technologií, materiálů i nástrojů. Podle místostarostky Netolic nové přístavby v dohledné době v plánu nejsou.

Hradiště se nachází na skalním ostrohu nad potokem Rapačov nedaleko centra Netolic. V současnosti je většina plochy parku využívána kynologickým klubem, avšak hlavní průchozí trasa, vedoucí přes akropoli hradiště, je volně přístupná veřejnosti. Návštěvník zde má možnost vidět profil tělesa hlavního sypaného valu z 10. století, rekonstruovanou opěrnou zeď s tělesem komorové hradby s palisádou na místě archeologického výzkumu z roku 2000 a terénní zbytky menší klešťovité brány. Přístup na hradiště je nejpohodlnější kolem Domu klidného stáří (dům seniorů) přes most, podél potoka a asfaltovou cestou k zahrádkářské kolonii.