Město králů - pozvánka na výstavu 26.3.

Zveme Vás 26. 3. od 10 hod. do budějovického okresního archivu Rudolfovská 40 Č. Budějovice

na komentovanou výstavu MĚSTO KRÁLŮ. 

Výstavou nás bude provázet pan ředitel PhDr. Daniel Kovář. 

Převzato z www okresního archivu:

Ve čtvrtek 12. 3. 2015 byla slavnostní vernisáží zahájena ve SOkA České Budějovice výstava s názvem Město králů – České Budějovice a čeští panovníci v průběhu staletí. Českobudějovičtí archiváři ji připravili u příležitosti 750. výročí založení města Budějovic. Jsou na ní k vidění listiny, které čeští králové vydali městu, místním cechům nebo měšťanům v nejrůznějších souvislostech. Po delší době tak mají návštěvníci jedinečnou možnost prohlédnout si jedny z nejstarších a nejcennějších archiválií zdejšího archivu, včetně vůbec nejstarší listiny z roku 1296 od krále Václava II. Více prostoru se dostalo Františku Josefovi I., jehož návštěvy koncem 19. století patřily k okázalým ceremoniálům a jehož jménem byla pojmenována veřejná prostranství, kasárna, nemocnice nebo školy. Dominantou výstavního sálu je třímetrová maketa sochy zakladatele města Přemysla Otakara II., k jejímuž odhalení by mělo dojít letos na podzim v městském parku. Výstavu lze zhlédnout každý všední den až do 27. března vždy v čase 9.00 až 17.00 hod.

Výstava Město králů - České Budějovice a čeští panovníci v průběhu staletí je součástí oslav 750. výročí založení města Přemyslem Otakarem II. a potrvá jen do 27. března. Expozice pojednává o vývoji vztahů mezi městem a českými panovníky od založení až po zánik monarchie v roce 1918.

„Jsou tady listiny od českých králů, počínaje Václavem II., přes Karla IV., Zikmunda Lucemburského, Jiřího z Poděbrad, Vladislava Jagellonského, Rudolfa II. po dokumenty o návštěvě císaře Františka Josefa I., jenž dlel ve městě v roce 1895. Vybrali jsme jména, která i běžnému návštěvníkovi něco říkají,“ uvádí ředitel.

Vztah panovníků k městu se podle Kováře nezakládal jen na privilegiích, tedy ekonomických otázkách, ale třeba i na dobrém budějckém pivu, které si oblíbil král Ferdinand. „Máme tady dopis z roku 1547, kdy Budějovičtí Ferdinandovi píšou, že našli toho nejlepšího sládka v Budějovicích a posílají ho na jeho císařský dvůr, aby mu vařil dobré pivo,“ upozorňuje archivář.

Na výstavě se lidé dočtou i o tom, že Karel VI. se při slavnostní hostině na radnici v roce 1732 vyjádřil, že budějcké náměstí je hezčí než to v Madridu. K vidění je i zápis o nevydařeném přijetí jeho dcery Marie Terezie, která navštívila Budějovice při své korunovační cestě. „Její příjezd byl ohlášen až na večer, ale ona nečekaně přijela v poledne a nikdo ji nestačil přivítat,“ poznamenává ředitel.

Na komorní výstavě je 25 vitrín a v každé je po jednom až třech dokumentech nevyčíslitelné hodnoty. Trojrozměrným předmětem na výstavě je koňský postroj císaře Matyáše z roku 1614 zapůjčený z Jihočeského muzea. „Císař tady pobýval téměř dva měsíce. Konal se zde zemský sněm a chtěl nějakým způsobem vyjádřit svou spokojenost s pohostinností, a tak jako osobní dar věnoval městu krásně zdobený koňský postroj,“ říká Kovář.Podle náměstkyně ředitele muzea Nory Jelínkové se ale Matyáš při návštěvě Budějc tak zadlužil, že tam musel nechat zástavou šperky a postroj. „Už je nikdy nevyplatil, takže postroj skončil v muzeu,“řekla dříve. Na výstavě, která potrvá jen do 27. března, je i zmínka o arcivévodovi Františku Ferdinandovi d' Este, který asi rok a čtvrt byl v Budějcích velitelem pěší brigády.