Sekvence průběhu úplného zatmění Měsíce. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.
Sekvence průběhu úplného zatmění Měsíce. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.
V neděli 7. září 2025 spatříme na území Česka úplné zatmění Měsíce. Jde o vůbec první úplné zatmění viditelné z České republiky od ledna roku 2019 (po dlouhých 6 letech a 8 měsících!) a poslední až do prosince roku 2028, kdy se na Českou republiku konečně usměje štěstí. Od té doby pak budou pozorovatelná hned 3 úplná zatmění Měsíce po sobě (jedno v roce 2028 a dvě v roce následujícím).
Jak vzniká zatmění Měsíce?
Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně čtyři měsíční zatmění (počítáme-li i nevýrazná polostínová zatmění). Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.
Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jako by někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem.
Výraznější je zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. Ponoří-li se do něj pak celý, pozorujeme zatmění úplné. Fáze úplného zatmění může trvat v rozmezí od několika minut po více jak půl druhé hodiny. Délka úplného zatmění závisí na tom, jakou částí zemského stínu Měsíc prochází. Čím blíže prochází u středu zemského stínu, tím je zatmění delší. Ani během úplného zatmění Měsíc z oblohy nezmizí, protože na jeho povrch dopadají dlouhovlnné (červené) paprsky slunečního světla lámané do vnitřku zemského stínu naší atmosférou. Na Měsíc tak v podstatě putují červánky z celého obvodu Zeměkoule. Pokud je ale zemská atmosféra znečištěna například velkým množstvím sopečného prachu, sluneční záření je ve velké míře v zemské atmosféře pohlceno a Měsíc je pří zatmění výrazně tmavší než obvykle.
Jak proběhne zatmění 7. září 2025?
Toto poměrně dlouhé úplné zatmění uvidíme v neděli ve večerních hodinách hned po západu Slunce. Podmínky k jeho pozorování se budou velmi lišit podle polohy pozorovatele na území Česko-Slovenska. Lépe bude pozorovatelné na Slovensku (čím více na východ, tím lépe), neboť během východu Měsíce už bude probíhat pokročilá fáze zatmění. Zatímco v Košicích Měsíc vyjde 25 minut před začátkem úplného zatmění (fáze úplného zatmění tak bude pozorovatelná za pokročilého soumraku), v Praze Měsíc bude vycházet 4 minuty po začátku fáze úplného zatmění a bude tedy poměrně těžké jej za soumraku vyhledat při jeho sníženém jasu na východním obzoru (viz následující tabulka). Částečné zatmění přitom začne v 18:27 SELČ, tedy v době, kdy Měsíc bude v Česku i na Slovensku pod obzorem. Všude na Slovensku a ve východní polovině Česka tak spatříme východ Měsíce ponořeného výraznou částí svého disku v zemském stínu krátce před úplným zatměním.
Úplné zatmění Měsíce začne v 19 hodin 30 minut SELČ velmi nízko nad východním obzorem. Tato fáze bude z důvodu jasné oblohy za soumraku velmi obtížně pozorovatelná. Nejlépe se bude dát vyhlížet na východě Slovenska, kde již bude soumrak velmi pokročilý a Měsíc už bude ležet téměř 5° nad obzorem. Zato v Česku bude Měsíc v době začátku úplného zatmění teprve vycházet a bude třeba počkat na větší tmu.
Simulační snímek oblohy před koncem úplného zatmění Měsíce 7. září 2025. Východně od Měsíce bude také planeta Saturn. Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě/EAI/Tajemná zatmění.
Jakmile soumrak pokročí, zatmělý Měsíc vynikne na čisté obloze v tzv. „Venušině pásu“, což je zemský stín promítnutý do zemské atmosféry. Je patrný hlavně na horách jako tmavý závoj pomalu se zvedající od východního obzoru, jak Slunce na opačné straně oblohy klesá pod obzor. Velmi nízko nad západem (na opačné straně než Měsíc) najdeme dvojici jasných objektů – planetu Mars a hvězdu Spica (souhvězdí Panny). Maximální fáze zatmění pak připadá na 20 hodin 11 minut SELČ, přičmž v té době už bychom měli červený Měsíc spatřit na čisté obloze alespoň teleskopicky a zcela jistě fotograficky i v západních Čechách. Jak bude soumrak pokračovat a Měsíc bude pozvolna stoupat v průběhu úplného zatmění nad obzor, uvidíme jej snáze jako naoranžovělý kotouč. V závěru úplného zatmění Měsíce, které nastane ve 20 hodin 52 minut, najdeme našeho kosmického souputníka už více jak 12° vysoko nad východo-jihovýchodním obzorem. Přibližně 13° východně od ztemnělého úplňku se budou nacházet dvě planety – očima viditelný Saturn a v malém dalekohledu dohledatelný Neptun. Obě planety na obloze budou dělit přibližně 2° (Neptun severovýchodně od Saturnu). Při maximální fázi zatmění se Měsíc svým severním okrajem „dotkne“ středu zemského stínu a zatmění tak bude poměrně tmavé a celkem fáze úplného zatmění potrvá 1 hodin 22 minut a 6 sekund. Půjde tedy o jedno z nejdelších úplných zatmění v tomto desetiletí.
Ještě asi hodinu budeme moci pozorovat výstup Měsíce ze zemského stínu, částečné zatmění skončí ve 21 hodin 56 minut SELČ. V té době bude Měsíc velmi vysoko nad jihovýchodním obzorem a očima bude stále patrné, že je z pravého horního okraje mírně tmavší díky poloze v zemském polostínu. Tento jev bude pozvolna slábnout a asi po 15-20 minutách bude polostínové zatmění patrné už jen fotograficky. Konec zatmění pak nastane ve 22 hodin 55 minut SELČ výstupem Měsíce z polostínu, tuto fázi úkazu už ale pozorovat ani fotografovat nelze.