25. 6. Večer tříkrálový aneb cokoli chcete

Večer tříkrálový je bezesporu jednou z nejhravějších Shakespearových komedií. Typické atributy alžbětinského divadla, jako například záměna identických dvojčat, převleky, motiv ztroskotání či napálený milovník, jsou zde seskládány do neopakovatelně půvabné výpovědi o nevyzpytatelnosti lásky, která často postrádá logiku a řídí se vlastními zákony. Autorovi se podařilo postavy zasazené do nereálného a umělého světa naplnit lidskou opravdovostí a věrohodností, vše se nese v duchu laskavého humoru a dobré nálady.

V romantickém příběhu plném opětované i neopětované lásky, bizarních zápletek a drobných intrik najdeme hned několik dějových linek, které se vzájemně proplétají. Ta hlavní je poměrně jednoduchá - hudbymilovný vévoda Orsino se opájí svou bolestnou zamilovaností k hraběnce Olivii, ale z lásky se jí vyznává prostřednictvím svého posla. Hraběnka Olivie, která se v zármutku po smrti otce a bratra zřekla na sedm let mužů, vévodu odmítá, ale do jeho nového posla se ihned bláznivě zamiluje. Ani jeden z nich však netuší, že tím poslem je žena, zachráněná trosečnice Viola, zamilovaná do vévody a současně odolávající milostným útokům hraběnky, své sokyně. Pointa celého příběhu je překvapivá, a nese se zcela v duchu renesančních divadelních konvencí.

V kontrastu k romantickému pásmu hry se rozvíjí burleskní příběh dalšího nápadníka hraběnky Olivie, rytíře André Chabruse, roztomilého trouby, který však místo námluv tráví většinu času nasáváním vína s kumpánem Tobiášem. Z opilecké party, jejímž vůdčím duchem je rázná a moudrá komorná Marie, vzejde nápad pomstít se za ústrky správci domácnosti, panu Malvoliovi, prototypu namyšleného pokryteckého hlupáka s mocenskými ambicemi.

Důležitou roli v celé hře pak hraje Šašek, smutný klaun, který volně prochází dějem, a jak už to u Shakespeara bývá, s licencí svého povolání říká všem pravdu do očí a ukazuje jim, jací ve skutečnosti jsou. Jen ti nejhloupější se proto na něho zlobí, ostatní ho ke své škodě neberou vážně.

Večer tříkrálový se na prkna našeho divadla vrací po třiatřiceti letech, tentokrát poprvé v překladu Jiřího Joska. Režii má na starosti umělecký šéf souboru Juraj Deák.

Tvůrci

Překlad: Jiří Josek

Režie: Juraj Deák

Dramaturgie: Jiří Janků

Scéna: David Bazika

Kostýmy: Petra Krčmářová

Hudba: Matěj Kroupa

Pohybová spolupráce: Martin Pacek Petr Nůsek ARGO

Hlasová spolupráce: Regina Szymiková

Obsazení

ORSINO, vévoda Ilýrie Marek Holý
MALVOLIO, Oliviin správce Viktor Javořík
PAN TOBIÁŠ BROCK, Oliviin bratranec František Beleš
PAN ANDRÉ CHABRUS Erik Zabrucký
FABIAN, Oliviin sloužící Jiří Panzner
ŠAŠEK AUGUST, Oliviin sloužící Petr Matyáš Cibulka
ANTONIO, námořní kapitán, přítel Sebastiana Jiří Šesták
SEBASTIAN, bratr Violy Dominick Benedikt
KAPITÁN, přítel Violy, KNĚZ, STRÁŽNÝ David Steigerwald
OLIVIE, bohatá hraběnka Aneta Krejčíková
VIOLA, sestra Sebastiana Kateřina Elizabeth McIntosh
MARIE, Oliviina komorná Sára Rychlíková
ŠLECHTICI, SLUHOVÉ, STRÁŽNÍCI Mimický sbor Divadla na Vinohradech

Na hudební nástroje hrají:

Violoncello - Petr Janek / Vít Petrášek
Dechové nástroje, bicí - Jakub Klár / Magdaléna Kyselovičová
Kytara - Tomáš Vychytil / Vojtěch Želinský
Akordeon - Milan Řehák

TEXT HRY v překladu Josefa Václava Sládka

Rezervace vstupenky