20.6. Foto vycházka - architektura města Č. Budějovice
s doc. Radkem Chodurou

kulturní památka České republiky na území obce České Budějovice.

Pro uvolnění parcely na stavbu paláce Včela došlo roku 1895 ke zbourání renezančního Stulíkova domu. Podle názorů některých kritiků a Klubu za staré Budějovice byl hodnotnější než budova, která jej nahradila.

Palác Včela je novorenezanční budova na nároží náměstí Přemysla Otakara II. a ulice Karla IV. v Českých Budějovicích. Třípatrový dům zdobený bohatou štukovou a sochařskou výzdobou představuje příklad výpravné německé novorenezance. Objekt je součástí městské památkové rezervace.

Sloh: novorenesance

Architekt: Peter Paul Brang

Výstavba: 1895–1896

Německý spolek Včela ze soutěžních návrhů vybral a staviteli Josefu Prieselovi k realizaci předal návrh vídeňského architekta Petera Paula Branga koncipovaný ve stylu německé (pozdní) novorenezance s prvky vídeňské secese. Volba neoceněného návrhu patrně souvisí s jeho nacionálním podtextem. Sochařskou výzdobu navrhl a realizoval budějovický malíř, sochař a pozdější ředitel Jihočeského muzea Richard Kristinus. Průčelí do náměstí zdobí prvky se symbolikou odkazující na činnost finančního ústavu. Klenba loubí oproti ostatním domům zasahuje výš. Plochu na průčelí mezi oblouky zdobí štukovým reliéfem naznačená nika vyplněná včelím úlem. Ze stran ji uzavírá dvojice pilastrů a shora oblouk, který je zastřešen trojúhelníkovým tympanonem. Ve vyšších patrech následují skutečné niky. Niku v prvním patře vyplňuje socha Spořivosti, ve druhém socha Píle, ve třetím nahrazuje niky opět štuková výzdoba: kartuše s reliéfem včely, logem ústavu. Nad okny podkroví, na hřebeni střechy, stála socha zpodobňující německého patricije z poloviny 16. století. Z bezpečnostních důvodů musela být kolem zimy 2016/2017 odstraněna. Přesunuta byla do přízemí domu, kde je umístěna ve vitríně.

Spolek Včela

Německý peněžní ústav Spar und vorschussverein Biene, krátce česky Včela, byl založen v roce 1894. Z důvodu prosperity se v roce 1895 rozhodl vystavět v centru Českých Budějovic palác, do kterého by přesunul svoji činnost. Návrh měl vzejít z architektonické soutěže, realizován byl v letech 1895–1896. Roku 1922 byla Včela vykradena, pachatel zůstal nezjištěn, takže ústav nezískal svůj majetek zpět, dostal se do finančních potíží a ukončil činnost. Palác roku 1923 převzal spolek  Svaz Němců v Čechách, jehož logo (BdB) bylo na náměstí patrné ještě po druhé světové válce.

Café Central

V prvním patře, s výhledem širokými okny na náměstí, fungovala od roku 1896 luxusní (zprvu německá) kavárna Café Central, 

Cukrárna Eduard Pechotsch

K 15. září 1896 přesunul do Včely svoji cukrárnu Eduard Pechotsch

Kaiserpanorama vynález Augusta Fuhrmanna

V suterénu promítalo Kaiserpanorama, předchůdce biografu.

Podnik, v českých novinách inzerovaný jako Císařské panorama, v Německých jako Kaiserpanorama, byl otevřen v neděli 11. prosince 1898.+

Látky Antonín Myslivec od roku 1901

U Schinků, U raka

Ve směru do ulice Karla IV. fungovala firma F. K. Schinko, delikatesy, lahůdky, vína, likéry, delikatesní lahůdkářství. 

Karel Matouš – psací a kancelářské stroje

Zemědělský nákupní a zásobovací podnik

Snack bar

Po revoluci se ve Včele vystřídalo mj. zlatnictví, cestovní kanceláře, redakce Zemských novin, Slova, firma Hasso a jiné.

Zajímavosti: 

Na budově, směrem do ulice Karla IV., zůstaly zachovány dva secesní držáky tramvajového vedení. V paláci se narodil spisovatel Norbert Frýd 

zdroj: wikipedie

Budova Městské spořitelny (bývalé Státní banky československé, dnes Komerční banky) stojí na nároží Krajinské a Hroznové ulice v historickém centru Českých Budějovic. Vystavěna byla roku 1913 dle návrhu architekta Heinricha Rieda na místě bývalého Ettmayerova domu. Svou impozantností prý konkurovala plzeňské spořitelní pobočce. Od 3. května 1958 do konce roku 1987 byla budova památkově chráněna.

Historie

Českobudějovické městské zastupitelstvo jednomyslně přijalo roku 1854 návrh na zřízení městské spořitelny. Realizace se však kvůli četným nesrovnalostem mezi jednotlivými úřady značně protáhla. V roce 1856 byl do funkce předsedy Spořitelního výboru zvolen Adalbert Lanna a výbor začal fungovat v prozatímních prostorech na radnici. O dva roky později se přemístil do Krajinské ulice, kde byla 8. prosince 1913 slavnostně otevřena nová budova dle plánů vídeňského architekta Heinricha Rieda. Na výzdobě fasády byla použita kombinace secesních a modernistických prvků, vsazených do typicky renesanční palácové kompozice. Kontrastně působí dekorativní realizace prvního poschodí a zbývajících dvou pater, na nichž se zrcadlí jednodušší nástěnné malby německých lidových krojů. V úrovni prvního patra průčelí do Krajinské ulice jsou umístěny tři plastiky (Průmysl , Obchod a Zemědělství) od Josefa Václava Schwarze. Hlavním prostorem interiéru je monumentální klientská hala, jež prostupuje do vyšších podlaží.
7. července 1948 došlo k fúzi spořitelny se Záložnou českobudějovickou, čímž vznikla Okresní spořitelna a záložna v Českých Budějovicích, jež se později přetransformovala v regionální pobočku České spořitelny. Tradice sídla peněžního ústavu v Krajinské ulici, jež byla přerušena v letech 1949–1951, kdy v budově sídlil Krajský výbor KSČ, pokračuje; od roku 1990 se jedná o sídlo Komerční banky.