Národní památkový ústav zve na přednášky

Národní památkový ústav zve na 34. přednáškový cyklus

Národní památkový ústav v Českých Budějovicích pořádá 34. veřejný přednáškový cyklus v jarním termínu.

Přednášky probíhají v přednáškovém sále Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích na Senovážném náměstí 6, od 17 hodin, Vstup je volný.

„OBRAZ ŘEKY VLTAVY “

Spojujícím tématem všech přednášek jarního běhu 34. přednáškového cyklu pro veřejnost bude řeka Vltava a její povodí. Přijďte se dozvědět více o její historii, kulturním a přírodním dědictví. "Ponořte" se do fascinujícího příběhu Vltavy – řeky, která po staletí formovala krajinu i životy lidí.

PŘEHLED PŘEDNÁŠEK

3. 3. 2025, Mgr. Petr Pavelec, Ph.D., Národní památkový ústav

Srdce Vltavy – zmizelá krajina pod hladinou Lipna

V září 2021 vzbudila velkou pozornost zpráva o významném objevu vědců z Katedry geomatiky stavební fakulty ČVUT. Pomocí sonarového průzkumu se jim podařilo pod hladinou lipenského jezera mezi Horní Planou a Pihlovem zachytit meandr řeky, známý jako Srdce Vltavy. Tento objev nejen zjitřil nostalgii milovníků staré řeky, ale také znovu připomněl historický a kulturní význam tohoto místa. Krajina, která byla nejprve zasažena poválečným vysídlením německého obyvatelstva a následně fyzicky i vizuálně překryta vodní hladinou Lipna v roce 1959, tak opět vstoupila do veřejného povědomí. Srdce Vltavy však nebylo jen přírodním fenoménem – po staletí inspirovalo malíře a básníky, kteří v jeho klikatých zákrutech nacházeli jedinečnou krásu a symboliku plynutí času. Přijďte si poslechnout vyprávění Petra Pavelce o zmizelé krajině, její historii, uměleckém odkazu a paměti.

17. 3. 2025, Mgr. Jaromír Florian, Ph.D.

Plavení dřeva na Novohradsku ve světle meziválečných plavebních programů a reliktů dochovaných v krajině

Splavování dřeva mělo na Novohradsku staletou tradici. Dřevo z pohraničních lesních hvozdů bylo plaveno po místních vodotečích. Dřevoplavební osu tvořily Pohořský potok, říčka Černá a řeka Malše. Ve vyšších polohách ovšem pro tuto aktivitu nebyl dostatek vody ani příhodné profily toků. Majitelé panství – Buquoyové – tento problém vyřešili účelovým nadlepšováním průtoku podle projektu J. F. Riemera, který pomocí důmyslného systému vodních nádrží (klauz) a úprav toků umožnil splavování volného polenového dřeva i dlouhé kulatiny svázané do vorů, což z novohradské soustavy činí evropský unikát. Buquoyové tento technologicky vyspělý systém využívali od konce 18. století až do druhé světové války. Přednáška posluchačům představí plavební soustavu, organizaci plavení dřeva, primárně krátkého polenového, a stav zachování jednotlivých dřevoplavebních objektů.

31. 3. 2025, Ing. arch. Ondřej Ševců, Národní památkový ústav

Svatý Jan Nepomucký - český národní světec, patron plavců, mostů i gondoliérů. Legendy, mýty a skutečný příběh.

Sv. Jan Nepomucký je nejznámější a nejpopulárnější český národní světec, jehož sochy v typickém postoji můžeme najít nejen po celé Evropě, ale i v poměrně exotických končinách. Jeho skutečný život je bytostně spojen s obdobím vlády Václava IV. a jeho tragická smrt má úzkou souvislost s řekou Vltavou, Karlovým mostem a dalšími reáliemi. Jan z Nepomuku se stal legendou o hodně dříve, než proběhlo jeho svatořečení a jeho socha byla první, která v roce 1683 ozdobila zábradlí Karlova mostu. Co je pravda a co legenda a co všechno víme o tomto vpravdě národním světci?

14. 4. 2025, Michal Plavec, Národní technické muzeum v Praze

Vltava jako důležitá obchodní stezka

Vltava sloužila jako významná dopravní tepna již od 11. století, kdy se v Podskalí vybíralo mýto z vorů pro vyšehradskou kapitulu. Plavba dřeva z jižních Čech byla klíčová pro rozvoj pražských měst. S nástupem Habsburků na český trůn se změnily obchodní toky a po řece se začala dopravovat také sůl ze Solné komory. Na konci 20. let 19. století se přidala přeprava grafitu z jižních Čech po Labi a Vltavě až do Hamburku a Velké Británie, kde sloužil jako mazadlo parních strojů. Rozvoj říční dopravy však komplikovala špatná splavnost Vltavy směrem k Labi, což od roku 1841 omezovalo i osobní paroplavbu – cestující museli být přepraveni po souši až do Obříství. Teprve výstavba hořínsko-vraňanského kanálu v prvním desetiletí 20. století situaci výrazně zlepšila. Přednáška posluchačům přiblíží historický význam Vltavy jako obchodní stezky, vývoj hlavních přepravovaných komodit a technologické změny, které ovlivnily říční dopravu na počátku 20. století.

28. 4. 2025, Mgr. Dr. Phil. Viktor Velek, Ph.D. Ostravská univerzita Fakulta umění

„Řeka nám píseň bude hrát“ aneb Vltava hudbou zachycená

5. 5. 2025, Mgr. Petr Pavelec, Ph.D., Národní památkový ústav ČB

Počátky kláštera ve Vyšším Brodě - legenda a skutečnost

K založení kláštera ve Vyšším Brodě se vážou dvě legendy, které vysvětlují vznik tohoto významného místa. Jedna z nich vypráví o Vokovi z Rožmberka, který při přechodu vltavského brodu málem utonul. Druhá popisuje boj mezi dobrem a zlem, kdy se ďábel snažil zabránit výstavbě kláštera. V těchto příbězích se odrážejí střípky reálné historie, které ovlivnily kulturní a duchovní povědomí o vzniku kláštera. Promítly se nejen do lidového vyprávění, ale také do výtvarného umění. Kolik pravdy se však v těchto legendách skrývá a jaké byly skutečné počátky vyšebrodského kláštera, odhalí přednáška Petra Pavelce.

Kde: přednáškový sál Národního památkového ústavu - územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích, Senovážné náměstí 6, České Budějovice

Vstup zdarma.

Těšíme se na Vaši účast!

Přednáškový cyklus je součástí projektu Vltava slavná & splavná 2025.

Národní památkový ústav v Českých Budějovicích pořádá 33. veřejný přednáškový cyklus v podzimním termínu.

Přednášky probíhají v přednáškovém sále Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích na Senovážném náměstí 6 od 17 hodin, Vstup je volný.

PŘEHLED PŘEDNÁŠEK:

23. 9. 2024, Mgr. Jindřich Špinar

I knihovny mají své dějiny. Historie klášterní bibliotéky ve Zlaté Koruně

Na prohlídkové trase kláštera Zlatá Koruna nebo v oddělení historických fondů Jihočeské vědecké knihovny, uložených tamtéž, se můžeme setkat s fragmenty kdysi významné klášterní knihovny. Její vývoj odrážel historii cisterciáckého konventu. Na procesu utváření a obsahovém profilu tohoto zajímavého knižního souboru si spolu s historikem a knihovníkem Jindřichem Špinarem znovu potvrdíme platnost středověkého bonmotu, který v českém překladu říká, že stejně jako hrady potřebovaly hradby, měly kláštery na svojí obranu bibliotéky.

7. 10. 2024, Mgr. Matěj Mejstřík, MA

Šumavská klenotnice, prohlídkový okruh pro 21. století?

Letos na jaře se na hradě Velhartice otevřely nově zrekonstruované prostory pod Jižním palácem. V těchto prostorách byla instalována unikátní expozice příběhu tajného převozu a uložení českých korunovačních klenotů na Velharticích v polovině 15. století. Kastelán velhartického hradu Matěj Mejstřík bude hovořit o tom, jak využít prázdná sklepení k objevování silného historického příběhu, jaké místo má v historických expozicích moderní technologie a o dalších výzvách, kterým museli autoři expozice čelit.

21. 10. 2024, Mgr. Jarmila Hansová

Rechle nejen v Lenoře. Tradované omyly a nové objevy

Známé rechle v Lenoře a v Českém Krumlově jsou nejčastěji (ne zcela právem) prezentovány jako kryté lávky. Někteří vědí, že sloužily k plavení dřeva. Nikdo se však nezabývá pozoruhodnou konstrukcí rechlí, která skýtá řadu překvapení. Nejnovější výzkum historičky a památkářky Jarmily Hansové mimo jiné napravuje některá zkreslená tvrzení o jejich účelu a objevuje další dochované rechle, skryté pod názvem "krytá lávka."

4. 11. 2024, Ing. Roman Dáňa

Císařovi vojáci. Historické vojenské uniformy z let 1848-1908

Češi tvořili nedílnou součást rakouské císařské armády, v jejíchž řadách bojovali ve všech významných konfliktech od 18. až do počátku 20. století. Povídání zaměřené na období vlády císaře Františka Josefa I. vás provede nejen všedním životem obyčejných vojáků, ale také armádních důstojníků z řad nejvyšší šlechty. Akcent bude kladen na příběhy armádních uniforem, které se v hojném počtu dochovaly mimo jiné také ve sbírkách Národního památkového ústavu a které si bylo možné prohlédnout během letních prázdnin na výstavě "Císařovi vojáci" na Státním zámku v Dačicích.

25. 11. 2024, doc. Mgr. Ondřej Chvojka, Ph.D.

Co přinesla dálnice. Archeologické výzkumy v jihočeské části dálnice D3

Přednáška přiblíží veřejnosti výsledky archeologického výzkumu v jihočeských lokalitách dotčených stavbou D3. Posluchači se dozví o postupu práce v terénu i v laboratořích a seznámí se s výběrem nálezů z nejvýznamnějších zkoumaných lokalit, jakými jsou např. mohylová pohřebiště v Plavu, pravěká a raně středověká sídliště u Smolína, Žíšova, Horusic, Borku nebo Starých Hodějovic.

9. 12. 2024, PhDr. Filip Kasl

Noc na Karlštejně – jak to bylo doopravdy

Víte, kdo byl Petr, král Cyperský a proč ve skutečnosti navštívil Karla IV.? Víte, kde se nachází a k čemu původně sloužil hrádek Karlík? Tušíte, co nejvíce zaujme středověkého badatele na filmu Noc na Karlštejně? Odpovědi a mnohé zajímavosti o skutečných postavách, místech a předmětech znázorněných ve slavném muzikálu se dozvíte v populárně naučné přednášce archeologa Filipa Kasla.

Témata a anotace přednášek budou upřesněny.

Kde: přednáškový sál Národního památkového ústavu - územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích, Senovážné náměstí 6, České Budějovice

Vstup zdarma Těšíme se na Vaši návštěvu!

Kde: přednáškový sál Národního památkového ústavu - územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích, Senovážné náměstí 6, České Budějovice

Vstup zdarma

Národní památkový ústav zve na 32. veřejný přednáškový cyklus

Národní památkový ústav v Českých Budějovicích pořádá veřejný přednáškový cyklus v jarním a podzimním termínu.

Přednáškový cyklus pořádá územní památková správa NPÚ v Českých Budějovicích ve spolupráci s územním odborným pracovištěm NPÚ v Českých Budějovicích. Cílem přednáškového cyklu je představovat laické i odborné veřejnosti kulturní dědictví v jeho různorodosti, kráse a inspirativní síle. Přednášky jsou zaměřeny na témata z dokumentace, výzkumu a ochrany památek. Přednášejí odborní pracovníci Národního památkového ústavu a renomovaní vědci z jiných institucí.

Přednášky probíhají v přednáškovém sále Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích na Senovážném náměstí 6 se začátkem v 17 hodin, vstup je volný.

PŘEHLED PŘEDNÁŠEK:

18. 3. 2024, Mgr. Petr Pavelec, Ph.D.

Středověké nástěnné malby na jihu Čech - nové objevy a napínavá cesta za jejich poznáním

Petr Pavelec ve své přednášce shrne svůj dosavadní dlouholetý výzkum středověkých nástěnných maleb na území vymezeném současnými hranicemi Jihočeského kraje. Kromě popisu a interpretace jednotlivých maleb přiblíží i okolnosti jejich nálezu a proces restaurování.

2. 4. 2024, Mgr. David Tuma, Ph.D., Mgr. Šárka Balvínová Kasalová

Cihla k cihle včera i dnes – obnova historických cihelen v Kasejovicích a v Boubíně

Přednáška představí posluchačům již dokončenou obnovu historické cihelny v Kasejovicích a probíhající opravu strojní cihelny v obci Boubín na Horažďovicku. Příspěvek přiblíží průběh prací a budoucí využití památkových areálů.

15. 4. 2024, Mgr. Stanislava Beránková

Překvapivé zdroje informací k novým prohlídkovým trasám klášterů Plasy a Kladruby

Proces obnovy a rehabilitace historických interiérů zámků a klášterů je často detektivní práce. Jak vznikají nové prohlídkové trasy a jak může být pestré spektrum zdrojů a pramenů, od těch písemných až po hmotné, mezi něž patří například i artefakty získané archeologickým výzkumem odpadové jímky v sídle plaského opata, prozradí přednáška Stanislavy Beránkové, autorky koncepce nových prohlídkových tras v klášterech Kladruby a Plasy.

29. 4. 2024, Bc. Lukáš Bojčuk

Za tajemstvím historických stropů na hradě Švihov

Na hradě Švihov se od roku 1952 nacházejí unikátní renesanční kazetové stropy původem ze středočeského zámku Dobrovice. První z nich zdobený soustruženými ověsy a malovanými výjevy ze starověkých dějin Říma se po letech dočkal v roce 2022 kompletního restaurování. Práce na druhém je teprve v počátcích. O tom, co s takovou prací souvisí, bude posluchačům vyprávět kastelán hradu Lukáš Bojčuk.

20. 5. 2024, PhDr. Pavel Slavko

Restaurování Bellarie v parku státního zámku Český Krumlov

V letošním roce bude dokončeno kompletní restaurování letohrádku Bellarie v zahradě zámku Český Krumlov a tento „zahradní zámek“ se poprvé v historii otevře vcelku návštěvníkům. Jak toto restaurování probíhalo a co mohou návštěvníci očekávat, objasní ve své přednášce kastelán krumlovského zámku Pavel Slavko.

3. 6. 2024, PhDr. Ludmila Ourodová-Hronková, Ph.D.

Johann Nepomuk Horrak (1815–1870) - zapomenutý malíř Černínů i anglické královské rodiny

Jméno malíře Johanna Nepomuka Horraka (1815–1870) není dnes prakticky známé. A přesto se tento malíř, který se narodil v Miloticích na Moravě, dokázal během svého života prosadit a vytvořit celou řadu portrétů významných osobností šlechty i podnikatelských rodin nejen Čecha, Moravy a Rakouska, například členů hraběcího rodu Černínů. Pobýval a tvořil v Itálii a Anglii a byl zaměstnáván i anglickou královnou Viktorií. Životní osudy i dílo tohoto zapomenutého malíře představí odborná pracovnice NPÚ Ludmila Ourodová-Hronková.

Kde: přednáškový sál Národního památkového ústavu - územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích, Senovážné náměstí 6, České Budějovice

Vstup zdarma

Page updated

Google Sites

Report abuse