Ve čtvrtek 21.8. vás zveme na autobusový zájezd až na jižní Moravu. Navštívíme památky zapsané v seznamu UNESCO:
TELČ, židovskou čtvrť v TŘEBÍČI, národní kulturní památku ve SLUPI a město Znojmo
TRASA ZÁJEZDU https://mapy.com/s/fuvojapena
PROGRAM:
07:00 odjezd autobusu z Mariánského náměstí do TELČE (asi 95 km)
08:45 TELČ –příjezd
09:00 ZÁMEK TELČ, prohlídkový okruh I. RENESANČNÍ SÁLY, 50 min. 65+ 190 Kč
10:15 odjezd do Třebíče (asi 36 km)
11:00 TŘEBÍČ - PROHLÍDKA ŽIDOVSKÉ ČTVRTI délka 1,5-2 h, vstupné 65+ 70 Kč
13:00 OBĚD restaurace KOCOUR, cena meníčko včetně polévky 170 až 180 Kč.
13:45 odjezd PŘES ZNOJMO do SLUPI. (64 km z Třebíče,)
14:45 SLUP příjezd
15:00 VODNÍ MLÝN SLUP komentovaná prohlídka Vstupné pro 65+ 40 Kč,
15:45 Odjezd do Znojma
16:10- 17:00 Prohlídka zámku Znojmo nebo individuální prohlídka jeho okolí
17:00 Znojmo Individuální volno do 18h
18:00 Odjezd do ČB
Příjezd do ČB okolo 20:30h.
Cena za dopravu autobusem je 500 Kč
Organizátoři si vyhrazují právo na případnou změnu programu podle aktuálních okolností
Náměstí Telč
Vodní mlýn ve Slupi
Jaká místa společně nebo sami můžete navštívit?
Zámek Telč prohlídková trasa renesanční sály
Zrzavého dílo vycházelo nejen z biblických námětů, ale kombinovalo také vlivy moderních umělců a starých, zejména renesančních mistrů. Opakovaně se v něm objevuje výrazný prvek promítání autorovy osobnosti nejen do vlastních podobizen, ale i do celé řady mužských a ženských postav. V tomto kontextu se jeho propojení s Telčí jeví tařka osudově. V části galerie jsou vystaveny obrazy, které Jan Zrzavý odkázal Telči a tvoří jakýsi průřez jeho dílem.
https://medium.seznam.cz/clanek/vera-trebic-architektonicky-klenot-bazilika-sv-prokopa-165814
Hrad ve Znojmě, v minulosti důležité sídlo přemyslovských údělných knížat, je pozoruhodnou stavbou, která je svědkem více než tisíce let české a moravské historie. Vznikl jako raně středověké hradiště, chránící významnou obchodní stezku, a později byl přestavěn na mohutný gotický hrad. V 18. století za vlády Habsburků prošel zásadní přestavbou na barokní zámek. Jedinečnou součástí areálu je rotunda sv. Kateřiny z 11. století, která uvnitř skrývá unikátní a mimořádně cenné fresky z roku 1134. Tyto malby zobrazují nejen biblické scény, ale také rodokmen Přemyslovců, čímž představují klíčový historický pramen. Dnes slouží znojemský hrad jako muzeum a je oblíbeným turistickým cílem. Jeho historie odráží proměny od středověké pevnosti až po barokní šlechtické sídlo, a to vše s jedním z nejcennějších uměleckých a historických pokladů v zemi.
Osud zakladatele města Českých Budějovic a dalších královských měst
Přemysl Otakar II. padl 26.8. 1278 v bitvě na Moravském poli Jeho ostatky nechal Rudolf převézt do Vídně. Nejprve byly vystaveny u skotských benediktinů, poté v minoritském klášteře u oltáře sv. Kříže, avšak bez poct, které by králi přináležely. Z důvodu papežské klatby uvalené na Přemysla nepřipadalo v úvahu panovníka pohřbít, což ostatně Rudolf ani neměl v úmyslu, neboť mu záleželo na tom, aby se každý mohl přesvědčit, že jeho obávaný protivník je skutečně mrtev. Přemyslovo tělo bylo proto po čase nabalzamováno. K zahalení Přemyslova těla věnovala Rudolfova manželka Anna nachový šat, obličej však musel zůstat odkrytý. Královo tělo takto leželo na márách celých třicet týdnů. Až na jaře následujícího roku (1279) bylo na žádost královy vdovy Kunhuty převezeno do minoritského kláštera ve Znojmě. Ani zde však nebylo tělo pohřbeno, ale několik let zůstalo v nadzemní tumbě nebo ve volně stojící rakvi, možná v kryptě kostela Panny Marie. Teprve po sedmnácti letech, v roce 1296, nechal Přemyslův syn Václav II. přenést ostatky svého otce do Prahy a prozatímně uložit v klášteře Na Františku. V roce 1297 královy ostatky ozdobily pohřební klenoty zhotovené za tímto účelem – koruna, žezlo a jablko. Na místo v dnešní Saské kapli byl hrob přenesen až po výstavbě katedrály sv. Víta, která nahradila původní svatovítskou baziliku, zřejmě 1373 z příkazu Karla IV. (1316 – 1378) a tento hrob zůstal nedotčen až do roku 1976.