Má vaše zahrádka potenciál stát se barevným rájem plným života? Přijďte se inspirovat, jak i na malém prostoru vytvořit místo, které bude nejen krásné na pohled, ale i užitečné pro přírodu.
Přednáška s názvem „Ať trávníky rozkvetou!“ se zaměří na tzv. butterfly gardening neboli vytváření kvetoucích ploch, které lákají motýly. Dozvíte se, jakými rostlinami nahradit fádní anglický trávník, aby měli motýli dostatek nektaru a bezpečného úkrytu. Přednášející Jiří Řehounek vám ukáže praktické tipy, jak proměnit vaši zahrádku v pestrou „motýlí pastvu“.
Klíčoví opylovači: Motýli jsou po včelách nejdůležitějšími opylovači, kteří zajišťují úrodu ovoce a zdraví okolních rostlin.
Indikátory zdravého prostředí: Přítomnost motýlů je jasným signálem, že je vaše zahrada v dobré kondici a bez zbytečné chemie.
Pastva pro oči i duši: Pozorování jejich křehké krásy a ladného letu přináší pocit klidu, snižuje stres a dělá z každého odpoledne na zahradě malý svátek.
Milí sousedé a přátelé z Klubu Aktiv, zahradničení je o radosti, která s věkem jen roste. Přijďte zjistit, že k podpoře přírody nepotřebujete lány polí – stačí i malý záhon nebo truhlík. Pojďme společně udělat České Budějovice o kousek barevnější a veselejší.
Kdy a kde se potkáme?
Datum a čas: 23. března 2026 v 16:00
Místo: Biskupské gymnázium, České Budějovice
Pořádá: Klub Aktiv ve spolupráci se sdružením Calla
Projekt je realizován za podpory Státního fondu životního prostředí ČR.
Motýli jsou symbolem léta, křehké krásy a svobody. Když se na zahradě objeví babočka, otakárek nebo modrásek, máme pocit, že jsme součástí něčeho většího – přírody, která funguje ve své vlastní harmonii. A přestože jsou motýli jemní a zranitelní, hrají v zahradním ekosystému překvapivě důležitou roli. V tomto článku si ukážeme, proč se vyplatí přilákat motýly na vlastní záhon, jaké rostliny je lákají a jak vytvořit motýlí ráj, který potěší nejen hmyz, ale i nás samotné.
Babočka kopřivová je hojně se vyskytující motýl.
Motýli jsou v zahradě nejen nádhernou ozdobou, ale také důležitými pomocníky. Tihle jemní „létající skvosty“ patří mezi opylovače – při sběru nektaru přenášejí pyl z květu na květ a tím přispívají k bohatší úrodě i kráse zahrady. Ze zoologického hlediska jsou příslušníky hmyzí říše a jsou zařazováni do podobných skupin jako mouchy nebo ovádi, přesto je jejich úloha v přírodě nesrovnatelně sympatičtější.
Motýli prospívají nejen přírodě, ale i nám lidem. Už jen pozorování jejich lehkého letu a barevné nádhery má pozitivní vliv na naši psychiku. Podle výzkumů z Dánska, kde motýlům říkají poeticky „letní ptáci“, působí pestrobarevná křídla motýlů uklidňujícím dojmem a zvyšují pocit pohody. V přírodní zahradě se navíc motýli stávají ukazatelem zdravého prostředí – tam, kde se motýli drží, nebývá tolik chemie a narušené rovnováhy.
Motýli nás tedy těší svou krásou, pomáhají udržovat přírodní koloběh a zároveň přinášejí do zahrady kus léta, radosti a barevné živosti. Pokud jim dáme prostor a vhodné podmínky, dokáží nám to bohatě oplatit.
Modrásek je drobný motýl s výrazným zbarvením.
V českých zahradách můžete potkat řadu krásných druhů motýlů. Pokud pro ně připravíte správné prostředí, budou se k vám rádi vracet a vaše zahrada ožije barvami a pohybem.
Samozřejmostí českých zahrad je bělásek zelný (Pieris brassicae), který je snad nejznámějším motýlem našich zahrad. Přestože jeho housenky často okusují zeleninu (zejména zelí, kapustu nebo kedlubny), jeho přítomnost je známkou přirozeného prostředí bez chemie. Pokud chceme omezit škody na zelenině, doporučuje se poblíž vysadit lichořeřišnici, kterou bělásci preferují, a zelí nebo kapustu ochránit netkanou textilií.
Mezi nejkrásnější motýly patří například babočka admirál, výrazný motýl s černými křídly zdobenými červenými pruhy, který vyhledává zralé ovoce i kvetoucí keře. Dalším oblíbeným návštěvníkem je babočka paví oko, snadno rozeznatelná podle barevných „ok“ na křídlech, která ji chrání před predátory. Setkat se můžete také s babočkou kopřivovou, která hojně klade vajíčka na kopřivy, oblíbené živné rostliny housenek.
Otakárek fenyklový patří k největším a nejkrásnějším motýlům, které můžeme na zahradu přilákat.
Ze vzácnějších druhů se do zahrady dají přilákat i otakárek fenyklový či otakárek ovocný, jedni z nejkrásnějších českých motýlů. Tito elegantní motýli se živí především nektarem květů kopru, fenyklu, mrkve a dalších aromatických rostlin.
Častými návštěvníky bývají také žluťásci, drobní modrásci či hnědavě zbarvení okáči, kteří ocení luční květiny a nižší vegetaci na slunných místech.
Babočka admirál (Vanessa atalanta) – přitahuje ji zralé ovoce, komule Davidova.
Babočka paví oko (Aglais io) – miluje kopřivy, bodláky a pestré záhony.
Babočka kopřivová (Aglais urticae) – housenky žijí především na kopřivách.
Otakárek fenyklový (Papilio machaon) – nektar z aromatických rostlin (mrkev, fenykl, kopr).
Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) – preferuje květy ovocných stromů a keřů.
Žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) – miluje pestré květy, zejména hluchavkovité rostliny.
Modrásek jehlicový (Polyommatus icarus) – přitahují ho luční květy a jetel.
Okáč luční (Maniola jurtina) – preferuje vyšší traviny a pestré louky.
Bělásek zelný (Pieris brassicae) – lákají ho brukvovité rostliny, jako je zelí, kapusta či lichořeřišnice.
Perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia) – oblíbenec lučních květin a bodláků, typický svým oranžovým zbarvením s černými skvrnami.
Pokud chcete do zahrady přilákat co nejvíce různých druhů, sázejte pestré kombinace květin a bylin, vytvářejte malé luční plochy a nechte část zahrady méně udržovanou – motýli se vám za to odvděčí svou krásou a častými návštěvami.
Navštívit nás ma zahradě může i Perleťovec stříbropásek.
Pokud chceme mít zahradu plnou pestrobarevných motýlů, musíme jim nabídnout to, co milují – nektar, pyl a živné rostliny pro housenky. Motýlům chutná nejen z letniček, ale i z trvalek, keřů a aromatických bylinek. Abychom je přilákali, je dobré sázet rostliny tak, aby v zahradě něco kvetlo po celé léto.
Jedním z největších lákadel je Komule Davidova (Buddleja davidii), někdy přezdívaná „motýlí keř“. Její vonné, bohaté květenství přitahuje babočky, žluťásky i otakárky. Komule roste jako solitérní keř, ale díky vyšlechtěným kultivarům najdeme varianty od bílé přes růžovou až po tmavě fialovou. Kromě komulí ocení motýli i květy levandule, pupalky, řebříčku, dobromysli, chrastavce nebo slunečnic.
Komule Davidova (Buddleja davidii)
Levandule (Lavandula angustifolia)
Oregano / Dobromysl (Origanum vulgare)
Chrastavec (Knautia arvensis)
Řebříček (Achillea millefolium)
Oman pravý (Inula helenium)
Pupalka (Oenothera biennis)
Slunečnice (Helianthus annuus)
Bodláky (Carduus, Cirsium)
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) – jako živná rostlina pro housenky
I na balkoně si můžeme vytvořit malý motýlí koutek. Stačí vysadit do hluboké mísy směs balkonových květin, jako jsou jiřinky, afrikány (aksamitníky) nebo třapatky. Skvěle fungují i libory, dvojzubce nebo petúnie. Do malých předzahrádek zase doporučujeme levanduli, chrastavec a menší kultivary komulí.
Pokud pěstujeme zeleninu, příjemným bonusem je, že když necháme rozkvést kopr, fenykl nebo ředkvičky, přilákají do záhonů další druhy motýlů. Balkon nebo terasa se tak mohou stát stejně lákavým místem jako velká zahrada.
Babočka paví oko bude v motýlí zahradě častým a vítaným hostem.
Motýlí záhon by měl být umístěný na slunném a chráněném místě, ideálně v závětří. Motýli se totiž rádi vyhřívají na slunci a potřebují klidné místo, kde je nebudou obtěžovat silné poryvy větru. Nejvhodnější je záhon orientovat tak, aby byl slunečný po většinu dne a zároveň poblíž kvetoucích rostlin, které slouží jako zdroj nektaru.
Motýli potřebují nejen pestrou nabídku květin, ale také živné rostliny pro své housenky. To znamená, že bychom v zahradě měli ponechat prostor i pro „obyčejné“ rostliny, jako jsou kopřivy, bodláky nebo jetel, které sice nejsou oku tak atraktivní, ale pro motýlí vývoj zásadní. Důležité je také zahradu neudržovat chemicky dokonale čistou – pesticidy a herbicidy motýlům škodí a snižují jejich šanci na přežití.
Kromě nektaru potřebují motýli také minerály, které přijímají z vlhké půdy nebo kaluží. Můžeme jim pomoci tím, že na zahradě vytvoříme malé vlhké místo, kde se budou moci napít. Stačí mělčí miska s vodou, do které nasypeme trochu písku nebo drobných kamínků, aby se motýli mohli bezpečně posadit. Další možností je nechat na zahradě přírodní vlhká místa, například okraj jezírka nebo vlhký kout se stinnou půdou.
Otakárek ovocný je krásný a v našich podmínkách spíše vzácný motýl.
Motýlí zahrada s sebou přináší nejen krásné křídlaté hosty, ale také housenky, které patří k jejich životnímu cyklu. Je třeba mít na paměti, že než se motýl stane tím nádherným létajícím tvorem, projde fází housenky, která potřebuje potravu – a tou jsou většinou listy rostlin.
To ale neznamená, že musíme tolerovat okusování na celé zahradě. Praktickým řešením je vysadit živné rostliny – například kopřivy nebo bodláky – na vyhrazené místo, kde housenky najdou potravu, aniž by se pustily do okrasných nebo užitkových rostlin. Pokud chceme pěstovat motýly vědomě, je dobré tuto „housenkovou zónu“ přijmout jako součást zahrady.
Rovnováha mezi krásou a praktičností spočívá v plánování. Motýlí záhony můžeme umístit tam, kde nám případné škody na listech tolik nevadí, a kombinovat je s odolnějšími rostlinami. Další možností je pravidelná kontrola a ruční odstraňování housenek tam, kde je opravdu nechceme, například na zelenině. Chemická ochrana není vhodná – poškodila by nejen housenky, ale i samotné motýly a další užitečný hmyz.
1. Plánování a výběr stanoviště pro zahradu pro motýly
Slunné místo: Motýli jsou studenokrevní a potřebují slunce k zahřátí. Vyberte záhon, na který svítí slunce alespoň 6–8 hodin denně.
Ochrana před větrem: Umístěte zahradu na místo chráněné před silným větrem (např. u plotu, zdi nebo keřů), protože motýli nemohou létat v silném větru.
Velikost: Nemusíte mít velkou zahradu; motýlí koutek lze vytvořit i na balkóně v truhlících.
2. Výběr rostlin (Nektarodárné a hostitelské)
Základem je pestrost, aby zahrada kvetla od jara do podzimu.
Keře lákající motýly: Komule Davidova (motýlí keř), šeřík, kalina, tavolník.
Trvalky pro nektar: Levandule, šanta, šalvěj, třapatka (Echinacea), zlatobýl, astra, dobromysl.
Bylinky: Fenykl, kopr, petržel (jsou nutné pro housenky otakárka).
Hostitelské rostliny pro housenky: Kopřiva dvoudomá (nezbytná pro babočky), brukvovité rostliny, trnka.
3. Vytvoření podmínek pro život
Zdroj vody: Motýli potřebují pít. Vytvořte jim "napajedlo" – mělkou misku s vodou, do které vložíte kameny nebo písek, aby se neutopili.
Minerály: Samečci potřebují minerály, které získávají z vlhké půdy. Mějte na zahradě místo s bahnem nebo kalnou vodou.
Sluneční lázeň: Umístěte do zahrady ploché, tmavé kameny, na kterých se mohou motýli ráno vyhřívat.
4. Údržba a ekologický přístup
Žádná chemie: Motýli jsou velmi citliví na insekticidy a pesticidy. Nepoužívejte žádnou chemii, ani na plevel.
Péče o půdu: Preferuje se dobře propustná, lehčí půda, která není zamokřená.
Ponechte kousek "divočiny": Nemusí být vše dokonale uklizené. Housenky potřebují k jídlu i některé "plevele".
Tipy na konkrétní rostliny:
Jaro: Trnka, hloh, šeřík.
Léto: Levandule, komule, šalvěj, šanta, klejicha.
Podzim: Astry, zlatobýl.
Motýlí zahradu je ideální zakládat na podzim, aby se půda přes zimu usadila, ale sázet lze i na jaře.
Jan Havlíček / Co od (městských) trávníků potřebují ptáci?
Miloslav Jirků / Proč a jak. Přírodě blízké péče o městské trávníky 2019
Jana Lipárová / Českobudějovické květnaté pásy a pospora hmyzu. Motýli
Jana Lipárová / Co od trávníků potřebují opylovači? Motýli.
Michal Perlík / Blanokřídlí ve městech
Katarína Ruschková / (nejen) Městské (a nejen) trávníky v Jihlavě
Jiří Rom / Péče o trávníky v Praze
Jiří Řehounek / Žahadloví blanokřídlí na květnatých pásech v Českých Budějovicích (a něco málo navíc)
Lenka Štěrbová & Jiří Řehounek / Mozaiková seč a jiné novinky v péči o českobudějovické trávníky
Lenka Štěrbová / Trávníky a modrozelená infrastruktura ve městech
U všech prezentací jde vždy o nejaktuálnější verzi.
Jiří Řehounek / Broukoviště: možnosti, omezení, fakta a mýty
Miloslav Jirků / Přírodě blízká péče o městskou zeleň: Trávníky a voda ve městech
Lukáš Čížek / Stromy v intravilánech – Péče a ochrana biodiverzity
Klára Řehounková / Písečný přesyp ve městě aneb K čemu je dobrá hromada písku
Klára Řehounková / Inspirace ze světa
Klára Řehounková & Lenka Šebelíková / Květnaté pásy ve městech
Jiří Rom / Ovocné sady ve městě – podceňovaný biotop
Lukáš Čížek / Staré stromy v obcích: péče a ochrana biodiverzity
Jiří Řehounek / Broukoviště: možnosti, omezení, fakta a mýty
Zdeněk Hanč / Butterfly gardening – Motýlí zahradničení
Martin Němec / Původní keře
Martin Němec / Chceme motýly v Budějovicích?
Lenka Šebelíková & Klára Řehounková / Přírodě blízká péče o zeleň: inspirace ze světa
Klára Řehounková / Písečný přesyp ve městě aneb k čemu je dobrá hromada písku
Jan Erhart / Význam včelích hotýlků
Natálie Čeplová, Zdeňka Lososová, Veronika Kalusová / Na velikosti záleží? Jak velikost sídla ovlivňuje druhové složení vegetace
Miloslav Jirků / Přírodě blízká péče o městskou zeleň: Trávníky a voda ve městech