Již potřinácté vyráží Legiovlak na cestu po českých a moravských železnicích. Unikátní legionářské muzeum na kolejích zastaví na 24 nádražích v období od 31. 3. do 29. 11. 2026.
Legiovlak je projektem Československé obce legionářské a v minulých letech se zaměřoval na klíčová výročí spojená s československými legiemi a vznikem Československa. Letos však jeho expozice nabídne širší pohled na vojenské dějiny 20. století a připomene i aktuální úlohu naší armády. Návštěvníci si budou moci prohlédnout 15 historických vagonů, které přibližují každodenní život a boj československých legionářů na Transsibiřské magistrále, ale také druhoválečný odboj a novodobé vojenské mise.
Mezi nejzajímavější exponáty patří obrněný vagon vyzbrojený kulomety a kanonem, štábní vůz, lazaret či dílna, kde si vojáci opravovali výstroj a výzbroj.
Průvodci v dobových legionářských uniformách se postarají o autentický zážitek a zasvětí návštěvníky do příběhů československých vojáků.
Stejně jako v minulých letech, i letos má Legiovlak jednu novinku a tou je výstava umístěná v unikátním francouzském rychlíkovém voze z roku 1910, upraveném za druhé světové války pro potřebu německého radarového vlaku. Zmiňovaná výstava s názvem „Návrat domů“ přibližuje detaily lodních transportů našich legionářů z Vladivostoku do vlasti v letech 1919 a 1920. Jednalo se o unikátní evakuaci téměř 70 000 osob, které se doslova kolem světa dostaly po mnoha letech do své vlasti. Celá evakuace trvala jeden rok a osm měsíců a z Ruska vyplulo 36 oficiálních transportů.
Vstup je zdarma.
Aby pro vás byla prohlídka v Českých Budějovicích skutečným zážitkem, připravil jsem pro vás tento stručný našich „bratrů“ legionářů.
🚂 Příběh Československých legií: Cesta kolem světa za svobodou
Představte si dobu před více než sto lety. Zuří první světová válka a Češi s Slováky musí bojovat v uniformách Rakouska-Uherska za císaře pána. Mnozí z nich se ale s tímto osudem nechtěli smířit. Toužili po vlastním, samostatném státě.
V carském Rusku žilo mnoho Čechů (usedlíků i obchodníků). Ti hned v roce 1914 vytvořili dobrovolnickou jednotku – Českou družinu. Postupem času se k nim přidávaly tisíce našich vojáků, kteří v ruském zajetí raději zvolili vstup do legií, než aby zůstali v zajateckých táborech. Na vzniku se podíleli „tatíček“ T. G. Masaryk, M. R. Štefánik a Edvard Beneš.
Zlomem byla bitva u Zborova (1917). Naši vojáci zde ukázali neuvěřitelnou statečnost a porazili rakouskou přesilu. Tím si vydobyli respekt celého světa.
Jenže pak přišel v Rusku převrat (bolševická revoluce) a Rusko uzavřelo s Německem mír. Naši legionáři se ocitli v pasti – cesta domů přes Evropu byla uzavřená nepřáteli. Jedinou šancí bylo vydat se na opačnou stranu: přes celou Sibiř až do přístavu Vladivostok.
Protože v Rusku vypukla občanská válka, museli si legionáři cestu doslova prostřílet. Ovládli tisíce kilometrů Transsibiřské magistrály.
Vlaky se pro ně staly domovem na několik let. V těchto vagonech (tzv. těpluškách) nejen spali a bojovali, ale měli tam i:
Pekárny a kuchyně,
Poštu a banku,
Dílny a kovárny,
Vlastní tiskárny novin a dokonce i divadlo!
Bylo to „stát ve státě“ na kolech. Jejich odvaha byla tak velká, že na čas v podstatě ovládli celé obrovské Rusko podél železnice.
Když konečně dorazili do Vladivostoku na dálném východě, čekala je dlouhá plavba lodí. Cesta domů nevedla přímo. Pluli přes Japonsko, Ameriku (San Francisco či New York), nebo přes Indický oceán a Suezský průplav.
Do nově vzniklého Československa se vraceli jako hrdinové. Lidé je vítali se slzami v očích, protože právě jejich existence a boj byly hlavním argumentem pro světové mocnosti, aby uznaly vznik naší samostatné republiky.
Zajímavost pro vaši prohlídku:
Až budete procházet vagony, všimněte si, jak neuvěřitelně vynalézaví legionáři byli. Dokázali si v mrazech Sibiře vyrobit vše potřebné ze zbytků materiálu a v každém vagonu byla kamínka, která byla srdcem jejich provizorního domova.
Přeji vám krásný zážitek 30. dubna na nákladovém nádraží! Je to kus naší hrdé historie, na který můžeme být právem pyšní.