14.4. 15:25h Komentovaná prohlídka Biskupského gymnázia

Historie současných budov Biskupského gymnázia

Budova na adrese Jirsíkova 5 v Českých Budějovicích, která dnes slouží jako Biskupské gymnázium J. N. Neumanna, má bohatou historii úzce spojenou s vedlejším kostelem Svaté Rodiny.

Budova původně sloužila jako sirotčinec a ústav pro výchovu dívek. Provozovala jej Kongregace milosrdných sester svatého Karla Boromejského (sestry boromejky). Byl to rozsáhlý komplex, který zahrnoval jak ubytovací prostory pro sirotky a sestry, tak vzdělávací zařízení.2. Kdy byla postavena? Historie komplexu v Jirsíkově ulici sahá do druhé poloviny 19. století: Původní část (sirotčinec): Byla postavena v letech 1885–1886 (zároveň s kostelem Svaté Rodiny, který byl dostavěn v roce 1888).

Novější školní budova: Na nároží Jirsíkovy a Kněžské ulice (dnešní hlavní vchod gymnázia) byla postavena v roce 1904.

Propojení: V roce 1935 byly budovy sirotčince a gymnázia stavebně propojeny další částí podle návrhu Josefa Vobra. Předtím, než se do budovy v roce 1995 nastěhovalo současné Biskupské gymnázium, měla budova několik nájemců a obyvatel: Sestry boromejky a sirotci: Budovu obývaly sestry a děti v jejich péči od postavení budovy až do nástupu totality. Státní školské ústavy: Po roce 1948 byla budova církvi odejmuta. Sídlily zde různé státní školy, například pedagogické školy či střední zdravotnická škola. Internát: Část budovy sloužila dlouhá léta jako domov mládeže (internát), což je účel, který si část areálu zachovala dodnes. Současné Biskupské gymnázium jako církevní školská instituce získalo tyto prostory až po revoluci díky daru sester boromejek, kterým byla budova vrácena v roce 1995.Současným vlastníkem budov (gymnázia i internátu) na adrese Jirsíkova 5 je Biskupství českobudějovické (respektive škola jako školská právnická osoba, kterou biskupství zřizuje).Zde je přesný průběh vlastnictví, aby to bylo jasné: Do roku 1950: Budovy vlastnily a provozovaly sestry boromejky (Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského). Období totality: Budovy byly státem vyvlastněny a zestátněny. Rok 1995 – klíčový moment: V rámci restitucí byl celý areál navrácen sestrám boromejkám. Sestry se však rozhodly, že v Českých Budějovicích již nebudou sirotčinec ani školu samy provozovat. Darování: Sestry boromejky v roce 1995 budovu darovaly nově vznikajícímu Biskupskému gymnáziu (jehož zřizovatelem je právě Biskupství českobudějovické).

Celý areál Biskupského gymnázia je fascinující architektonickou „skládačkou“.  Ačkoliv dnes budovy tvoří jeden funkční celek, při pohledu z ulice i z nádvoří jsou jejich odlišné styly krásně patrné. Zde je přehled tří hlavních částí, ze kterých se dnešní škola skládá:

 1. Budova „Sirotčinec“ (1885–1886)Sloh: Novogotika

Popis: Je to nejstarší část komplexu, která přímo sousedí s kostelem Svaté Rodiny. Byla postavena jako klášter a sirotčinec pro sestry boromejky. Charakteristické znaky: Fasáda, která ladí s kostelem. Najdete zde lomené oblouky nad okny a dekorativní prvky typické pro církevní stavby konce 19. století. Architektem byl Jakob Stabernak, který navrhl i vedlejší kostel.

2. Budova „Škola“ na nároží (1904) Sloh: Novorenesance Popis: Tato budova tvoří dominantní roh ulic Jirsíkova a Kněžská (dnes je zde hlavní vchod do gymnázia). Byla postavena, aby rozšířila kapacity tehdejšího dívčího ústavu. Charakteristické znaky: Je mnohem zdobnější a působí reprezentativnějším, „měšťanským“ dojmem. Má bohaté štukování, výrazné římsy a vysoká okna. Tento styl byl na přelomu století pro školní budovy v Rakousko-Uhersku velmi typický, protože měl vyjadřovat vážnost a důstojnost vzdělávací instituce.

3. Propojovací trakt (1935) Sloh: Modernismus / Funkcionalismus Popis: Tato část vznikla ve 30. letech 20. století, aby stavebně sjednotila celý areál a doplnila chybějící moderní zázemí. Navrhl ji českobudějovický stavitel Josef Vobr. Charakteristické znaky: Na rozdíl od předchozích dvou je tato část strohá a účelná. Má hladkou fasádu, rovné linie a velká okna, která pouštějí do chodeb a učeben hodně světla. Právě díky této dostavbě se z původně oddělených domů stal jeden uzavřený a propojený blok s vnitřním dvorem. Proč je to unikát? Díky tomuto spojení můžete během pěti minut projít historií architektury o rozpětí 50 let:Začnete v duchovní novogotice u kostela. Pokračujete přes sebevědomou novorenesanci v hlavní budově. Skončíte v praktickém modernismu propojovací budovy.Celý komplex doplňuje kostel Svaté Rodiny.

Kostel svaté Rodiny je novogotický kostel vybudovaný v letech 1886–1888 v komplexu kláštera a sirotčince boromejek na rohu ulice Karla IV. Stavbu vedl stavitel Jakub Stabernak.

Budova stojí v areálu bývalého klášterního komplexu Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. Vstup je z ulice Karla IV. Jedná se o jednolodní stavbu s jednou malou věží, sakristií a kruchtou, oltář byl umístěn v jižní části budovy. Stavba byla navržena v beuronském stylu benediktinem Gislainem Béthunem a její stěny i strop zdobí bohaté především rostlinné a geometrické motivy.

Nad vstupními dveřmi je umístěna vitráž s rukou Boží. Zádveří, kde se mimo jiné nalézá dodatečně vestavěná toaleta, je v západní části vyzdobeno malbou zobrazující Chrám v Jeruzalémě, po jejíchž stranách lze najít popisky očíslovaných míst. Východní stěna zobrazuje Getsemanskou zahradu a Olivovou horu. Dveře vedoucí do hlavního sálu jsou zdobeny barevnými kříži.

U východní zdi objektu stojí socha sv. Jana Nepomuckého, kterou zhotovil českobudějovický sochař Leopold Huber ve druhé polovině 18. století.

Historie

Několik desetiletí nebyl kostel využíván k církevním obřadům – k odsvěcení došlo v roce 1968 a využíval se jako archivní depozitář. Na začátku druhé dekády 21. století byl vyklizen, archiválie byly přemístěny do budovy okresního archivu na Rudolfovské třídě a regály pro ně určené pak byly rozebrány a zlikvidovány.

Pražský architekt Josef Pleskot je spoluautorem projektu z roku 2011, jehož záměrem bylo umožnit studentům sousedního Biskupského gymnázia pořádat v kostele mše a školní akce. Se státní správou se jednalo o předání kostela a o jeho vybavení novým mobiliářem.[3]

Kostel se od roku 2011 otevíral pro veřejnost k příležitosti Mezinárodního dne památek (kolem 18. dubna), slavnosti Noc kostelů (přelom května a června) a v době konání Dnů evropského dědictví (září). Od konce roku 2014 se po mnoha letech znovu otevřel veřejnosti ke konání bohoslužeb i pro kulturní a vzdělávací akce. V roce 2018 byl kostel prohlášen kulturní památkou ČR.