Fotojatka jsou malý potulný festival tvůrčí fotografie, který od roku 2007 dokazuje, že na dobrou fotku není potřeba bílá zeď, sterilní galerie ani cedulka s textem o tom, co měl autor na mysli. Fotky se tu promítají na plátna kin, klubů a kaváren a za večer se jich stihne pár stovek – desítky autorů, žánrů, nálad i zemí původu, to vše jako ozvučené slideshow před publikem. Fotojatka jsou něco mezi výstavou, přednáškou, filmovým večerem a společenskou událostí, na kterou se omylem proplížil stand-up a sem tam i nějaký technický problém. Zatímco sám sebe festival nebere vážně, fotografii ano. Vedle odlehčených sérií tu proto najdete i takové, které upozorňují na závažná témata.
Letošní patnáctý ročník nabídne mimo jiné divokou street fotografii plnou blesků a nechtěného humoru od The Bragdon Brothers (UK/US), syrový černobílý pohled do amerických věznic 70. let od legendárního Seana Kernana (US) či mrazivě poetickou výpověď Sanny Sjöswärd (SE) o životě s mentální anorexií, se kterou zvítězila v soutěži World Press Photo. Maya Golyshkina (RU/UK) předvede ujeté autoportréty z lepenky a Photoshopu, které se vysmívají naleštěnému světu Instagramu; na pomezí módy, erotiky a tajemna nás pak zavede Maxime Ballesteros (FR).
Ukrajinskou všednodennost v podmínkách války zachycuje Ania Klosek (PL), kyjevský fotograf Garry Efimov (UA) dokazuje, že skvělé a originální portréty lze vyfotit i v těžkých podmínkách a s minimálními prostředky. Paweł Adamek (PL) nás zavede do dílny posledního varšavského opraváře neonů. Domácí scénu zastupuje Radek Kalhous (CZ) mj. se svou světově úspěšnou sérií otužilců a Karel Řepa (CZ) s bizarními zátišími, na nichž se setkává krajina s přítomností civilizace. Mimořádným objevem jsou pak výtvarné momentky z pozůstalosti kameramanské legendy Josefa Illíka (CZ).
Fotojatka jsou také festival bez grantů a sponzorů. Což zní možná trochu hrdinsky, ale v praxi to znamená především to, že si většinu věcí děláme sami a dobrovolně. Od výběru fotografů přes přípravu projekcí až po řešení toho, proč před pěti minutami všechno fungovalo. Festival tak stojí na práci lidí, kteří to dělají proto, že je fotografie baví a že jim stojí za to přinést i tam, kde by se jinak žádná výstava nejspíš nekonala. A když už od diváků nějaké peníze vybereme, po pokrytí nákladů putují na Lékaře bez hranic a Člověka v tísni.
Hlavní myšlenka Fotojatek je přitom docela jednoduchá: kvalitní fotografie nemusí být nuda. Nemusí se u ní šeptat, člověk se nemusí tvářit zasvěceně a už vůbec není nutné předstírat, že rozumí všemu, co autor udělal. Fotka může pobavit, překvapit, naštvat, dojmout nebo člověka přimět, aby o něčem začal přemýšlet jinak než předtím. A pokud se to všechno podaří během jednoho večera, považujeme Fotojatka za povedená.
K podzimu v Českých Budějovicích patří Fotojatka, originální fotografický festival, který se letos koná už popatnácté. V Biografu Kotva se odehraje 25. listopadu a poté přehlídka opět zamíří do dalších měst ( počínaje Prahou i v Brně, Liberci či Kolíně).