V ČERVENCI A SRPNU NEJSOU ÚŘEDNÍ HODINY VE SPOLKU KLUB AKTIV. VOLEJTE 778 767 371 nebo pište spolek@klubaktiv.cz.
Velechvínské polesí představuje cennou kulturní krajinu, jejíž vývoj je úzce spjat s využíváním lesních zdrojů a tradičními formami hospodaření. Archeologický výzkum v posledních letech odhalil řadu lokalit souvisejících se zaniklými lesními řemesly, především výrobou dřevěného uhlí v milířích a produkcí dehtu v dehtářských pecích. Tyto činnosti hrály klíčovou roli v předindustriální ekonomice a zanechaly v krajině výrazné stopy.
V rámci terénní exkurze navštívíme nejen relikty těchto technických zařízení, ale i další doklady historického využívání prostoru – středověkou zaniklou vesnici Žár, soustavu lesních rybníků, trasu lesní úzkorozchodné dráhy z období rakousko-uherské monarchie, prvorepublikové opevnění z roku 1938 či místa spojená s událostmi druhé světové války (havárií dvou německých letadel).
Délka trasy celé exkurze je cca 10 km. Vlastní vycházkový okruh má cca 7 km převážně lesem
Více info na: https://www.archeologickeleto.cz/akce/polesi/
Cílem exkurze je představit vývoj tohoto území v dlouhodobé časové perspektivě a poukázat na roli člověka jako tvůrce i proměňovatele lesní krajiny.
Do Ševětína se dopravíme vlakem. Z Č. Budějovic odjíždí vlak v 9:28 hod. do zastávky Ševětín, kde vystoupíme a půjdeme na místo srazu účastníků.
To je před hájovnou u Dubenského rybníku, kam dojdeme za cca 25 minut. S vedoucím exkurze Mgr. Ciglbauerem je domluveno, že na na naši skupinu počkají.
Na exkurzi máme rezervováno 15 míst. Pokud se chcete exkurze zúčastnit, přihlaste se v přihlášce níže. Sraz účastníků je na vlakovém nádraží 9:20h, jízdenku si kupujeme individuálně. (31 Kč pro cestující 65+) Po skončení exkurze pojedeme vlakem nebo autobusem ze Ševětína zpět do ČB. Odjezdy vlaků jsou 14:07, 14:35 16:07h.
Autobus odjíždí z náměstí v Ševětíně v 15:10h
PŘIHLÁŠKA NA ARCHEOLOGICKÉ LÉTO - VELECHVÍNSKÉ POLESÍ 1.8.
Velechvínské polesí skrývá mimořádně zajímavou průmyslovou a lesnickou historii. Po velké vichřici roku 1908 tu byly zřízeny lesní železničky: koněspřežní a parní. Obě sloužily k odvozu likvidovaných polomů a fungovaly do roku 1924. Po parní cestě vede cyklotrasa od Kolomazní Pece. Zde kdysi přebýval smolař či kolomazník, jehož řemeslem bývala výroba kolomazi a ševcovského popu z nasbírané lesní smoly. Písky v podloží jsou pozůstatkem obrovského třetihorního jezera, které právě tady odtékalo do Budějovické pánve. Jeho pozůstatkem jsou i červené hlíny v okolí Ševětína.
Zajímavost: Kraj okolo Velechvína je námi často navštěvován. S Karlem nebo s Radkou jsme ho v minulosti navštívili pět krát: 24.11. 2025 6.10. 2025 24.6. 2024 19.8. 2024 28.8. 2023
Karel popisuje svou trasu Velechvínským polesím takto:
Dosud prašná, a místy i kamenitá polní cesta, se tu promění v krásnou lesní silničku. Po asi 1,4 km přijdeme k rozcestí. Na naší trase spatříme poměrně mohutnou, zčásti hrázděnou, typicky železniční budovu, s č. 45 a nápisem "PEC" ...
Je to konečná staniční budova "Kolomazní pec", bývalé úzkorozchodné železniční drážky, která v letech 1915 až 1925 sloužila k dopravě dřeva do překladiště v nádraží Ševětín.
My si zde vyhlásíme přestávku ... Odtud půjdeme po lesních silničkách a cestách, které byly po rozebrání železničního svršku vybudovány na spodní stavbě této úzkokolejky.
Budeme společně obdivovat dosud velmi dobře patrnou stopu, která zde zůstala po citlivě provedené práci našich předků, zeměměřičů a železničních stavitelů:
promyšlené výškové trasování drážky, umožňující využití síly zemské tíže k energeticky úspornému svážení vozů plně naložených dřevem, poměrně dlouhé přímé úseky propojené táhlými a klopenými oblouky.
Ale hlavně: projdeme se spolu téměř 6 km krásným, souvislým, dobře obhospodařovaným vzrostlým lesem, který nás příznivě osvěží ...
Přesná trasa exkurze není zveřejněná, ale podle anotace exkurze předpokládáme, že pravděpodobně bude : https://mapy.com/s/dovahenopo
Kolomazná pec (nacházející se v polesí mezi obcemi Velechvín, Kolný a Ševětín) je unikátní technickou památkou. V České republice se jich dochovalo jen velmi málo v takto uceleném stavu.
Účel a fungování: Pec sloužila k tzv. suché destilaci dřeva (především borového smolného dřeva a pařezů). Výsledkem byl dřevný dehet neboli kolomaz, který se používal jako kluzná látka k mazání náprav dřevěných vozů, k impregnaci kůží nebo v lidovém léčitelství.
Datování: Pec fungovala v průběhu 18. a 19. století. S nástupem ropných produktů a moderních maziv (v druhé polovině 19. století) tato tradiční výroba zanikla.
Současný stav: Pec je dnes památkově chráněná, zrekonstruovaná a vede k ní turistická trasa (naučná stezka). https://mapy.com/s/havofuteha
Lesní úzkokolejná dráha ve Velechvínském polesí měla zcela jiný hlavní účel a vznikla v odlišné době než samotná kolomazná pec.
Vznik a účel: Dráha byla vybudována po obrovské mniškové kalamitě a větrné smršti z let 1908. V lesích leželo obrovské množství dřeva, které bylo potřeba rychle transportovat k pilám a na hlavní železnici, aby nepodlehlo kůrovci.
Technické parametry: Jednalo se o dráhu s rozchodem 600 mm. Provoz na ní zajišťovaly parní lokomotivy a soupravy vozíků (koleček) na dřevo.
Trasa: Síť drážek se větvila hluboko do Velechvínského polesí. Hlavní trať vedla z lesních revírů přímo na překladiště u nádraží v Ševětíně, kde se dřevo překládalo na standardní vagony státní dráhy (trať České Budějovice – Veselí nad Lužnicí).
Doba provozu: Úzkokolejka byla dočasná stavba. Fungovala přibližně v letech 1921 až 1925 (některé prameny uvádějí do roku 1926). Po odvození kalamitního dřeva byla demontována.
Při pohledu na historická fakta narážíme na zajímavý nesoulad, který je v regionální historii často předmětem diskusí:
Časový posun: V době, kdy byla v letech 1921–1922 vybudována úzkokolejka, byla kolomazná pec již desítky let mimo provoz. Úzkokolejka tedy primárně nesloužila k přepravě kolomazu do Ševětína, ale výhradně k transportu kalamitního dřeva.
Nicméně, v místní tradici a turistickém popisu dochází k logickému prostorovému spojení těchto dvou fenoménů:
Prostorové překrytí: Trasa úzkokolejky (respektive její jednotlivé větve) vedla v bezprostřední blízkosti staré kolomazné pece. Zbytky tělesa dráhy (náspy, zářezy) jsou v terénu polesí patrné dodnes, často hned vedle turistických tras směřujících k peci.
Matoucí pojem „překladiště“: Skutečné velké překladiště úzkokolejky bylo v Ševětíně na nádraží. Přímo v lese u pece mohlo existovat manipulační místo (skládka dřeva), kde se dřevo svážené z okolních porostů nakládalo na vagony úzkokolejky.
Historická doprava kolomazu: V dobách aktivního provozu pece (18. a 19. století) se kolomaz z lesa odvážela v sudech na klasických koňských potazích po lesních cestách do okolních obcí (Ševětín, Lišov) a dál na trhy.
https://www.pamatkovykatalog.cz/zanikla-stredoveka-osada-18731574
Zaniklá středověká osada Žďár se nachází při Dubenském potoku, ca 600 m JV od Žďárského rybníka. Na potoce J od obce byla zřízena soustava osmi rybníků, které vesměs zanikly a dochovaly se z nich jen protržené hráze.
Vrcholný středověk – raný novověk (13. – 16. století)
Objekty zaniklé středověké osady leží v nadmořské výšce 480 m na rozlehlém plateau nad Dubenským potokem. Na potoce J od obce byla zřízena soustava osmi rybníků, které vesměs zanikly a dochovaly se z nich jen protržené hráze. V S části areálu se nachází několik vyvýšených čtvercových objektů s kamennou či cihlovou konstrukcí. Nepravidelně čtvercový zahloubený objekt zaplněný vodou, který leží ve střední části osady, je patrně pozůstatkem studny. J polovinou osady, kde se rovněž zachovalo několik nepravidelných vyvýšených i zahloubených objektů, prochází zaniklá úvozová cesta. SV od osady se nacházejí stopy bývalé plužiny. ZSO se rozkládá na ploše cca 400x300 m. J část osady leží v hustém smrkovém lese, S část pak převážně na hustě zarostlé pasece osázené malými smrčky. Ze Z a J strany lokalitu obchází asfaltová lesní silnička, na níž navazuje pravidelný systém lesních cest. Oproti stavu z roku 1973 je většina objektů méně výrazných, řada z nich byla zřejmě zplanýrována při lesních pracech. Areál bývalé vsi Žďár je cenným dokladem zaniklé středověké osady, z níž se zachovalo velké množství reliktů obytných i hospodářských objektů včetně stop zaniklé plužiny. Vesnice Žďár, která byla součástí hlubockého panství, je v písemných pramenech uváděna od 14. století a zaniká někdy na přelomu 15. a 16. století.
Archeologické výzkumy a nálezy: Při povrchovém průzkumu v roce 1973 byly v areálu ZSO nalezeny zlomky keramiky z 13. – 16. století, z porušeného objektu u zaniklé studny byl vyzvednut zlomek kamenného žernovu.
Podivná historie se váže k velechvínskému lesu na Českobudějovicku. Během pouhých několika let za druhé světové války a krátce po ní se tu zřítilo celkem šest letadel. Na jednom z míst je dokonce ještě viditelný kráter, který způsobil padající stroj.
Na stromě v lese visí cedulka, která připomíná dvě havárie vojenských německých letadel z let 1944 a 1945. Je zde zaznamenána i vzpomínka pamětnice z Vitína: „Byli jsme celá rodina v lese na klestí, vtom jsem se otočila a uviděla jsem, jak letadlo se začalo pomalu naklánět doprava a motorem rozsekalo sosnu… Běžela jsem tam, motor byl celý zarytý do země a celé letadlo vzhůru nohama. Pilot visel hlavou dolů, vyndala jsem mu krev a hlínu z pusy, ale bylo pozdě, řadicí páky měl zaražené v břiše. Bylo mi ho líto, byl to mladý kluk…“
Celý článek naleznete na webu Českého rozhlasu České Budějovice
Upozornění: Vycházku pořádá Archeologický ústav – Filozofická fakulta JČU v rámci Archeologického léta 2026
Vycházka je určena jen pro přihlášené účastníky.
Účast případného dalšího zájemce je možná pouze po předchozím přihlášení, projednání a schválení organizátorů:
PaedDr. František Batysta (778 767 371) klubaktiv@gmail.com , nebo Ing. Karel Hes (+420 732 178 631).