MILÍŘE A DŘEVĚNÉ UHLÍ VE VELECHVÍNSKÉM POLESÍ A OKOLÍ CHOTÝČAN

TEXT K VELECHVÍNSKÉMU POLESÍ

Přesná trasa exkurze není zveřejněná, ale podle anotace exkurze předpokládáme, že pravděpodobně bude : https://mapy.com/s/dovahenopo

Níže jsou informace z internetu o jednotlivých lokacích. 

1. Kolomazná pec ve Velechvínském polesí

Kolomazná pec (nacházející se v polesí mezi obcemi Velechvín, Kolný a Ševětín) je unikátní technickou památkou. V České republice se jich dochovalo jen velmi málo v takto uceleném stavu.

• Účel a fungování: Pec sloužila k tzv. suché destilaci dřeva (především borového smolného dřeva a pařezů). Výsledkem byl dřevný dehet neboli kolomaz, který se používal jako kluzná látka k mazání náprav dřevěných vozů, k impregnaci kůží nebo v lidovém léčitelství.

• Datování: Pec fungovala v průběhu 18. a 19. století. S nástupem ropných produktů a moderních maziv (v druhé polovině 19. století) tato tradiční výroba zanikla.

• Současný stav: Pec je dnes památkově chráněná, zrekonstruovaná a vede k ní turistická trasa (naučná stezka). https://mapy.com/s/havofuteha

2. Velechvínská lesní úzkokolejka

Lesní úzkokolejná dráha ve Velechvínském polesí měla zcela jiný hlavní účel a vznikla v odlišné době než samotná kolomazná pec.

• Vznik a účel: Dráha byla vybudována po obrovské mniškové kalamitě a větrné smršti z let 1908. V lesích leželo obrovské množství dřeva, které bylo potřeba rychle transportovat k pilám a na hlavní železnici, aby nepodlehlo kůrovci.

• Technické parametry: Jednalo se o dráhu s rozchodem 600 mm. Provoz na ní zajišťovaly parní lokomotivy a soupravy vozíků (koleček) na dřevo.

• Trasa: Síť drážek se větvila hluboko do Velechvínského polesí. Hlavní trať vedla z lesních revírů přímo na překladiště u nádraží v Ševětíně, kde se dřevo překládalo na standardní vagony státní dráhy (trať České Budějovice – Veselí nad Lužnicí).

• Doba provozu: Úzkokolejka byla dočasná stavba. Fungovala přibližně v letech 1921 až 1925 (některé prameny uvádějí do roku 1926). Po odvození kalamitního dřeva byla demontována.

• https://mapy.com/s/befemucete

3. Problematika propojení: Překladiště a doprava kolomazu

Při pohledu na historická fakta narážíme na zajímavý nesoulad, který je v regionální historii často předmětem diskusí:

Časový posun: V době, kdy byla v letech 1921–1922 vybudována úzkokolejka, byla kolomazná pec již desítky let mimo provoz. Úzkokolejka tedy primárně nesloužila k přepravě kolomazu do Ševětína, ale výhradně k transportu kalamitního dřeva.

Nicméně, v místní tradici a turistickém popisu dochází k logickému prostorovému spojení těchto dvou fenoménů:

• Prostorové překrytí: Trasa úzkokolejky (respektive její jednotlivé větve) vedla v bezprostřední blízkosti staré kolomazné pece. Zbytky tělesa dráhy (náspy, zářezy) jsou v terénu polesí patrné dodnes, často hned vedle turistických tras směřujících k peci.

• Matoucí pojem „překladiště“: Skutečné velké překladiště úzkokolejky bylo v Ševětíně na nádraží. Přímo v lese u pece mohlo existovat manipulační místo (skládka dřeva), kde se dřevo svážené z okolních porostů nakládalo na vagony úzkokolejky.

• Historická doprava kolomazu: V dobách aktivního provozu pece (18. a 19. století) se kolomaz z lesa odvážela v sudech na klasických koňských potazích po lesních cestách do okolních obcí (Ševětín, Lišov) a dál na trhy.

4. zaniklá středověká osada Žďár

https://www.pamatkovykatalog.cz/zanikla-stredoveka-osada-18731574

Zaniklá středověká osada Žďár se nachází při Dubenském potoku, ca 600 m JV od Žďárského rybníka. Na potoce J od obce byla zřízena soustava osmi rybníků, které vesměs zanikly a dochovaly se z nich jen protržené hráze.

Historický vývoj

Vrcholný středověk – raný novověk (13. – 16. století)

Popis

Objekty zaniklé středověké osady leží v nadmořské výšce 480 m na rozlehlém plateau nad Dubenským potokem. Na potoce J od obce byla zřízena soustava osmi rybníků, které vesměs zanikly a dochovaly se z nich jen protržené hráze. V S části areálu se nachází několik vyvýšených čtvercových objektů s kamennou či cihlovou konstrukcí. Nepravidelně čtvercový zahloubený objekt zaplněný vodou, který leží ve střední části osady, je patrně pozůstatkem studny. J polovinou osady, kde se rovněž zachovalo několik nepravidelných vyvýšených i zahloubených objektů, prochází zaniklá úvozová cesta. SV od osady se nacházejí stopy bývalé plužiny. ZSO se rozkládá na ploše cca 400x300 m. J část osady leží v hustém smrkovém lese, S část pak převážně na hustě zarostlé pasece osázené malými smrčky. Ze Z a J strany lokalitu obchází asfaltová lesní silnička, na níž navazuje pravidelný systém lesních cest. Oproti stavu z roku 1973 je většina objektů méně výrazných, řada z nich byla zřejmě zplanýrována při lesních pracech. Areál bývalé vsi Žďár je cenným dokladem zaniklé středověké osady, z níž se zachovalo velké množství reliktů obytných i hospodářských objektů včetně stop zaniklé plužiny. Vesnice Žďár, která byla součástí hlubockého panství, je v písemných pramenech uváděna od 14. století a zaniká někdy na přelomu 15. a 16. století.

Archeologické výzkumy a nálezy: Při povrchovém průzkumu v roce 1973 byly v areálu ZSO nalezeny zlomky keramiky z 13. – 16. století, z porušeného objektu u zaniklé studny byl vyzvednut zlomek kamenného žernovu.

Podivná historie se váže k velechvínskému lesu na Českobudějovicku. Během pouhých několika let za druhé světové války a krátce po ní se tu zřítilo celkem šest letadel. Na jednom z míst je dokonce ještě viditelný kráter, který způsobil padající stroj.

Na stromě v lese visí cedulka, která připomíná dvě havárie vojenských německých letadel z let 1944 a 1945. Je zde zaznamenána i vzpomínka pamětnice z Vitína: „Byli jsme celá rodina v lese na klestí, vtom jsem se otočila a uviděla jsem, jak letadlo se začalo pomalu naklánět doprava a motorem rozsekalo sosnu… Běžela jsem tam, motor byl celý zarytý do země a celé letadlo vzhůru nohama. Pilot visel hlavou dolů, vyndala jsem mu krev a hlínu z pusy, ale bylo pozdě, řadicí páky měl zaražené v břiše. Bylo mi ho líto, byl to mladý kluk…“

Celý článek naleznete na webu Českého rozhlasu České Budějovice

Upozornění: Vycházku pořádá Archeologický ústav – Filozofická fakulta JČU v rámci Archeologického léta 2026 

Vycházka je určena jen pro přihlášené účastníky. 

Účast případného dalšího zájemce je možná pouze po předchozím přihlášení, projednání a schválení organizátorů:

PaedDr. František Batysta (778 767 371) klubaktiv@gmail.com , nebo Ing. Karel Hes (+420 732 178 631).