16. 8. Výlet s archeologem na keltské oppidum v Třísově

Archeolog Jiří Havlice z Národního památkového ústavu provede zájemce jednou z nejdůležitějších pravěkých lokalit jižních Čech. 

Komentovanou prohlídku keltského oppida v Třísově pořádá 16.8.  od 13h. NPÚ ČB  a je zdarma. Počet míst je omezený. Zájemci o komentovanou prohlídku rezervujte si laskavě své místo ve formuláři níže. Přednost mají členové spolku Klub Aktiv před ostatními zájemci. 

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA KELTSKÉ OPPIDUM TŘÍSOV 16.8.13h 

Sraz účastníků s archeologem je v 13:00h u tzv. Třísovské lípy před oppidem, 80 m severovýchodně od železniční zastávky.

Někdo jede na místo srazu vlakem do Třísova, někdo autem. Naše turistická skupina půjde Fritschovou stezkou podél Vltavy. 

Sraz máme na autobusovém nádraží. Autobus ze stanoviště č. 5 odjíždí 9:55h do zastávky Kroclov. 

Z Kroclova půjdeme podél Vltavy cca 5,2 km na místo srazu s archeologem. Viz mapa https://mapy.cz/s/gepavovuvo

Pokud se rozhodnete jít s námi podél Vltavy Fritschovou stezkou, horka se bát nemusíte. Stezka vede převážně lesem a v řece se můžete zchladit. 

Nezapomeňte si vzít dostatek tekutin, pokrývku hlavy a plavky s sebou!

Nedá mi to, musím se s vámi podělit o historickou fotografii výše. Je pořízena na den přesně před deseti lety 16.8. 2014!  Tehdy jsme objímali lípu, která byla vysazena pravděpodobně při stavbě kapličky v roce 1777. Tehdy byla stará 237 let. Nyní je lípa o 10 let starší a žádné změny nepozorujeme. Zatímco někteří z nás se změnili - já jsem se změnil! Rádi se vracíme na místa, která mají svou energii a pozitivně na nás působí. Takové místo si vybrali i Keltové pro své sídlo. 

Více se dozvíme od pana archeologa Mgr. J. Havlici. 

O FRITSCHOVĚ STEZCE

Stezka podél řeky Vltavy je pojmenovaná na počest Ing. Emanuela Fritsche (1874 – 1956), vrchního technického rady Československých státních drah, 

tehdejšího předsedy KČST Šumava a předsedy KČST České Budějovice, který se o její vybudování zasloužil.

Celá stezka se skládá ze tří části, které byly budovány postupně. Jako první byl v letech 1933-1935 vystřílen nejtěžší, 4 km dlouhý úsek z Boršova nad Vltavou do Jamného. 

V roce 1936 byl zpřístupněn 7 km dlouhý úsek z Jamného k Dívčímu Kameni. 

Poslední úsek, také dlouhý 7 km, byl zprovozněn v roce 1938 a končí ve Zlaté Koruně.

Některé skalní úseky tehdy dokonce muselo vystřílet ženijní vojsko. V roce 2010 byla obnovena pamětní deska, připomínající vybudování stezky.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/fritschova-stezka-udolim-vltavy

Nejjižněji položené keltské hradiště v Čechách bylo podle nálezů osídleno už v době bronzové. Oppidum leželo na strategické obchodní cestě. Mohutné opevnění dnes připomínají dvě linie valů.

Oppidum nedaleko dnešní obce Třísov na Českokrumlovsku patří mezi nejjižnější keltská hradiště v Čechách. Oblast obýval keltský kmen Bójů a toto oppidum (sídliště) nazýval Magdunum, v překladu „opevněné město“. A skutečně šlo v keltském světě o raritně opevněné místo. Podle některých názorů bylo toto keltské město zaznamenáno v Ptolemaiově mapě jako Abilunon. Oppidum v Třísově mělo ve své době výlučné postavení i jako nejbližší místo setkávání keltské kultury s římskou civilizací. Svědčí o tom i několik nálezů římské keramiky, které se na území oppida našly.

Město byl vybudováno ve strategické poloze při soutoku Vltavy s Křemžským potokem, a to někdy v době okolo poloviny 2. století př. n l. Osídlená plocha zaujímala plochu 26 hektarů. Podle archeologů se třísovské oppidum, centrum obchodu a náboženství, muselo se opírat o síť zemědělských osad tvořících jeho zázemí. Město mělo 2 mohutné klešťovité brány a 2 akropole naproti sobě. V severní akropoli jsou patrné základy osmiúhelné svatyně, která je na našem území ojedinělá. Středem oppida se táhl kanál svádějící dešťovou vodu do cisteren, k zajištění dostatku vody pro případ obležení. Našly se tu také rovněž stopy po kamenné dlážděné cestě.

Konec oppida souvisí nejspíše s úpadkem keltské moci v Čechách během 2. poloviny 1. století před Kristem. Nejspíše nezaniklo násilnou cestou, ale bylo opuštěno.

Unikátní opevnění

Klíčový význam pro existenci každého keltského oppida mělo opevnění. V Třísově byla díky terénu nejmohutnější fortifikace vybudována na jeho nejsnáze přístupném západním okraji. Vnitřní hradba byla u základny široká 7 m, nechybělo ani vnější opevnění. Jednalo se o sypaný, dřevěnou konstrukcí zpevněný, hlinito-kamenitý val opatřený čelní kamennou plentou.

Prostor mezi oběma liniemi opevnění byl vyplněn pravidelně se střídajícími nízkými hřbety a příkopy kolmými k liniím hradeb. Jde zřejmě o zbytky zřícených zídek, které znemožňovaly případný boční pohyb útočníka v prostoru mezi oběma liniemi hradeb. Tento obranný prvek je v keltském světě zcela ojedinělý.

Archeologické nálezy

Během výzkumů se v třísovském oppidu našlo množství keramiky, spon, klíčů a také sklářské suroviny. Výroba keramiky zde dosáhla vynikající technické úrovně. Pro třísovskou keramiku je typická tzv. tuhová keramika, tj. zboží s příměsí grafitu v hlíně. Nádoby se vyráběly na hrnčířském kruhu a pálily v pecích vertikálního typu s roštem, oddělujícím topeniště od vsádky. Nejčastěji jsou zastoupeny hrncovité tvary, nechybí ani mísy či lahve. Třísovské nálezy zastupuje také kromě běžné užitkové keramiky i hrnčířské zboží s malovaným dekorem. Zajímavostí je, že zdejší „tuhová keramika“ (používala se jako obal pro dopravu soli z alpských ložisek do Čech) se nalézá nejen ve středních Čechách, ale i v Podunají – od keltského oppida u Ingolstadtu až po Budapešť. Velký rozvoj zde dosáhlo i železářství a sklářství. Většina nálezů je uložena v pražském Národním muzeu.

Mimořádného rozvoje dosáhlo železářství. Vlastní výroba železa probíhala ve specializovaných dílnách zřejmě mimo vlastní areály oppid. Na oppidech však pracovali kováři a vyráběli nože, břitvy, nůžky, sekery, kosy, radlice, nejrůznější stavební kování, koňská udidla atd… Z bronzu se vyráběly drobné ozdobné a užitkové předměty. Zdejší kováři uměli vykovat jak zbraně, tak i šperky, zrcadla, hřebeny i miniaturní zvířecí či lidské plastiky.

Značný rozkvět zažívalo v době oppid sklářství. Z modré, žluté, hnědé či zelené skelné hmoty se vyráběly pestré náramky, prsteny, korály a perly. 

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/keltske-oppidum-trisov