8. 8. 9:00h Čtvrteční turistický výlet
z Kaplice podél Malše na zříceninu Pořešín

Hezký letní den,

pokračujeme v našich prázdninových výletech. Ve čtvrtek 8.8. vás zveme na turistický výlet z Kaplice podél Malše na zříceninu Pořešín. Sejdeme se na autobusovém nádraží 8:50h. Autobus linka č.330530 12  do Kaplice nám odjíždí v 9:00h ze stanoviště č.3

Nastoupit do autobusu můžete v ČB i na zastávkách: Geodezie 9:03, Lékařský dům 9:05; Antala Staška 9:07 nebo Včelná 9:12h. Držitelé průkazem MHD si mohou zakoupit jízdenku do zastávky Kaplice ENGEL ze zastávky Včelná.

Naše výletní trasa podél Malše je dlouhá přibližně 7 km a protože řeka neteče do kopce , ani my nepůjdeme. Až na konci trasy nás čeká kopeček, protože naši předci stavěli hrady na kopci. Zdoláme asi 68 výškových metrů. Zřícenina Pořešína se nachází na úzkém zalesněném ostrohu levého břehu Malše. Vstupné do hradu a hradního muzea je 100,- Kč

Program výletu

9:00 Odjezd z autobusového nádraží

9:55 Nástup na trasu

12:00 Příchod ke zřícenině Pořešín- individuální prohlídka https://www.stream.cz/vyletak/poresin-a-velesin-strazne-hrady-na-malsi-256547

13:45 Odchod ze zříceniny do obce Pořešín na autobusovou zastávku Kaplice,Pořešín II

14:10 Odjezd autobusem linkou č.330532 7 do Kaplice nádraží

14:29 Odjezd autobusem linkou č. 330530 21 do ČB.Majitelé průkazek MHD opět mohou kupovat jízdenku na Včelnou

15:15 Příjezd do ČB na autobusové nádraží

Hrad je zajímavou raritou v jihočeské hradní architektuře. Narozdíl od jiných hradů se klíčovým bodem obranných prvků Pořešína stala plášťová hradba, příznačná zejména pro moravské hrady.
Název hradu je odvozen od křestního jména Pořeša – znamená tedy tolik co Pořešův hrad či Pořešův dvůr (německy Poreschien). Staveništěm hradu Pořešín se stal konec skalnaté klesající ostrožny ležící v nadmořské výšce 533 m. n. m. jihovýchodně od stejnojmenné vsi. Na hradě Pořešíně naleznete také hradní muzeum, kde se dozvíte zajímavosti o středověkém odívání a zbraních. Uvidíte zde autentické věci nalezené přímo na Pořešíně – kostěný korálek, část zbroje, nůž, ostruhy, mince, sud a nejstarší dřevěný trám – pozůstatek konzoly pro záchod, který unikl hradnímu požáru, protože vyčníval na druhou stranu vně hradu.
Expozice muzea mapuje také více než šestatřicetiletou historii výzkumů hradů na Malši, na jejichž základě byl vytvořen i model hradu Pořešín z doby okolo roku 1390. 

Mezi další zajímavosti patří věci zde nalezené – kostěný korálek, část zbroje, nůž, ostruhy i další mince. Prohlédnete si také dosud nejstarší dřevěný trám, který se jako jediný na hradě zachoval před požárem.

Z historie hradu
Hrad Pořešín byl vystavěn kolem roku 1280 na ostrohu nad řekou Malše 4 kilometry severně od města Kaplice v okrese Český Krumlov. Zakladatelem byl Bavor I. ze Strakonic, 

který dostal území jako svatební věno manželky Anežky, dcery krále Přemysla Otakara II. V roce 1317 přešel směnou do rukou rytířů z Vitějovic, který přijal přídomek z Pořešína. 

Po smrti posledního rytíře z Pořešína v roce 1423 se v držení hradu vystřídalo několik majitelů, než se ho zmocnil Oldřich II. z Rožmberka, který ho nechal v roce 1433 vypálit a srovnat se zemí z obavy před husitskými houfy. 

Po 570 letech se hradu ujal spolek Hrady na Malši a ihned zahájil opravy, které trvají dodnes. Hrad Pořešín je v současnosti upravená zřícenina s prohlídkovou trasou osazenou obrazovými panely přibližujícími jeho původní podobu. 

Součástí areálu je historická kovárna, kuchyně, hrnčírna a muzeum. Během sezony je v provozu krčma U Markýše s kompletním sociálním zázemím. 

Nejzajímavějším artefaktem je pořešínský groš a proslulá je pověst o pořešínské veverce. Území, na němž hrad Pořešín vznikl, bylo majetkem mocného rodu pánů Bavorů ze Strakonic. 

Protože jádro jejich rozsáhlých držav leželo v Prácheňsku, hrad Pořešín si zde zjevně vystavěli především jako správní centrum okolního majetku. Do psané historie vstoupil 4. března 1312. 

Toho dne zde svou službu zakončil bavorovský purkrabí Jan z Vracova a ve službě ho nahradil nový purkrabí Vojtěch. Hrad tedy k tomuto datu jíž stál. 

Páni ze Strakonic však záhy o vzdálený majetek ztratili zájem a 2. září roku 1317 směnil Bavor III. ze Strakonic Pořešín za Vitějovice.
Novými majiteli Pořešína se tak stali páni z Vitějovic rovněž erbu střely, kteří se po něm psali a s nimiž byly jeho osudy spojeny značně dlouhou dobu. 

Majitelé Pořešína nejprve působili v rožmberských službách. Nejvýznamnějším členem rodu pánů z Pořešína, kteří na hradě skutečně sídlili, se během druhé poloviny 14. století stal Markvart I.

I on započal svou životní dráhu v rožmberských službách, ale posléze působil ve významných zemských úřadech. Po roce 1375 ho nalézáme na pražském královském dvoře ve funkci hofmistra královny Alžběty Pomořanské, 

poslední manželky císaře Karla IV. Vzhledem k množství dochovaných historických zpráv, které máme k této osobnosti k dispozici, jsme velmi dobře informování o velkém rozsahu pořešínského panství a jednotlivých lokalitách, 

které je tvořily. Markvart zemřel v požehnaném věku před rokem 1408.
Měl dceru a čtyři syny, z nichž dva se věnovali duchovní kariéře. Všichni synové zemřeli dříve než jejich otec. Jediný Markvartův vnuk Markvart II. byl v době smrti Markvarta I. nezletilý a tak panství až do roku 1416 jako jeho poručník spravoval Markvartův přítel Hroch z Maršovic. 

Tato doba však již byla Pořešínu a jeho panství podstatně méně příznivá. Někdy po prosinci roku 1418 Markvart II. zesnul a hrad zůstal v rukách Hrocha z Maršovic. 

Na počátku husitských válek v roce 1423 máme doloženou nezdařenou přípravu pokusu o vydání hradu Janu Žižkovi zradou.
Oslabené panství s ne zcela jasnými majetkoprávními vztahy nemohlo uniknout pozornosti nových majetků lačného souseda, Oldřicha z Rožmberka. 

Oldřich z Rožmberka skutečně Pořešín za neznámých okolností zabavil. Po smrti obou bratří z Maršovic si pak na císaři Zikmundovi vyprosil jeho právo odúmrti na pořešínský statek, na což byla 27. února roku 1434 vydána odpovídající listina. 

Konstatuje se v ní, že Oldřich z obavy, aby se hradu nezmocnili husité, nechal ho do základů zbořit a srovnat se zemí.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/hradni-muzeum-na-poresine