Zveme na přednášky a následné výlety na Šumavu
Před více než dvěma sty lety protnula tehdejší pralesy jižní části Šumavy modrá stužka plavebního kanálu, tehdy nesoucího název – krumlovsko-vídeňský, který dnes známe jako Schwarzenberský plavební kanál. U plavebního kanálu našli práci lidé, pro které byly založeny nové osady, jiní přicházeli v době plavební sezóny z blízkého či vzdáleného okolí. Do míst, kde se řeka Große Mühl vlévá do Dunaje, kam připlouvala polena z plavebního kanálu, přicházeli pravidelně lidé ze Prácheňska, tedy ze Strakonicka, Písecka a Prachaticka, mladí muži a ženy. Po tvrdé práci od pěti ráno do sedmi do večer místo toho, aby šli spát a odpočinuli si před následujícím dnem, několikrát do týdne nad ohni osvíceným táborem zněly housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, lidové písně, tančilo se. A ráno, opět čekala tvrdá práce, beze stop po veselém večeru.
(převzato z webu pana Ing. Hladíka https://schw-kan.com/
Úvod o Schwarzenberském plavebním kanále
Schwarzenberský plavební kanál (dříve Schwarzenberský průplav) je vodní kanál na Šumavě spojující jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Große Mühl, přítok Dunaje, čímž propojuje úmoří Severního a Černého moře. Je chráněn jako národní kulturní památka České republiky. Byl vystavěn na žádost knížete Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu pod vedením Josefa Rosenauera. Celková délka kanálu činí 51,9 km, přičemž v blízkosti osady Jelení vede tunelem dlouhým asi 400 m.
Kanál sloužil k plavení dříví od roku 1793 do roku 1962, tedy téměř 170 let, a v době předválečné patřil mezi největší chlouby schwarzenberských panství. V období komunismu se však kanál neudržoval a na mnoha úsecích byl zanešen a poničen. V současnosti je zrekonstruováno na 15 km z původní délky a dané části jsou prohlášeny technickými památkami. Vedle tohoto kanálu existuje na Šumavě ještě druhá menší vodní cesta financovaná Schwarzenbergy – Vchynicko-tetovský kanál, jehož stavby se taktéž zhostil Josef Rosenauer.
Podél toku Schwarzenberského kanálu vede několik pěších a cyklistických tras. V oblasti, kde protéká tunelem u obce Jelení, je krátká část nejstarší turistické trasy na Šumavě – Medvědí stezky.
Kanál začíná na severním svahu Třístoličníku v nadmořské výšce 916 metrů. Celkový spád je 255 m.
K zadržení vody a jejímu následnému řízenému upouštění do kanálu slouží Plešné jezero ležící severovýchodně od vrcholu Plechý (1378 m n. m.). Kvůli tomu musela projít úpravou čelní moréna jezera, do niž bylo zabudováno stavidlo. Vlivem těchto úprav stoupla hladina vody v jezeře o tři metry. Lesník a posléze ředitel lesnické školy v Táboře František Lysý ve svém díle Z šumavských lesů uvádí, že při vytažení stavidla o 45 centimetrů umožňoval proud vytékající vody plavit dříví 60 hodin. Pokud ovšem byla výpust vytažena pouze do výšky 10 centimetrů, mohlo plavení dřeva probíhat po dobu 250 hodin. Současně pisatel upozorňuje na dolní část skluzu, kde plavící se kusy dřeva nabíraly rychlost a při cestě korytem efektně rozstříkávaly kolem sebe vějířovitě vodu. (zdroj Wikipedie)
Historické fotografie plavení dřeva
Plavila se polena ale i klády dlouhé až 26 m
Sklad dřeva Želnava
Časová osa výstavby a provozu Schwarzenberského kanálu
1771 Josef Rosenauer (nar. 1735 Chvalšiny ) se vrací ze studií na inženýrské akademii ve Vídni, kam byl vyslán knížetem Schwarzenbergem a je jmenován
knížecím inženýrem
1774 Rosenauer předkládá knížeti Schwarzenbergovi návrh projektu kanálu
1775 Rosenauer začíná s měřením trasy kanálu a prokazuje její proveditelnost
1779 Rosenauer se stává přísežným zeměměřičem Království českého
1780-84 Příkaz pro Rosenauera od knížete Schwarzenberga ke zkoumání splavnosti Vltavy u Čertovy stěny, který navrhoval vybudování 6,3 km dlouhého
obtokového kanálu.
1789 Zahájena 29. dubna výstavba plavebního kanálu. První 21 km dlouhá stavební fáze sahá od pramene Zwettlbachu na rozvodí až po Hefenkriegbach.
V témže roce se císařská dvorská komise mohla přesvědčit, že voda skutečně protéká kanálem z vltavských přítoků přes rozvodí do Große Mühl
a dále do Dunaje.
1791 15. dubna začíná plavení dřeva: první polena jsou hozeny u Růžového Vrchu (Rosenhügel a po dni jsou položeny poblíž Untermühlu
1793 Stavba kanálu dosahuje Hirschbergen, starý kanál (Hirschbergen - rozvodí) je dokončen
1804 Josef Rosenauer umírá ve věku 69 let v Českém Krumlově
1821 Ernest Mayer zahajuje stavbu nového kanálu (Hirschbergen – Lichtwasserbach)
1823 Stavba tunelu je dokončena
1824 Dřevo se poprvé plaví tunelem
1860 Stavba vorové cesty k obchvatu Teufelsmauer.
Plovoucí provoz se přepne na plavení dlouhého dřeva. To vyžaduje zvětšení poloměrů zatáček a obložení stěn kanálu kamennými deskami; vstup do tunelu
je posunut o 30 m dozadu, takže délka tunelu je nyní pouze 389 m. Na Große Mühl není záplava dřeva možná, protože dlouhé kmeny by způsobily poškození
jezů a mlýnů a záplava krátkých kmenů je neekonomická
1890 Celý kanál je naposledy zaplaven. Vzhledem ke snížení potřeby palivového dřeva v důsledku rostoucího vytápění uhlím končí „vídeňský nadbytek“;
Za posledních 100 let bylo odplaveno kolem 7 milionů metrů krychlových klád
1892 Byla otevřena železniční trať Želnava (Salnau) – České Budějovice, která umožnila dopravu dřeva do Českých Budějovic přes Čertovu stěnu a odtud dále
po Vltavě do Prahy.
1926 V Želnavě je postaven mostový lanový jeřáb. Poté, co se v roce 1929 zhroutil při hurikánu, byl o tři roky později postaven nový portálový jeřáb, který také padl
za oběť hurikánu v červenci 1991
1930 Poslední plavení klád z Rosenhügelu do Haslachu
27. Novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu
11.05.2024, Jelení Vrchy, zahájení 27. novodobé plavební sezóny, setkání s folklorem, setkání s plavebním dříví, výplata nájemného za skulpturu Strážce, pasování plaveckých učňů, děti kreslí les a plavení dříví
25.05.2024, u potoku Schrollenach (A), Den zážitků u plavebního kanálu – 3 ukázky plavení dříví, jak se kanál kdysi zaměřoval, přibližování dřeva k plavebnímu kanálu koňmi, pasování plaveckých učňů, program pro děti i dospělé
15.06.2024, Jelení Vrchy, setkání s plavením dříví, 25. výročí jmenování plavebního ředitele, pasování plaveckých učňů
13.07.2024, Jelení Vrchy, Hiršperský den, program občanů Nové Pece a Jeleních Vrchů, setkání s plavením dříví, pasování plaveckých učňů,
31.07.2024, u potoku Schrollenbach (A), setkání s plavením dříví, pasování plaveckých učňů.
11.08.2024, Jelení Vrchy, Jelenovršská slavnost, setkání s folklorem, setkání s plavením dříví, pasování plaveckých učňů, děti kreslí les a plavení dříví
17.08.2024, Rosenauerova kaplička u Jeleních Vrchů, plavecká poutní mše svatá
31.08.2024, u potoka Ježová / Iglbach, závěr 27. novodobé plavební sezóny, setkání s folklorem, Den s LČR s lesní pedagogikou, setkání s plavením dříví, pasování plaveckých učňů, děti kreslí les a plavení dříví
07.09.2024, u Rosenauerova pomníku nedaleko bavorských hranic, vzpomínání na Josepha Rosenauera, stavitele Schwarzenberského plavebního kanálu a knížecího plavebního ředitele
převzato zdroj: https://schw-kan.com/schw_kan_terminy/terminy-akci-na-schwarzenberskem-plavebnim-kanalu-ve-26-novodobe-plavebni-sezone-2023/